Měšice (zámek)
Z Multimediaexpo.cz
Zámek Měšice je rokoková stavba, nacházející se ve stejnojmenné obci, vzdálená 14 km severovýchodně od Prahy. Okolo objektu zámku se rozkládá anglický park se vzácnými dřevinami, vyzdobený volně umístěnými sochami.
V letech 1776—1785 v zámku bydlel Josef Dobrovský, který působil u majitelů zámku, rodiny Nosticů, jako vychovatel. Zajímavou pozoruhodností ze zámecké historie je, že zde byl roku 1775 instalován první bleskosvod v Čechách.
Historie
Zámek nechal zbudovat František Antonín Nostic-Rieneck, místo již nevyhovující renesanční tvrze, jako hlavní sídlo rodu Nosticů, kterým kromě vsi Měšice patřilo i celé tzv. pakoměřické panství.
Výstavba probíhala ve dvou etapách. V letech 1767—1775 byl vystavěn hlavní trakt a průčelní obdélníková dvoupatrová budova a v letech 1780—1790 se pokračovalo výstavbou bočních křídel.
Po smrti Františka Antonína Nostice zámek a přilehlé pozemky zůstaly i nadále ve vlastnictví jeho potomků a to až do roku 1945, kdy byl zámek Nosticům zkonfiskován a upraven pro potřeby zdravotnictví. Zdejší knihovna s mnoha spisy světové literatury či dokumentující např. vývoj obce byla zničena. V zámku byla nejdříve "Slovanská kolej", od 50. let politická škola pro odboráře a od 60. let nemocnice. Dnes je zámek v majetku obce Měšice a slouží potřebám nestátního zdravotnického zařízení. Nově slouží obyvatelům Měšic nedávno obcí rekonstruovaná tělocvična (dříve konírna) s úpravou pro golfové odpaliště.
Architektura a výzdoba
Zámeckou budovu postavil architekt Antonín Haffenecker a její výtvarná výzdoba je dílem Josefa Hagera, Václava Ambroziho a Petra Prachnera.
Hlavní trakt, průčelní obdélníková budova, má dvě patra, přičemž její druhé, obytné patro je podstatně nižší než reprezentační první. Její protilehlé fasády jsou řešeny stejně, z podélných front vystupují v šíři tří okenních os jeden střední a dva krajní rizality. Krajní rizality jsou od přízemí výš rozčleněny hladkými pilastry, mezi nimiž nad okny prvního poschodí jsou římsy a štukové ozdoby a v podstřeší na malém segmentovém štítu kartuše. Ve středním rizalitu v přízemí mezi třemi portály jsou sloupy s jónskými hlavicemi, nesoucí balkón s okovanou mříží. Nad tím přes výšku dvou podlaží jsou na krajích dva hladké pilastry a mezi nimi dva polosloupy, obojí s korintskými hlavicemi. Podstřešní štít je trojúhelníkový s ciferníkem obklopeným bohatou kartuší. Nad okny jsou ozdobené římsy s rokokovým štukem. Fasáda mezi rizality stejně jako fasáda bočních front je členěna nižšími pilalistry s volutovými hlavicemi, jež nesou římsu pod okny druhého poschodí, a plocha mezi okny je vyzdobena volutovými konzolami. Obdobně jsou řešeny boční, jednopatrová, později přistavěná křídla.
Z vnitřních částí patří k nejcennějším sál v prvním poschodí, vyzdobený roku 1771 malbami J. Hagera, a zámecká kaple, která zaujímá výšku dvou podlaží. I zde jsou hlavním ozdobným prvkem ploché pilastry a jónskými hlavicemi. Střední pilastry spojuje široký pás, který dělí klenbu na dvě části vyzdobené freskami V. Ambroziho z roku 1775 s biblickými náměty. Prachnerův barokní oltář běžného typu nese obraz sv. Alžběty rovněž od Ambroziho.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |