Licence

Z Multimediaexpo.cz

Licence (latinsky: licet – dovolení) je právní termín, kterým lze vyjadřovat několik skutečností, které jsou závislé na souvislostech v jakém je tento termín používán. Právní předpisy vymezují, co může být obsahem licenčního rozhodnutí nebo ujednání.

Protože význam pojmů oprávnění, povolení, licence a koncese atd. je velmi podobný, v některých oborech se volbou mezi těmito dvěma termíny rozlišují různé druhy oprávnění. Nelze tedy tyto pojmy zaměňovat, ale užívá se vždy ten, který je pro určitý účel zaveden příslušným zákonem. V různých státech nemusí být terminologie pro úpravu téže věci shodná.

Obsah

Úřední souhlas s provozováním činnosti

Slovo vzniklo z latinského slova licentia a po celou historii bylo chápáno jako udělení výjímečného povolení k nějaké činnosti ve smyslu živnostensko-právním. Licence byla udělována úřady a zpravidla byla časově omezena. Typickým příkladem takto chápané licence byla např. licence žebravým hudebníkům. Cílem takovéto licence je korigovat určité lidské činnosti, a to buď rozsahem, nebo s cílem donutit licencovanou činnost dělat to, co stát považuje za správné. Do licence je možné zadat řadu omezení, např. že koncert smí probíhat jen na určitých místech atp. Veškerá ustanovení daná v licenci musí být v souladu s platným právním řádem daného státu.

Z anglického práva proniklo do kontinentálního práva pojetí licence jako podmínky k provozování tzv. licencované živnosti (v České republice koncesovaná živnost), tedy takové živnosti, která je vázána na úřední koncesi a kterou bez této koncese nelze provozovat. Nejčastějším historickým příkladem takové činnosti je prodávání alkoholických nápojů. Cílem tohoto druhu licence je zisk státu. Tato licence musí být v souladu s právním řádem státu v němž je vydávána.

Typy licencí

Licence k vynálezu, průmyslovému vzoru a autorskému dílu

K tomuto významu se připojil ještě další význam vycházející z patentového práva, kdy se licence stala svolením majitele vynálezu, který uděluje jiným osobám (podnikatelským subjektům) svolení s využitím svého vynálezu, zpravidla za úplatu.

Tento význam pak přešel i do autorského práva, kdy pomocí licence autor umožňuje jiným subjektům s jeho autorským dílem určitým způsobem a za určitých okolností nakládat. U tohoto druhu licencí je relativně složitá situace ohledně platnosti, protože některé licence státu ve kterém vznikly, nemusí být v souladu s právním řádem společnosti, kde je daná věc využívána.

Související články

Externí odkazy