Kraj Vysočina

Z Multimediaexpo.cz


Kraj Vysočina (původním názvem Jihlavský kraj) leží na pomezí Čech a Moravy. Na severu sousedí s Pardubickým krajem, na jihovýchodě s Jihomoravským krajem, na jihozápadě s Jihočeským krajem a na severozápadě se Středočeským krajem. Na jihu se téměř přibližuje k hranici Rakouska, ale nedosáhne na ni. Je jedním ze tří vnitrozemských krajů v Česku. Vysočina a hlavní město Praha jsou jediné dva samosprávné kraje v Česku, které nemají v názvu stanoveném ústavním zákonem slovo „kraj“.

Podle některých pramenů leží geografický střed Evropy na území kraje Vysočina poblíž vrchu Melechov na západě okresu Havlíčkův Brod v blízkosti Stvořidel na řece Sázavě.

Obsah

Přírodní podmínky a kultura

Celé území kraje Vysočina leží v oblasti Českomoravské vrchoviny. Na jihu zahrnuje západní část Jevišovické pahorkatiny a sever Javořické pahorkatiny, na západě je Křemešnická vrchovina, na severozápadě leží Hornosázavská pahorkatina, na severu Žďárské vrchy s Hornosvrateckou pahorkatinou, na východě a v centru je Křižanovská vrchovina. V Jihlavských vrších (Javořické pahorkatině) se nachází nejvyšší hora Javořice (837 m). Jen o metr nižší je vrchol Devět skal ve Žďárských vrších. Rozvodí moří táhnoucí se od severovýchodu na jihozápad dělí kraj na dvě téměř stejné části. Úmoří Severního moře do kraje zasahuje povodím Labe, Labe samo však krajem neprotéká a vody do něj odtékají řadou menších řek, z nichž k těm důležitějším patří Sázava. Obdobně jihovýchodní polovina kraje patří k úmoří Černého moře a povodí Dunaje, ale do kraje povodí zasahuje menšími řekami, např. Svratkou či Jihlavou.

Kraj Vysočina se rozprostírá v samém středu České republiky. Kraj tvoří Českomoravská vrchovina se svou nádhernou a velmi zachovalou přírodou. Návštěvníci zde naleznou také dvě chráněné krajinné oblasti, kterými jsou Žďárské vrchy a Železné hory. Kromě přírody se turisté mohou těšit na mnoho kulturních památek, hradů, zámků a církevních staveb. Z kulturních památek v kraji byly tři zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jsou jimi historické centrum města Telč, Poutní kostel Sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře a židovská čtvrť, židovský hřbitov a Bazilika svatého Prokopa v Třebíči. Mezi lákadla regionu patří také muzeum v Pelhřimově, mapující jedinečné výkony českých a světových rekordmanů.

Administrativní členění

Území kraje je vymezeno územími okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou.

Okres Počet obyvatel Rozloha Hust. zal. Počet obcí
Havlíčkův Brod (HB) 95.618 1.264,95 76 120
Jihlava (JI) 111.257 1.199,32 93 123
Pelhřimov (PE) 72.958 1.290,00 57 120
Třebíč (TR) 114.153 1.463,07 78 167
Žďár nad Sázavou (ZR) 119.691 1.578,51 76 174

Začátkem roku 2003 zanikly okresní úřady a kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody tzv. obcí s rozšířenou působností, jimiž je kromě pěti okresních měst ještě těchto dalších deset obcí: Pacov, Humpolec, Světlá nad Sázavou, Chotěboř, Nové Město na Moravě, Bystřice nad Pernštejnem, Velké Meziříčí, Náměšť nad Oslavou, Moravské Budějovice, Telč. Tyto správní obvody se dále dělí na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem.

Územní změny

Dne 1. ledna 2005 byla z okresů kraje Vysočina převedena pod okres Brno-venkov v Jihomoravském kraji řada obcí západně od Tišnova (Nedvědice s katastrálním územím Pernštejn; Černvír; Doubravník s katastrálním územím Křížovice; Borač s katastrálním územím Podolí; Pernštejnské Jestřabí s katastrálním územím Maňová, Husle a Jilmový; Olší s katastrálním územím Litava, Klokočí a Rakové; Drahonín; Žďárec s katastrálním územím Vickov; Vratislávka; Tišnovská Nová Ves; Skryje; Kaly s katastrálním územím Zahrada; Dolní Loučky s katastrálním územím Střemchoví; Horní Loučky; Újezd u Tišnova; Řikonín; Kuřimské Jestřabí s katastrálním územím Blahoňov; Kuřimská Nová Ves; Lubné; Níhov; Rojetín; Borovník; Posatín; Katov; Křižínkov) a obec Senorady západně od Oslavan.

V kraji je po přesunu obcí 703 obcí, z toho 15 obcí s rozšířenou působností a 26 obcí s pověřeným obecním úřadem. Sídelním městem kraje je statutární město Jihlava.

Obyvatelstvo a historie

Kraj jako vyšší územní samosprávný celek České republiky vznikl v roce 2000. Do května 2001 se jmenoval Jihlavský kraj. Prvním hejtmanem byl Ing. František Dohnal (2000 - 2004), následovali RNDr. Miloš Vystrčil (2004 - 2008) a MUDr. Jiří Běhounek (od 2008).

Historie zanechala na Vysočině množství památek, z nichž tři, centrum Telče, klášterní kostel na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou a Židovská čtvrť v Třebíči jsou zařazeny mezi světové kulturní dědictví UNESCO. Stopy dějin doplňují dílo člověka v krajině a dotvářejí její krásu.

Hospodářství

V kraji se uplatňují dřevozpracující, sklářský, strojnický, kovodělný, textilní, nábytkářský a potravinářský průmysl a vyskytuje se zde celkem 25 průmyslových zón.

V zemědělství jsou na vysočině výjimečně příznivé podmínky pro produkci mléka, brambor a řepky. Leží zde rozsáhlé hospodářské lesy.

Doprava

Krajem prochází dálnice D1 z Prahy do Brna a dvě mezinárodní silnice: E59 (Jihlava - Vídeň - Záhřeb) a E55 (České Budějovice - Třeboň - Humpolec). [1]

Věda a vzdělání

Vysoké školy

V kraji Vysočina se nacházejí celkem dvě vysoké školy:

Střední školy

Okres Třebíč

Okres Žďár nad Sázavou

Souvisejicí články

Reference

  1. ↑ http://www.vspj.cz/ Vspj.cz – Vysoká škola polytechnická Jihlava
  2. ↑ http://www.zmvs.cz/ Zmvs.cz – Západomoravská vysoká škola Třebíč

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kraj Vysočina
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Kraj_Vyso%C4%8Dina“