Korýši
Z Multimediaexpo.cz
Korýši (Crustacea) jsou velká skupina členovců (zpravidla klasifikovaná jako podkmen, přestože fylogenetickými analýzami[1] byla odhalena její nepřirozenost) zahrnující asi 52 000 druhů.[2] Patří k nim i velmi známé druhy živočichů, jako jsou krabi, humři či krevety, ale i některé mikroskopické druhy, jako buchanka či perloočka. Korýši žijí především ve vodním prostředí, a to ve sladké či slané vodě, ale některé skupiny se adaptovaly i k životu na souši (svinka, stínka).
Věda zabývající se korýši se nazývá karcinologie, případně malakostratologie či krustaceologie.
Obsah |
Anatomie
Korýši mají jeden pár složených očí, 2 páry tykadel, 1 pár kusadel a 2 páry čelistí (tzn. celkem tři páry ústních částí). Hruď a zadeček nese množství přívěsků (končetin), včetně žaberních nožek. Na konci těla je telson. Tělo korýšů se skládá z hlavy, hrudi (thorax) a zadečku (abdomen). První dvě jmenované části však často srůstají v hlavohruď (cephalothorax). Společným znakem je naupliová larva, kterou prochází během vývoje. Tělo je víceméně kryto krunýřem, který je prostoupen vápenatými solemi. Krunýř svlékají (proces ekdyze), aby mohli růst.
Končetiny
Na přední straně hlavy mají korýši jeden či dva páry tykadel, která slouží při průzkumu okolí. Některé druhy zde mají zabudovány chemoreceptory, kterými rozeznávají látky ve vodě nebo kterými hledají kořist. Následuje pár silných kusadel (mandibul). Dále na osmi článcích trupu je po páru končetin. Přední pár nožek slouží k rozmělnění potravy, dalších pět páru je obecně určeno k pohybu, avšak jejich anatomie i využití se u jednotlivých skupin liší.
Fyziologie
Většina korýšů je pohyblivá, ačkoliv některé druhy se vyznačují parazitickým způsobem života a tráví život uvnitř hostitele. Také dospělí svijonožci jsou nepohybliví, protože jsou hlavovou částí ukotveni na podkladu. Menší korýši dýchají díky difuzi, větší mívají žábry nebo vzácně i určitý typ plic (u kraba palmového, Birgus latro). Korýši jsou většinou odděleného pohlaví (gonochoristé), i když několik jich je i hermafroditických. Larválním stádiem korýšů je nauplius, i když je někdy toto stádium potlačeno a objevuje se pouze v embryonálním vývoji.
Systematika
Dělení na vyšší a nižší
- Nižší korýši
- mají nepřímý vývoj (přes larvu - nauplius)
- mají neustálený počet článků
- vývojově starší a méně dokonalí
- př. buchanka, perloočka, listonoh, žábronožka, vilejši
- Vyšší korýši
- mají přímý nebo nepřímý vývoj (přes larvu - zoëa)
- mají stálý počet článků
- jsou mladší a vývojově dokonalejší
- př. raci (Astacus), krabi, langusta, krevety, stínka
Současná systematika
- třída lupenonožci (Branchiopoda)
- Notostraca
- Anostraca
- perloočky(Cladocera)
- třída veslonožci (Remipedia)
- Enantiopoda
- jeskyňovky (Nectiopoda)
- třída volnohlavci (Cephalocarida)
- třída Maxillopoda (nepřirozená skupina)[1]
- rakovčíci (Mystacocarida)
- klanonožci (Copepoda)
- kapřivci (Branchiura)
- jazyčnatky (Pentastomida)
- Tantulocarida
- Thecostraca
- svijonožci (Cirripedia)
- třída lasturnatky (Ostracoda)
- třída rakovci (Malacostraca) - v podstatě vyšší korýši
- podtřída Eumalacostraca
- řád různonožci (Amphipoda)
- podtřída Hoplocarida
- podtřída Phyllocarida
- podtřída Eumalacostraca
Reference
- ↑ 1,0 1,1 REGIER, Jerome C.; SHULTZ, ,, Jeffrey W.; ZWICK, Andreas, April Hussey, Bernard Ball, Regina Wetzer, Joel W. Martin, Clifford W. Cunningham Arthropod relationships revealed by phylogenomic analysis of nuclear protein-coding sequences. Nature [online]. online před tiskem. , 10. únor 2010 [cit. 2010-02-16]. Dostupné online. ISSN 1476-4687. DOI:10.1038/nature08742. ( )
- ↑ J. W. Martin & G. E. Davis (2001): Natural History Museum of Los Angeles County, 132 pp., Volně dostupný
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |