Kola (poloostrov)
Z Multimediaexpo.cz
Kola nebo Kolský poloostrov (rusky Кольский полуостров) je poloostrov na samém severozápadě Ruska: Leží na něm celá Murmanská oblast. Na severu ho omývá Barentsovo moře, na východě a jihu Bílé moře. Západní hranicí poloostrova u Finska je poledníková sníženina, která se táhne od Kolského zálivu údolím řeky Kola přes jezero Imandra a údolím řeky Nivy do Kandalakšského zálivu.
Obsah |
Geografie
.png){kind=link}
Poloostrov má rozlohu přibližně 100 000 km². Severní břeh je vysoký a srázný, zatímco jižní břeh je nízký a mírný. V západní části poloostrova se rozkládají dvě pohoří Chibiny a Lovozerské tundry (nadmořská výška do 1 120 m) a ve střední části se podél osy poloostrova táhne vysočina Kejvy (do 397 m), tvořící hlavní místní rozvodí.
Geologie
Kolský poloostrov představuje severovýchodní okraj Baltského štítu a je tvořen převážně krystalickými horninami předkambria a starších prvohor. Dá se rozdělit na čtyři části.
- Murmanský blok (pobřeží Barentsova moře) je tvořen soustavou nerostů prahor a starších starohor.
- Bělomořský blok (jihozápadní a jižní část) je tvořen bělomořskou řadou prahor.
- Granulitový pás (severozápadní část).
- Geosynklinálně lomená zóna karelid (centrální část) formovaná ve starších středních starohorách.
Na poloostrově jsou velká ložiska apatitových rud (Chibiny), hlínozemitých surovin (Kejvy), niklu (Pečenga, Mončetundra), železných rud (Olenegorskoe, imeni Kirova), slídy, keramických surovin (Ena, Rikolatva, Strelňa), titanomagnetitu, floropitu a vermikulitu (Kovdor). Byly zde nalezeny rudné indice vzácných a barevných kovů a kovů vzácných zemin. Tento poloostrov se může pyšnit prvenstvím, za dob komunistického Sovětského svazu se právě v této oblasti začalo pracovat na nehlubším vrtu světa, který se svojí ambiciózností zapsal do Guinessovy knihy rekordů. Vrt byl vítaným zdrojem informací pro geology. Získali jeho pomocí řadu poznatků o pohybu litosférických desek, což může napovědět při předpovídání pravděpodobných zemětřesení. Byli prý překvapeni, jak silná je v těchto hloubkách koncentrace některých plynů, zejména vodíku. Původně se chtěli Rusové dostat až do hloubky 15 tisíc metrů. V roce 1983 dosáhli mety 12 tisíc metrů pod povrchem. Pak se však stalo cosi neblahého. Názory na podstatu události se rozcházejí. Skeptici tvrdí, že vrt byl uzavřen pro nedostatek finančních prostředků, neboť Sovětské hospodářství se ocitlo na pokraji krachu, což také vedlo k pozdějšímu rozpadu tohoto soustátí. Jíní však tvrdí, že pád komunistického impéria byl zaviněn právě tímto Kolským vrtem, jímž se bezděky podařilo vyprovokovat samotné peklo!
Klima
Klima je nehledě na severní polohu přijatelně mírné vzhledem k vlivu teplého Golfského proudu. Průměrná teplota v lednu je od -8 °C (na severním břehu) do -13 °C uprostřed poloostrova a v červnu je od 8 °C (na severním břehu) do 14 °C uprostřed poloostrova. Na poloostrově je mnoho prudkých řek s množstvím peřejí, které disponují velkou zásobou vodní energie. Nejvýznamnější jsou Ponoj, Varzuga, Umba (úmoří Bílého moře) a Teriberka, Voroňja, Jokanga (úmoří Barentsova moře). Z jezer jsou největší Imandra, Umbozero, Lovozero, Jenozero, Kolvické jezero, Vjalozero a Čudzjavr. Na severu je tundrové rostlinstvo, jižněji pak lesotundra a tajga (hlavně borovice a smrky). Největší město a nezamrzající přístav je Murmansk.
Literatura
- V tomto článku jsou použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Кольский полуостров“.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |