Kočka divoká
Z Multimediaexpo.cz
Kočka divoká (Felis silvestris) je savec z čeledi kočkovitých. Její poddruhy, kočka plavá a kočka stepní, jsou předkové dnešní domestikované kočky domácí. Dožívá se 15–20 let. V České republice se až na výjimky (např. v Národním parku Podyjí[1]) přirozeně nevyskytuje, ačkoliv k nám může pronikat z prosperující populace v Bavorsku. Je – vedle rysa ostrovida – jediným zdejším zástupcem kočkovitých šelem. Více rozšířená je na Slovensku, kde žije několik set jedinců. Další roztroušené populace se nacházejí v Evropě a Asii.[2]
Obsah |
Popis
Kočka divoká může vážit 1,2–11 kg a dosáhnout délky 47–80 cm.[3] Má na první pohled zavalitější postavu než kočka domácí, zejména díky delší a hustější srsti; tento rozdíl je nejvíce patrný v zimě. Kočka divoká má také větší hlavu s dlouhými vousky a menšíma ušima. Je zbarvena šedohnědě až šedožlutě, s výrazným pruhováním na hřbetu, ocase a nohách. Na hřbetu je výrazný tmavý pás, zatímco břicho bývá krémově žluté. Od zdivočelé kočky domácí ji lze rozlišit zejména dle ocasu: ocas kočky divoké je kratší než polovina délky jejího těla, po celé délce huňatý a před špičkou má 3–4 pruhy, zatímco zdivočelá kočka domácí má ocas delší než polovinu délky svého těla, postupně se zužuje a má větší počet pruhů u špičky.[2]
Životní areál
Pro kočku divokou jsou typické smíšené a listnaté lesy v podhůří nebo na vrchovinách, výjimečně se vyskytuje ve vysokých horách nebo v nížinách. Přes den odpočívá ve své skrýši (např. dutiny stromů, vývraty, skalní dutiny, nory jezevců apod.), za teplých dnů se však ráda vyhřívá na slunci. Na lov vyráží v noci.[2]
Potrava
Její potravu tvoří až z 80 % hlodavci, dále ptáci a jiní drobní obratlovci, výjimečně uloví i větší zvířata (např. divokého králíka, zajíce nebo srnče).[2]
Rozmnožování
Žije samotářsky. V době páření, které v České republice spadá do jarních měsíců, se na čas stává společenskou a svého partnera láká hlasitým mňoukáním. Celkově se říje podobá říji koček domácích, ale je více skrytá a probíhá hlavně v noci. Březost trvá cca 65 dnů a končí porodem tří až pěti koťat. Koťata obyčejně vrhá od dubna do června a stará se o ně až do podzimu, kdy se osamostatňují. Dospělosti dosahují zhruba ve stáří dvanácti měsíců. Matka mláďata brání (postaví se i člověku) a v případě ohrožení je přenáší do jiného úkrytu.[2]
Reference
- ↑ V Podyjí žije vzácná kočka divoká. Přírodovědci ji viděli už několikrát
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 DUNGEL, Jan. Noční lovec. Příroda, listopad–prosinec 2008, s. 105. ISSN 1803-3318.
- ↑ HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha : Albatros, 1970. Kapitola Kočka divoká, s. 235.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
| Kočkovití |
|---|
| Malé kočky (Felinae) |
|
kočka divoká • kočka šedá • kočka bažinná • kočka pouštní • kočka černonohá • manul • kočka bornejská • kočka Temminckova • kočka mramorovaná • kočka bengálská • |
| Velké kočky (Pantherinae) |
|
levhart obláčkový • levhart Diardův • irbis • Lev • Tygr • levhart skvrnitý • jaguár |