Katedrála svatého Václava

Z Multimediaexpo.cz

Katedrála svatého Václava (Dóm svatého Václava, metropolitní kostel-katedrála svatého Václava) je na Václavském náměstí v Olomouci. Původně je starší, a je to domovská katedrála Olomoucké římskokatolické arcidiecéze, bývá považována za jeden z nejkrásnějších příkladů novogotické architektury v ČR. Její stavba byla zahájena kolem roku 1100 a roku 1131 byla vysvěcena. Patří mezi skvosty středoevropské středověké architektury. Náměstí bylo pojmenováno roku 1935 na památku tisícího výročí úmrtí sv. Václava.

Obsah

Popis

Katedrála je výraznou dominantou města Olomouce a to především svojí hlavní věží, jejíž výška 102,00 metrů (328 stop) z ní činí druhou nejvyšší kostelní věž v České republice a nejvyšší novogotickou věž v České republice. V katedrále je také umístěn největší zvon na Moravě.

Uvnitř je například renesanční kaple svatého Stanislava s bronzovým náhrobkem biskupa Kuena a mramorový náhrobek posledních olomouckých Přemyslovců. Na severní straně chrámu je velká novogoticky upravená kaple sv. Cyrila a Metoděje, gotickou sakristií se dá projít do rovněž gotické křížové chodby, s níž sousedí kaple sv. Jana Křtitele.

Fresková výzdoba je dílem Jana Kryštofa Handkeho.

Zdíkův palác

Hned vedle dómu je románský Zdíkův palác (dříve nazývaný Přemyslovský palác), s ním sousedí manýristická stavba kaple svaté Anny, v níž probíhaly volby olomouckých biskupů, a za ní kaple svaté Barbory, původně románská věž přemyslovského hradu.

Chrámová loď a krypta jsou zpřístupněny (dobrovolné vstupné).

Krypta

Krypta pod presbytářem má dvě patra. Horní patro krypty je zpřístupněné pro veřejnost. Dolní patro krypty je pro uchovávání ostatků. V kryptě jsou pohřbeni biskupové a arcibiskupové: František z Ditrichštejna, Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu a Maria Tadeáš Trauttmansdorff. V kryptě je také uloženo srdce arcibiskupa a rakouského arcivévody Rudolfa Jana. Stavební úpravy v závěru 19. století odhalily pod podlahou chrámu i pozůstatky románské krypty, která ale dnes není přístupná.

Kaple sv. Jana Křtitele

Nachází se v přízemí vysoké jižní věže. Jsou zde hrobky posledních tří kardinálů Furstenberga, Bauera a Skrbenského s uměleckými náhrobky. Jako poslední je v této kapli pohřben biskup, apoštolský administrátor mons. Josef Vrana.

Loretánská kaple

Kaple původně gotického slohu sv. Cyrila a Metoděje pochází asi ze 14. století. Kaple byla barokizována na přelomu 17. a 18. století s novým oltářem a bohatou sochařskou a obrazovou výzdobou. Název loretánská souvisí s umístěním sošky černé Madony z italské Lorety. Omítkové malby ze života Panny Marie jsou od barokního malíře J. K. Handkeho. Zlatem a stříbrem vyzdobený svatostánek s rodinným znakem dómského děkana Mayerswalda, z jehož pozůstalosti byla provedena celá oprava.

Kaple sv. Stanislava

Zbudována biskupem Stanislavem Pavlovským v letech 1582–1591 s rodinnou hrobkou Pavlovských a s bohatou štukovou, sochařskou a malířskou výzdobou. Nádherný vstupní renesanční portál s ozdobnou bronzovou mříží, jehož bohatá plastická výzdoba je tvořena reliéfní dekorací i figurálními motivy ctností a nectností. Jde o norimberskou kovoliteckou práci z konce 16. století.

Chórová kaple sv. Cyrila a Metoděje

Je v ní pozoruhodný oltář z italského mramoru se vzácnou kamennou plastikou pozdně gotickým reliéfem Panny Marie Ochranitelky, pocházející z průčelí zaniklého kostela Panny Marie na Předhradí. Nejcennější a historicky velmi hodnotné jsou pískovcové sochy sv. Petra a Pavla z 2. poloviny 15. století, údajně pocházející ze zbořeného kostela sv. Petra na Předhradí.

Historie

Původně románská bazilika, založená asi roku 1107 knížetem Svatoplukem Olomouckým jako nový biskupský kostel, vysvěcená roku 1131 Jindřichem Zdíkem, byla po požáru roku 1204 a 1266 na popud olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku přestavěna v nákladném gotickém stylu a stavba byla doplněna náročnou sochařskou výzdobou.[1]

V sousedním domě bývalého olomouckého děkanství byl roku 1306 zavražděn český král Václav III. jako poslední z rodu Přemyslovců. Pohřben byl v kryptě kostela, ovšem roku 1326 dala jeho sestra královna Eliška Přemyslovna ostatky převézt do Zbraslavského kláštera.

Roku 1469 prohlásila v kostele část českých a moravských pánů uherského krále Matyáše Korvína českým králem.

Presbytář pochází z let 1617–1618.

Roku 1803 po úderu blesku shořely všechny tři věže v průčelí katedrály. Místo nich byla vybudována jediná středová věž nad společnou římsou shořelých věží.

1883–1892 – arcibiskup Bedřich z Fürstenberka nechal provést novogotickou přestavbu podle projektu Gustava Meretty a R. Völkela. Přestavbu provedl Gustav Meretta.

Od roku 1962 je dóm svatého Václava se Zdíkovým palácem (dříve nazývaným Přemyslovský palác) a dalšími významnými objekty v sousedství podle usnesení vlády ČSR č. 251/62 ze dne 30. 3. 1962 č. 262/1995 Sb. a podle nařízení vlády ze dne 16. 8. 1995 o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky zařazen mezi národní kulturní památky (NKP).[2]

Od února 2004 po podzim 2005 probíhala 2. etapa generální opravy vnějšího pláště kostela. V letech 2006–2007 probíhaly další rekonstrukce, např. opravy hlavní věže.

Doporučená literatura

  • Musil J. V. (1992) Dóm sv. Václava Metropolitní katedrála v Olomouci. – M. O. I. S., Olomouc, 72 pp.
  • Pojsl M. & Hyhlík V. (2000) OLOMOUC Katedrála sv. Václava. – Historická společnost Starý Velehrad se sídlem na Velehradě, Velehrad, 32 pp.

Souřadnice

Poznámky

  1. KUTHAN, Jiří. Česká architektura v době posledních Přemyslovců. 1. vyd. Vimperk: TINA, 1994. ISBN 80-85618-14-1. Str. 251–255.
  2. NKP – Olomouc, areál Přemyslovského hradu

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Katedrála svatého Václava