Kašubové

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání


Kašubové (kašubsky: Kaszëbi, polsky: Kaszubi) je západoslovanská etnická skupina, která se odvozuje od Pomořanů osídlivších Gdaňské Pomoří i východní část Západního Pomoří. Dělí se na větší množství etnografických podskupin, které se liší kulturně i jazykově (seznam polských - kašubských pojmenování těchto podskupin: Bylacy - Bëlôcë, Gachy - Gôchë, Józcy - Józcë lub Mucnicy - Mùcnicë, Krubanie - Krëbane, Lesacy - Lesôcë, Morzanie - Mòrzanie, Rybaki - Rëbôcë, Zaboracy - Zabòrôcë).

Obsah

Vnímání Kašubů

V polské společnosti převládá vnímání Kašubů jakožto etnické podskupiny polského národa. Toto rozdělení značně komplikuje také definici celé skupiny Kašubů - podle sčítání lidu z roku 2002 se přihlásilo ke kašubské národnosti asi 5 100 obyvatel (polská vláda tuto národnost neuznala a vyškrtla ji z oficiálních výsledků podobně, jako národnost slezskou). Většina Kašubů ovšem deklaruje sama sebe jako obyvatele národnosti polské a etnické příslušnosti kašubské, přičemž počet etnických Kašubů se odhaduje na 500 000. Kašubštinu z nich aktivně používá ovšem pouze asi 50000 osob, asi 5 % Kašubů pak používá jako rodný jazyk němčinu. Průzkum provedený v letech 1986–1989 zjistil, že v Kašubech bydlí 368 000 Kašubů a 119 000 polo-Kašubů [1].

Kašubsko, historické území Kašubů

Většina Kašubů žije v Kašubsku, malá část je rozptýlena po Polsku, významné diaspory existují v Německu, Kanadě a Spojených státech amerických.

Historie Kašubů

První známý výskyt pojmenování Kašubové v historických dokumentech pochází z 19. března 1238: v dokumentu papeže Řehoře IX. je zápodomořský kníže titulován jako dux Slavorum et Cassubia (kníže Slovanů a Kašubů). Na památku toho se v Pomoří řadu let slaví na 19. března Den jednoty Kašubů (Dzień Jedności Kaszubów). Barnim III. Veliký (1320-1368) oficiálně používal titul kníže Kašubů. V roce 1906 byl we Wdzydze Kiszewskie. Jeho tvůrci byli Izydor a Teodorę Gulgowští. Vývoj Kašubů a jejich kultury byl značně ovlivněn tím, že se nacházeli v pohraniční oblasti, o kterou spolu po staletí zápasilo Polsko se Svatou říší římskou (resp. později Pruskem a Německem). Kašubské teritorium bylo v průběhu historie různě krájeno či obsazováno nebo dobýváno dotčenými státy, řada Kašubů ztrácela svoji kulturní identitu a podléhala germanizaci či polonizaci, z části přirozené, části vynucené. Mnoho polských, pruských i německých vojevůdců mělo kašubské předky - řada z nich se ale ke svému původu nehlásila. Kašubské národní hnutí má dlouholetou tradici, byť nenáleží k hlavnímu proudu Kašubsko-pomořského hnutí. Za slovanský národ odlišný od polského považoval Kašuby např. Florian Ceynowa, tuto myšlenku po něm převzali tzv. Zrzeszeńcy, kteří byli pro tyto své postoje perzekvováni ze strany komunistických úřadů. Ty je obviňovaly ze separatistických tendencí, šlo však o prefabrikovaná obvinění - kašubské národní hnutí nikdy neusilovalo o odtržení Kašubska od Polska, šlo mu jen o rozvoj kašubštiny a uchovávání tradic jejich národa.

Známí Kašubové

Dívka v kašubském národním kroji, národní sjezd Kašubů Łeba (2005).
Sjezd Kašubů, Łeba (2005)

Významní badatelé zabývající se Kašuby

Reference

  1. MORDAWSKI, Jan (red.): Historia, geografia, język i piśmiennictwo Kaszubów. Gdańsk 1999, str. 104. Polo-Kašubou se myslí člověk, jehož jeden rodič je rodilým Kašubou.

Související články

Literatura

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kašubové
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kašubové
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace