Jindřich Zogata

Z Multimediaexpo.cz

Jindřich Zogata (* 6. srpna 1941, Jaworzynka, polské Slezsko) je slezský, moravský, český básník a spisovatel.

Obsah

Životopisná data

Pochází z rolnické rodiny. Otec Pavel Zogata byl skvělý gajdoš, zpěvák a vypravěč. Improvizoval své příběhy vycházející z genotypů gorolů, lidí žijících v horách.[1]
Rodiče v době komunistické agrese udrželi kamenitý grunt a nedali se zkolektivizovat.
Slezsko, dělené po staletí mezi Slezany, Moravany, Čechy, Poláky, Slováky, Němce a Židy, kde nedůvěra stávala se ideologií, nebylo a není pospolité. Pouze náboženství pomáhalo věřit. Národovci, nacionalisté a dobyvatelé uhlí a železa od Ostravy rozbíjeli symbiózu a kulturu míst a vztahy mezi lidmi do kořenů rodin. Malost velikášství koryfejů zůstavila vydrancovanou zem. Slezsko.
V Československém Slezsku žije od roku 1946. Základní školu absolvoval v Jeseníku nad Odrou, Kunwaldě, přeonačeném na Kunín a v Bukovci u Jablunkova. Přes netvorskou zvůli všem nadřazených tajemníků KSČ vystudoval Jedenáctiletou střední školu v Jablunkově, maturoval v roce 1957 a Vysokou školu zemědělskou, nyní Mendelovou zemědělskou a lesnickou univerzitu v Brně. Promoval roku 1962. Krátce působil v Československé akademii zemědělských věd v Brně, potom v institucích pro kulturu okresu Frýdek-Místek a Karviná. Podepsal 2000 slov. Od roku 1969 do roku 1974 byl zaměstnán v dělnických profesích na ostravsku a pracoval s rodiči na gruntě. Po zákazu být soukromým rolníkem odešel roku 1974 do Brna. Nucené práce pokračovaly u Technické a zahradní správy do roku 1993, kdy přijal místo správce Národní kulturní památky parku Špilberk, kde působil do roku 2004. Nebyl a není v žádné politické straně.
Publikovat začal v literárních časopisech 60.let, Host do domu, Červený květ, Plamen, Sešity pro mladou literaturu, Literární noviny a jinde. Tři jeho sbírky připravené k vydání v nakladatelstvích Československý spisovatel, Mladá fronta, Profil, censoři po roce 1968 hodili do stoupy.
Ve tvorbě používá novotvary a dialektizmy obrazné mluvy genoelementů míst svého dětství a mládí. Debutoval zásluhou přátel v Brně povídkami Dvory, oddíl knihy Stříbrné rybky. Psal občas fejetony pro denní tisk a rozhlas Brno a Ostrava. Televizní film Gajdoš, pod krycím jménem K.S. natočila podle jeho scénáře Ostravská televize. Film byl oceněn na festivalech v Moskvě a New-Yorku. Organicky publikuje po roce 1989.
Manželka Mirka Z. je malířka. Ilustruje většinu jeho knížek. Žijí v Brně a na samotě v Těšínských Beskydech.



Darwinismus

Rozum není
Instinkty proskakují znova
Gorily dosud nepřišly
na příčinu slova

Sbírky poezie


Šípkový růženec, 1990
Dým ohnic, 1991
Samoty vzdálené až na počátek, 1993
Psí víno, 1994
Den světelného roku, 1994
Mýtiny, 1995
Rozsochy, 1996
Zvony odletěly do krajin, 1997
Když kvetou fazole, 1998 – epigramy
Zdaleka blízké, 2000
Cirkus DNA, 2000
S koně dolů (vězni špilberští), 2001
Lámání biochleba, 2002
Sporá místa, 2002
Oheň křičí tmu, 2007

Knížky próz


Dvory, in (Stříbrné rybky, 1985, + B. Solanský + J. Jílek)
Veřejná zeleň, 1988
Obrázky na skle, 1990
Díry (Památce malíře Antonína Tomalíka), 1994
Dědictví zmizelých píšťal, 1996, první díl trilogie
Oves na střechách, 1996, druhý díl trilogie
Dřevěné pyramidy, 1998, třetí díl trilogie
Hlídače květin nikdo neuhlídá, 1997
Černý vzduch, 1998
Liduprázdno (akční vakuum), 2006

Reference a odkazy, ocenění

Slovník českých spisovatelů od roku 1945, díl 2 (M-Ž), odkazy na recenze
Slovníky spisovatelů univerzit v Brně, Ostravě, Opavě
Jiří Svoboda: esej Stranou světa, ale v centru jeho dění, in: Cesty a zastavení. Kapitoly z české literatury XX. století, s.131-138, roku 2002
Antonín Satke: Jindřich Zogata – básník bez tíhy folklóru. In: Česká a slovenská literatura dnes. AVČR, Praha – Opava, s.119-124, roku 1997
Drahomír Šajtar: Hledání klíče,s.45-54, roku 2005
Drahomír Šajtar: Téma Jindřicha Zogaty, 2007 Haló, Ostrava! Literární recenze [2]
Ivo Pospíšil: Kořen a výhonky - K šedesátinám básníka a prozaika Jindřicha Zogaty, in Těšínsko ročník XLIV s.14-21, roku 2001[3]
Seznam děl v databázi Narodní knihovny ČR[4]
Památník národního písemnictví[5]
Cena Leopolda Vrly za trilogii, Ostrava 1996
Cena Magistrátu statutárního města Ostravy r. 2006 za sbírku veršů Oheň křičí tmu[6]