Jižní oceán

Z Multimediaexpo.cz

Mapa Jižního oceánu

Jižní oceán (resp. Jižní ledový oceán nebo Antarktický oceán) byl oficiálně definován Mezinárodní hydrografickou organizací jako oceán obklopující Antarktidu až v roce 2000, nicméně mezi námořníky má tento pojem dlouhou tradici.

Celková rozloha oceánu byla ustanovena na 20 327 000 km², což ho řadí jako 4. největší oceán na Zemi (tedy 2. nejmenší). Prvenství zaujímá jako nejhlubší oceán s průměrnou hloubkou 4500 metrů. Severní hranice byla určena přibližně 60. rovnoběžkou a jižní hranicí Antarktidy. Jeho hranici tvoří větrné a oceánské proudění.

Obsah

Geografie

Jižní oceán je oceánograficky definován jako oceán spojený s antarktickým cirkumpolárním proudem, který obíhá kolem celé Antarktidy. Oceán zahrnuje Amundsenovo moře, Bellingshausenovo moře, Drakeův průliv, Rossovo moře, malou část Skotského moře a Weddellovo moře. Celková plocha oceánu je 20 327 000 km² a délka pobřežní čáry je 17 968 km.

Jižní oceán je rozdílný od těch ostatních. Jeho hranice – v severní části není hranicí zemská pevnina, ale Atlantský, Indický a Tichý oceán. To vyvolává otázku, proč by měl být vlastně Jižní oceán definován, když ho můžeme zahrnou do jiných tří oceánů. Jedním z důvodů jsou odlišné vlastnosti vodní masy. Antarktické cimkulpolární přenáší vodu kolem celé Antarktidy, u ostatních oceánů je proudění značně odlišné. Vlivem jejich sevření mezi pevninami se zde cirkulární proudy objevují minimálně.

Nacházíme zde několik vodních procesů, které se utvářejí podél pobřeží Antarktidy a v ostatních oceánech na Jižní polokouli bychom je hledali marně. Jedním z nich je „Antarktická spodní voda“ (Antarctic Bottom Water) – velmi chladná a vysoce slaná voda pod oceánským ledem.

Jižní oceán je geologicky nejmladším oceánem. Byl utvořen, když Antarktida a Jižní Amerika se jako kontinenty rozdělily. Drakeův průliv vznikl zhruba před 30 miliony let. Oddělení kontinentů způsobilo vytvoření Antarktického cirkumpolární proudění.

Oceán je v mnoha směrech opakem Severního ledového oceánu, který leží na opačném pólu zeměkoule. V Jižním oceánu dominuje mrazivé počasí díky ledové Antarktidě, Severní ledový oceán je částečně ohříván teplým proudem Severního mysu. Oceánský led se nachází ve středu Severního ledového oceánu, na Antarktidě je na okraji kontinentu.

Historie

Z 68 národů jich 28 odpovídalo za průzkum organizace IHO v roce 2000 a všechny kromě Argentiny potvrdily novou definici nového oceánu. Jméno Jižní Oceán bylo vybráno 18 hlasy, porazilo tak alternativní název Antarktický oceán. Polovina hlasů byla pro severní hranici oceánu na 60. rovnoběžce. Jiný zdroj jako např. Národní zeměpisná společnost (National Geographic Society) zůstala u Atlantského, Tichého a Indického Oceánu, které sahají až k Antarktidě. Jižní oceán tedy není celosvětově uznáván.

V Austrálii byl Jižní Oceán definován jakožto vodstvo mezi Antarktidou a jižním pobřeží Austrálie a Nového Zélandu. Mapa pobřeží Tasmánie a Jižní Austrálie označila tuto oblast za Jižní oceán.

Přírodní zdroje

Přírodní rizika

Ledovec se může za nějaký čas proměnit v oceán. Některé odlomené kusy ledovce pak mají i několik stovek metrů. I menší kusy ledu mohou být velkým problémem pro lodě. 50. až 70. stupeň jižní šířky je pro námořníky znám jako divoká 50 a ječící 60. Působí zde silný vítr a větrem vzduté vlny ženoucí se kolem celé zeměkoule, aniž by narazily na pevninskou překážku. I pro ledoborce, hlavně v období května až srpna, je tato oblast velmi nebezpečná. Rizikovost oblasti potvrzuje nejedna loď, která se zde potopila.

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Jižní oceán
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Jižní oceán
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Ji%C5%BEn%C3%AD_oce%C3%A1n“