Jespák rezavý
Z Multimediaexpo.cz
Jespák rezavý (Calidris canutus) je středně velký bahňák z čeledi slukovitých.
Obsah |
Popis
Jespák rezavý je velký přibližně jako kos. Dorůstá 23 - 26 cm, váží 100 - 200 g a v rozpětí křídel měří 47 - 53 cm, náleží tak k největším zástupcům rodu Calidris. Ve svatebním šatě je naprosto nezaměnitelný, má cihlově červené břicho, hruď, hrdlo a hlavu a šedě strakatý hřbet, křídla, ocas. Krátké končetiny a delší zašpičatělý zobák má černé. V prostém šatě je celý nenápadně šedý s bílým břichem a v porovnání se svatebním šatě i světlejšími končetinami a zobákem. Obě pohlaví se přitom zbarvením nijak neliší, mladí ptáci jsou méně šupinatě skvrnití.
Rozšíření
Jespák rezavý hnízdí v arktických tundrách na severu Kanady, Evropy a Ruska. Je proslulý svými dlouhými migracemi, při kterých ze svých vysoko položených hnízdišť přeletuje až do jižní Evropy, západní Afriky, Jižní Ameriky, Austrálie a na Nový Zéland (viz mapka vpravo), každým rokem tak může zdolat vzdálenost velkou až 30 000 km. V současné době stále náleží mezi poměrně hojné a stabilizované druhy, na svých hnízdištích patří dokonce k nejběžněji zastoupeným bahňákům. Jeho populace přitom čítá přibližně 1 100 000 jedinců, kteří žijí na ploše velké zhruba 100 000 - 1 000 000 km2. V České republice se vyskytuje nepočetně na průtahu v rozmezí od dubna do října (má tudíž svatební šat, je proto i pro poměrně nezkušené pozorovatele snadno odlišitelný).
Ekologie
Jespák rezavý je společenský pták, při migracích se často vyskytuje i v několika desetitisícových hejnech. Přes léto se živí zejména hmyzem, jejich larvami a drobnými suchozemskými bezobratlými živočichy (např. pavouky), v zimě, kdy je této potravy nedostatek, vyhledává obzvláště různé škeble a malé kraby. Svou kořist přitom vždy požírá vcelku a jejich nestravitelných části se zbavuje ve vysoce svalnatém žaludku, kde se rozdrtí na jemné kousky. V letu se ozývá krátkým a měkkým „uet-uet“. Hnízdí na zemi, obvykle v těsné blízkosti vody. Samice klade 3 - 4 šedozelená vejce s tmavějším skvrněním do nehlubokého dolíku lemovaného listy a mechem. Na vejcích sedí po dobu 20 - 25 dnů střídavě oba rodiče. Krátce po opeření se mláďata vydávají na svou první dlouhou cestu na jih.
Zdroje
- All About Birds
- IUCN 2008 Red List
- BioLib
- Kholová, Helena (český překlad; 2008): Ptáci; str. 88, 231. Euromedia Group, Praha. ISBN 978-80-242-2235-6
- Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky; str. 106. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |