Jarovce

Z Multimediaexpo.cz

Jarovce je městská část Bratislavy, nacházející se v okresu Bratislava V, mezi městskými částmi Petržalka a Rusovce. Společně s Rusovcemi a Čunovem patří k tzv. „zadunajským“ částem města. Je jednou z nejmenších částí a ke konci roku 2012 v ní žilo 1677 obyvatel.[1]

Obsah

Historie

Poloha městské části v rámci Bratislavy

Starověk a středověk

Území městské části bylo pravděpodobně osídleno již v době antického Říma, čemuž nasvědčuje existence římského tábora Gerulata v sousedních Rusovcech.[1]

Nejstarší písemná zmínka o obci, nacházející se na místě dnešních Jarovec, pochází z roku 1208.[1] Obec nesla jméno „Ban“ a v 15. století patrně zanikla,[1] a to následkem morové epidemie v letech 1409–1410 a bojů mezi Matyášem Korvínem a Fridrichem III. Habsburským o uherský trůn z poloviny 15. století, které probíhaly v okolí obce.[1]

Dnešní obec

Dnešní podoba obce vznikla v první polovině 16. století.[1] Byla založena chorvatskými obyvateli[1] a její původní název byl „Horváth falu“ („Chorvatská Ves“).[1] Protože byla součástí rakouského panství, dalším jejím používaným pojmenováním byl německý název „Kroatisch Jahrendorf“.[1]

Po první světové válce na základě Trianonské smlouvy připadla Maďarsku,[1] nicméně roku 1947 (15. října) byla na základě pařížské mírové smlouvy připojena zpátky k Československu,[1] kde byla administrativně zařazena do okresu Bratislava-vidiek.[1] Od školního roku 1948/1949 zde funguje mateřská škola.[2]

V roce 1972 (1. ledna) se obec stala bratislavskou městskou částí,[1] a v roce 1975 byla zahájena stavba budovy základní školy, která funguje od školního roku 1981/1982.[3] V roce 2004 byly obě školy sloučeny do jednoho právního subjektu.[3]

Současnost

Přírodní podmínky

Celý katastr městské části je součástí Podunajské roviny,[4] jihozápadní části Podunajské nížiny, která se v těchto místech rozprostírá v nadmořské výšce 130–140 m n m.[4] Nachází se tu úrodná půda, na které se pěstuje zejména ovoce.[4]

Doprava

Do části jezdí v rámci bratislavské autobusové dopravy linky č. 91 a 191.[5] Dále přes ní prochází linka č. 801, která jezdí z centra Bratislavy do maďarské obce Rajka.[5]

V malé vzdálenosti od obce je vybudována slovenská dálnice D2. I když je tato komunikace už téměř čtvrt století v provozu, není dosud zkolaudována[6] a je otevřena na základě povolení k předčasnému užívání, vydaného slovenským ministerstvem dopravy někdy kolem roku 1990.[7] Kolem dálnice nejsou vybudovány protihlukové bariéry, což má za následek zvýšenou hladinu hluku v intravilánu obce.[8] Tento problém trvá dlouhá léta[8] a v roce 2012 obyvatelé sepsali petici za dostavbu chybějících stěn.[7] Od roku 2011 (od 1. června) není pro motorová vozidla do 3,5 tuny používání dálnice v úseku mezi Jarovcemi a centrem města zpoplatněno.[9][10]

V současnosti se na území městské části připravuje výstavba prvního úseku dálnice D4 (pracovní pojmenování úseku je D4 Jarovce-Ivanka pri Dunaji), která má propojit existující dálnice D1 a D2. Projekt se začal připravovat ještě v roce 2008.[11] Celková délka dálničního úseku, který má procházet katastrem Jarovec, je 23 kilometrů[12] a náklady na jeho výstavbu jsou odhadovány přibližně na 700 milionů eur.[12] S budováním se původně mělo začít v roce 2011,[11] nicméně aktuálně se začátek výstavby odhaduje na roky 2014[12] nebo 2015.[13]

Technika sboru dobrovolných hasičů

Život v obci

Nachází se zde základní škola,[3] mateřská škola,[2] knihovna[14] a hřbitov. Působí zde fotbalový klub,[15] amatérský pěvecký sbor[16] a sbor dobrovolných hasičů, který byl založen ještě v 19. století.[17]

Starostou městské části je Pavel Škodler,[18] který byl ve volbách nezávislým kandidátem[19] a starostou byl rovněž v předchozím volebním období.[19]

Kromě významné chorvatské populace zde žije necelých 10 procent maďarského obyvatelstva.[20] K dalším národnostem (například české nebo německé) se přihlásilo pouze několik málo jednotlivců.[20]

Chorvatská tradice

Jarovce patří k územím, které v důsledku expanze Osmanské říše v 16. století kolonizovala chorvatská menšina,[21] přičemž její kulturní vliv je patrný až dodnes. I když chorvatské obyvatelstvo v minulosti představovalo významný podíl i v dalších oblastech Slovenska (zejména obec Chorvátsky Grob a další bratislavské městské části, Čunovo a Devínska Nová Ves),[21] právě v zadunajských částech Bratislavy jsou pozůstatky chorvatštiny nejvýraznější a v Jarovcích se tento jazyk vyučoval až do roku 1947.[21]

V obci lze dnes najít chorvatské kulturní projevy v písemné formě, například na kostelních zdech nebo epitafech.[21] V místním kostele se slouží chorvatské mše[21] a od roce 1991 zde působí Klub mladých Chorvatů,[22] který je součástí celonárodního Chorvátského kulturního svazu na Slovensku.[23][24]

V současnosti se k chorvatské národnosti hlásí kolem 15 procent občanů[p 1] a podíl obyvatelů ovládajících chorvatštinu může podle některých informací dosahovat až 70 procent.[17]

Metropolis

V roce 2009 byl ohlášen investiční záměr výstavby rozsáhlého komplexu Metropolis mezi Jarovcemi a Petržalkou, který by zahrnoval například kasino, hotely nebo aquapark[25] a měl se rozprostírat na ploše třiceti hektarů.[26] Celková hodnota investice měla dosáhnout 1,5 miliardy eur[25][27] a v komplexu mělo pracovat kolem 9.000 zaměstnanců.[28] Později byl do projektu zapracován navíc stadion.[27][28]

Po ohlášení projektu se objevily protesty veřejnosti a byla zorganizována petice, kterou podepsalo přes 125.000 občanů.[29] Později své nesouhlasné stanovisko deklarovaly městské části Jarovce,[30] Petržalka[26] a také samospráva hlavního města.[31] Pak byl záměr neúspěšně přesunut do sousedního Maďarska.[32]

Nárůst počtu obyvatel

V městské části v poslední době poměrně rychle roste počet obyvatel, mezi lety 2005–2012 došlo k nárůstu o téměř 40 procent.[p 2] Protože v současnosti probíhá výstavba projektu Jižní město mezi Jarovcemi a Petržalkou, který se bude rozprostírat i v katastrálním území Jarovec,[33] v budoucnosti dojde k dalšímu nárůstu počtu obyvatel, který může v roce 2030 dosáhnout hodnotu 12.500 lidí.[33]

Památky

Národní kulturní památky

Kostel svatého Mikuláše

V městské části se nacházejí dvě národní kulturní památky:[34]

Další pamětihodnosti

Kromě národních kulturních památek se zde nacházejí další čtyři pamětihodnosti:[37]

  • Socha sv. Floriána: Nachází se v areálu Kostela sv. Mikuláše. Má podobu murovaného sloupu a pochází z počátku 20. století.[39]
  • Středověká kostnice: Nachází se na jaroveckém hřbitově. Sloužila na uchovávání kostí až do 15.-16. století.[40] Dnes je překryta dlažbou.
  • Budova římskokatolické fary: Vznikla pravděpodobně v 18. století a patří mezi nejstarší objekty obce.[41]

Galerie

Jantárová ulice

Mandlová ulice

Památník občanům padlým v obou světových válkách

Bývalý hraniční přechod Jarovce-Kitsee

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Z celkového počtu 1.438 obyvatelů k nezjištěnému datu se k chorvatské národnosti přihlásilo 220 obyvatelů, tj. 15,3 procenta.[20]
  2. ↑ K 31. prosinci 2005 bylo evidováno 1.227 obyvatelů,[1] k 31. prosinci 2012 bylo evidováno 1.677 obyvatelů.[1]
  3. ↑ Podle některých zdrojů trvala výstavba dva roky (1764–1765),[34] podle jiných tři roky (1763–1765).[35]

Reference

  1. ↑ 1,00 1,01 1,02 1,03 1,04 1,05 1,06 1,07 1,08 1,09 1,10 1,11 1,12 1,13 1,14 História [online]. Městská část Jarovce, [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. ↑ 2,0 2,1 Materská škola pri ZŠ s MŠ Trnková 1, Bratislava - Jarovce [online]. Městská část Jarovce, [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 Základná škola [online]. Městská část Jarovce, [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 Geografická exkurzia – nástroj praktického vzdelávania (aplikácia na Slovensku) [online]. Iuventa, 2008, [cit. 2013-10-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. ↑ 5,0 5,1 Mapa a doprava [online]. Městská část Jarovce, [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. ↑ Jarovce chcú, aby sa NDS zdržala užívania diaľnice v jej katastri [online]. SME, 2011-05-25, [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  7. ↑ 7,0 7,1 Jarovce a Petržalka rozbehli petíciu proti hluku z diaľnice [online]. SME, 2012-06-25, [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  8. ↑ 8,0 8,1 Jarovčanov už roky otravuje hluk z diaľnice [online]. Bratislavské noviny, 2010-06-03, [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. ↑ Diaľnica D2 v Bratislave nebude až po Jarovce spoplatnená [online]. SME, 2011-05-31, [cit. 2010-10-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  10. ↑ Od júna D2 od Bratislavy po Jarovce bez diaľničnej známky [online]. Pravda, 2011-06-01, [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  11. ↑ 11,0 11,1 Diaľnica D4 Jarovce – Ivanka, sever [online]. Město Bratislava, 2008-03-11, [cit. 2013-10-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  12. ↑ 12,0 12,1 12,2 Stavba D4 Jarovce - Ivanka pri Dunaji má začať v roku 2014 [online]. SME, 2012-10-12, [cit. 2013-10-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  13. ↑ Začiatok stavby úsekov R7 a D4 sa odďaľuje [online]. Nový čas, 2012-12-11, [cit. 2013-10-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  14. ↑ Knižnica [online]. Městská část Jarovce, [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  15. ↑ TJ Jarovce [online]. Městská část Jarovce, [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  16. ↑ Chorus CANTILENA [online]. Městská část Jarovce, [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  17. ↑ 17,0 17,1 Spolkový život v Jarovciach je bohatý [online]. Bratislavské noviny, 1999-03-25, [cit. 2013-10-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  18. ↑ Starosta [online]. Městská část Jarovce, [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  19. ↑ 19,0 19,1 V Jarovciach obhájil post starostu Škodler [online]. SME, 2010-11-28, [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  20. ↑ 20,0 20,1 20,2 Statistický úřad SR, [cit. 2013-10-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  21. ↑ 21,0 21,1 21,2 21,3 21,4 BEŇUŠKOVÁ, Zuzana. Chorváti na Slovensku [online]. Centrum pre tradičnú ľudovú kultúru, [cit. 2013-10-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  22. ↑ Klub mladých chorvátov (KMH) [online]. Městská část Jarovce, [cit. 2013-10-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  23. ↑ O nás [online]. Chorvatský kulturní svaz na Slovensku, [cit. 2013-10-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  24. ↑ Bilaterálne vzťahy [online]. Chorvatské velvyslanectví na Slovensku, [cit. 2013-10-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  25. ↑ 25,0 25,1 KREMSKÝ, Peter. Metropolis pri Jarovciach budúci rok [online]. Trend (časopis), 2009-10-14, [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  26. ↑ 26,0 26,1 BRATISLAVA: Petržalka oficiálne odmietla megakasíno a Metropolis [online]. Aktuality.sk, 2010-03-09, [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  27. ↑ 27,0 27,1 Investor kasína Metropolis lobuje sľubom postaviť Bratislave športovú arénu [online]. Pravda, 2010-11-12, [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  28. ↑ 28,0 28,1 Metropolis sľubuje športovú halu [online]. Trend (časopis), 2010-12-02, [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  29. ↑ TriGranit: odporcovia kasína zavádzajú [online]. Trend (časopis), 2010-09-08, [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  30. ↑ Jarovce si chcú nechať vidiecky charakter obce [online]. Bratislavské noviny, 2010-02-26, [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  31. ↑ ĎURKOVSKÝ, Andrej. Vyhlásenie primátora Bratislavy k projektu Metropolis [online]. Město Bratislava, 2010-03-02, [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  32. ↑ SUCHÝ, Daniel. Megakasíno nebude ani v Budapešti [online]. Trend (časopis), 2013-09-30, [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  33. ↑ 33,0 33,1 Do roku 2030 by Jarovce mali mať 12.500 obyvateľov [online]. SME, 2008-09-11, [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  34. ↑ 34,0 34,1 34,2 34,3 34,4 Register NKP podľa krajov - Bratislavský kraj [online]. [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  35. ↑ 35,0 35,1 35,2 35,3 35,4 35,5 35,6 Kostol Svätého Mikuláša [online]. Městská část Jarovce, [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  36. ↑ 36,0 36,1 Evidenčný list pamätihodnosti mesta - kamenný most v bažantnici [online]. MÚOP Bratislava, [cit. 2013-10-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  37. ↑ Jarovce - nehnuteľné [online]. MÚOP Bratislava, [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  38. ↑ 38,0 38,1 Evidenčný list pamätihodnosti mesta - socha Piety [online]. MÚOP Bratislava, [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  39. ↑ Evidenčný list pamätihodnosti mesta - socha sv. Floriána [online]. MÚOP Bratislava, [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  40. ↑ Evidenčný list pamätihodnosti mesta - stredoveký karner [online]. MÚOP Bratislava, [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  41. ↑ Evidenčný list pamätihodnosti mesta - budova rímskokatolíckej fary [online]. MÚOP Bratislava, [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. (slovensky) 

Literatura

  • HRADSKÝ, Juraj; MALLINERITS, Jozef. Jarovce. Bratislava : PT Marenčin, 2008. 240 s. ISBN 978-80-89218-81-3. (slovensky) 

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Jarovce
Bratislava – hlavní město Slovenska
Okresy hlavního města

Bratislava I • Bratislava II • Bratislava III • Bratislava IV • Bratislava V

Městské části hlavního města

Čunovo • Devín • Devínska Nová Ves • Dúbravka • Jarovce • Karlova Ves • Lamač • Nové Mesto • Petržalka • Podunajské Biskupice • Rača • Rusovce • Ružinov •
Staré Mesto • Vajnory • Vrakuňa • Záhorská Bystrica

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Jarovce“