Jahoda

Z Multimediaexpo.cz

Zralá jahoda

Jahoda je souplodí nažek na šťavnatém zdužnatělém květním lůžku, rostoucí na jahodníku (Fragaria). Toto souplodí nažek vytváří nepravý plod. Jahoda patří mezi drobné ovoce.

Jahody jsou velmi bohatým zdrojem vitamínu C. Jeho obsah je srovnatelný s citrusovými plody. V závislosti na odrůdě může dosahovat od 40 do 90 mg/100 g plodu. Vyjma vysokého podílu vitamínu C jsou také bohatým zdrojem vitamínu A, B, E[1] a organických kyselin (jako například kyseliny jablečné, citrónové, chininové, šťavelové, salicylové[2] či ellagová, která působí v prevenci nádorových chorob.[1] Organické kyseliny jsou důležitým faktorem udávající typickou a charakteristickou vůni a chuť.

Jahoda obsahuje také lehce stravitelnou vlákninu, což umožňuje snadné další tepelné úpravy a výrobu marmelád, či džemů. Z minerálních látek je v jahodě zastoupen převážně draslík, zinek[1], hořčík, síra, vápník a pak některé netypické prvky jako je bór, fluór, kobalt či molybden.[3] Jsou také výrazným zdrojem tekutin, jelikož plody jsou tvořeny z 87 % z vody.[2]

Oproti ostatním druhům ovoce obsahují malý podíl přírodních cukrů.[2] Konzumace jahod má údajně pozitivní účinek na tvorbu testosteronu, který aktivuje spermie. Podporuje krevní oběh v pohlavních orgánech díky vysokému obsahu antioxidantů.[1] Dále podporují metabolismus, vylučování, působí proti vzniku močových a žlučových kamenů, snižují nachlazení, pomáhají při léčbě chorob srdce.[2]

Obsah

Historie

Jahody jsou známy již od dob starověkého Říma (i když archeologické nálezy ukazují, že byly konzumovány již v době kamenné),[2]. Pro širokou konzumaci se ale začaly používat až v pozdním středověku, kdy byly pěstovány převážně mnichy. Zahradní jahody, které jsou v současnosti konzumovány, vznikly křížením několika druhů jahod. Některé z nich byly do Evropy přivezeny až francouzskými korzáry v 17. století po objevení Ameriky. Za vznik současných jahod je zodpovědné křížení druhů zahradníkem Ludvíka XV jménem Antoino Duchesne.[1][3] Díky jeho práci došlo ke zkřížení jahodníku virginského a jahodníku chilského, což mělo za následek vznik nové odrůdy v podobě jahodníku ananasového, který se pěstuje dnes.[2]

Jahody byly dříve považovány pro svou chuť za královské ovoce, či za ovoce lásky, kdy jejich konzumace měla podporovat chuť k sexu.[1]

Na území Čech a Moravy se jahody začínají v širší míře pěstovat až v 19. století v oblasti Neveklovska.

Druhy jahod

V současnosti jsou nejrozšířenější a nejznámější dva druhy jahod. Jedná se o jahody zahradní a lesní. Zahradní jahody jsou velmi snadné na pěstování, jelikož nevyžadují příliš velkou pozornost a péči.[2]

  • jahoda zahradní — je mnohem větší než jahoda lesní. Její plody jsou více vodnaté a v průměru velké až několik centimetrů. Podle sklizně se dělí jahodníky na:
    • Jednouplodicí - Pouze jedna sklizeň do roka, v případě dlouhého léta možné dvě
    • Stáleplodicí - Více sklizní do roka (tzv. americké jahody)
    • Měsíční - Plody jsou velikosti přibližně lesních jahod. Jahodníky plodí cca jednou do měsíce. Lze je úspěšně pěstovat například v květníku.
  • jahoda lesní — je malý plod, který dosahuje nejčastěji velikosti mezi 0,5 cm až 1 cm.

Sklizeň

Jahody na jahodníku

Jahody se sklízejí ručním sběrem, kdy jsou trhány z jahodovníku. Sklízené jahody mají svěže červenou barvu, která naznačuje, že jsou již dozrálé. Nezralé plody jsou zelené, či nažloutlé a přezrále pak tmavě rudé a na omak již měkké. Doporučuje se sklízet jahody dopoledne, jelikož jsou již oschlé, ale současně stále lehce podchlazené, což udržuje jejich stav déle čerstvý. Natrhané jahody by se měly umístit do ledničky, či chladné místnosti, aby déle vydržely.

Většina jahod je dnes pěstována na obrovských jahodových plantážích, které jsou rozesety po celém světě. Mezi největší pěstitele se řadí USA, Španělsko, Francie, Itálie, Japonsko, Polsko, Rusko, či severské státy. Roční produkce přesahuje 2 milióny tun a jedná se o výraznou vývozní komoditu.[2]

Alergie na jahody

Jahody jsou často uváděny jako příčina alergických reakcí. Ve většině případů se však nejedná o alergickou, ale tzv. pseudoalergickou reakci. Tato se vyznačuje podobnými příznaky, nejčatěji kopřivka, které jsou však vyvolávány jiným mechanismem.[4][5][6]

Využití

Konzumace

Jahody jako dekorační prvek na dortu

Jahody se konzumují jak za syrova po utržení z keříku, tak i po tepelné úpravě, přidávají se jako náplň například do ovocných (jahodových) knedlíků, do pečiva (jahodový koláč, jahodová bublanina atd.). Často se také zavařují do kompotů, využívají se pro výrobu moštů. Vyhlášená je konzumace jahod se šlehačkou.

Jahody se používají i jako dekorační doplněk pro míchané nápoje a značné obliby v celosvětovém zastoupení má konzumace jahod spolu se sektem.

Aroma

Jahody mají výrazné aromatické vlastnosti, čehož se využívá u celé škály výrobků. Jahodová příchuť je tak známá u žvýkaček, bonbónů, čokolády, sušenek, vůní, ale také například u kondomů.

Kosmetika

Jahody se využívají také v kosmetice, jelikož obsahují velké množství manganu, který je prospěšný pro pevnost a růst vlasů a pokožky. Dříve se jahody využívaly i pro bělení zubů.[1]

Galerie

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 novinky.cz, [cit. 2008-04-16]. Dostupné online.  
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6 2,7 Jahody [online]. [cit. 2008-04-16]. Dostupné online.  
  3. 3,0 3,1 http://zahrada.dama.cz/clanek.php?d=2885 [online]. 14.5.2003, [cit. 2008-04-16]. Dostupné online.  
  4. http://www.solen.cz/pdfs/der/2008/04/02.pdf
  5. http://www.vesmir.cz/clanek/potravinove-alergie
  6. http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/alergie-na-jahody-a-jine-ovoce/378171&id_seznam=

Související články

Externí odkazy

  • www.jahody.unas.cz – seznam odrůd s obrázky plodů, třídění odrůd podle 8 základních vlastností, kalendář sklizně, odborná témata (ochrana proti fyziologickým poruchám, chorobám a škůdcům, pesticidy a jejich použití, fenofáze, fyziologie a biologie jahodníku), návody k pěstování atd.


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Jahoda
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Jahoda
Ovoce

Ananas • Angrešt • Avokádo • Banán • Broskev • Borůvka • Brusinka • Citron • Čerimoja • Datle • Durian • Etrog • Fík • Granátové jablko • Grapefruit • Hrozny • Hruška • Indický fík • Jablko • Jahoda • Kaki • Karambola • Kdoule • Kiwi • Klikva • Kumquat • Kvajáva • Liči • Limetka • Malina • Mandarinka • Mango • Marakuja • Meruňka • Mišpule • Moruše • Naši • Oliva • Ostružina • Papája • Pawpaw • Pitahaya • Pomeranč • Pomelo • Rajčenka • Rambutan • Rybíz (bílý • červený • černý) • Švestka • Trnky • Třešně • Višně • Žakie