Jaguar XK 120C
Z Multimediaexpo.cz
.jpg)
Jaguar XK 120C, také známý jako C-type byl závodní speciál vyráběný automobilkou Jaguar Cars Limited od roku 1951 do roku 1953, kdy byl představen model D-type. Bylo postaveno 54 exemplářů. C v názvu znamená slovo Competition (soutěžní).
Obsah |
Konstrukce
Jaguar XK 120C vznikl na základě úspěšného sportovního modelu XK 120 pro potřeby značky Jaguar mít svůj závodní stroj v prestižních 24hodinových závodech. Jelikož speciálně upravený model XK 120 neuspěl v roce 1950 ve 24hodinovém závodě v Le Mans, kde nedokázal čelit vozům dosahující rychlosti přes 240 km/h a nebyl ani dostatečně lehký. Proto byl v roce 1951 zkonstruován konstruktérem Malcolmem Sayerem, který později navrhoval karoserie pro modely E-type a D-type, model XK 120C. Sayer využil svých zkušeností z leteckého průmyslu a navrhnul lehkou aerodinamickou karoserii, zhotovenou z hliníku. Pod kapotou se ukrýval vyladěný dvouvačkový řadový šestiválec s modernizovanými hlavami válců, dvěma karburátory SU nebo v budoucnu Webber o objemu 3442 cm³. Díky novým vačkám a vyššímu kompresnímu poměru vzrostl jeho výkon na 152 kW (205 koní). Vůz dostal nové trubkové šasi, hřebenové řízení, zesílené přední zavěšení a příčnou torzní tyč vzadu. Jinak se vůz od modelu XK 120 příliš nelišil.
Interiér
Kokpit vozu byl velmi stísněný, kvůli ušetření co nejvíce hmotnosti. Posádka musela nastupovat pouze přes jedna malá dvířka na straně řidiče. Dvířka a volant se nacházely vždy na pravé straně. Tlustý volant s velkým průměrem ležel řidiči doslova v klíně, kvůli velmi krátkému převodu řízení. Spolujezdec navíc čelil nebezpečí v podobě výfukového potrubí uloženého v levém prahu vozidla a kde hrozilo bolestné popálení. Před nepříznivým počasím byli jezdci chráněni pouze nízkým předním sklem.
Závodní historie
Poprvé se model představil na 24hodinovém závodu v Le Mans v roce 1951 spolu se třemi upravenými modely XK 120. Ty byly nasazeny pro případ, že by modely C-type, které byly nasazeny soukromými stájemi měly poruchu nebo nedokončily závod a udělaly tak automobilce Jaguar špatnou reklamu. Model C-type však předčil všechna očekávání ze strany vedení, když závod vyhrál s průměrnou rychlostí 150 km/h. Pilotovala ho dvojice Peter Walker a Peter Whitehead. Druhý startující vůz dojel na jedenáctém místě. K tomu navíc jezdec Stirling Moss ustanovil nový rekord tratě s rychlostí 168,23 km/h v jednom z kol. V roce 1952 nastoupila trojice vozů s novou přední částí vozu. To se ukázalo jako velmi špatné řešení, protože delší příď neobsahovala dostatek ventilačních otvorů. Proto musely všechny vozy ze závodu odstoupit. V roce 1953 vozy dosáhly za celou svoji karierů největších úspěchů, jelikož do cíle dojely všechny tři posádky. Na prvním místě se umístil vůz s číslem 18 řízený dvojicí Tony Rolt a Duncan Hamilton. Ti navíc jako první v historii závodu v Le Mans překročily rychlost 160 km/h (100 mph). Druhý skončil vůz číslo 17 pilotovaný Stirlingem Mossem a na čtvrtém místě dojel vůz s číslem 19. V sezóně 1954 již vozy nastupovaly společně se svým následovníkem, modelem D-type, kterými byl později nahrazen. I když se stačilo vyrobit pouze 54 exemplářů, některé z nich se dostaly do rukou soukromých vlastníků, kteří jim přiřkli charakter skvělého silničního vozu. Dodnes se dochovalo pouze několik původních vozů, ovšem je v současnosti oblíbeným terčem výrobců replik.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |