Hub

Z Multimediaexpo.cz

Čtyřportový ethernetový hub

Ethernetový hub nebo pouze hub, česky rozbočovač, je aktivní prvek počítačové sítě, který umožňuje její větvení a je základem sítí s hvězdicovou topologií. Chová se jako opakovač. To znamená, že veškerá data, která přijdou na jeden z portů (zásuvek), zkopíruje na všechny ostatní porty, bez ohledu na to, kterému portu (počítači a IP adrese) data náleží. To má za následek, že všechny počítače v síti „vidí“ všechna síťová data a u větších sítí to znamená zbytečné přetěžování těch segmentů, kterým data ve skutečnosti nejsou určena. Nástupcem síťových rozbočovačů jsou switche (přepínače), které síťový provoz inteligentně směrují (mají přehled o tom, který počítač je připojený ke kterému portu a data pak odešlou pouze na daný port). Hub pracuje na fyzické vrstvě (1. vrstva) modelu OSI. Některé huby obsahují BNC a/nebo AUI konektory pro připojení 10BASE2 nebo 10BASE5 zařízení do segmentu. V současné době jsou huby spíše levnější, avšak méně efektivní a méně bezpečnou alternativou ke switchům. Používají se většinou v menších domácích nebo podnikových sítích. S tím, jak klesají ceny switchů (rok 2007), se huby pomalu přestávají vyrábět a prodávat.

Technické informace

Hub je zcela jednoduché vysílací zařízení. Huby nijak neřídí provoz, který skrz ně prochází, každý paket, který do něj vstoupí, je vyslán ven každým jeho portem, kromě portu, ze kterého paket přišel, což snižuje kolize a zlepšuje provoz.

K tomu aby byly počítače schopny detekovat kolize, je omezen počet hubů a celková velikost sítě. Pro síť 10 Mbit/s je počet segmentů omezen na 5 (4 huby) mezi dvěma koncovými stanicemi. U sítě 100 Mbit/s je limit snížen na 3 segmenty (2 huby) a to pouze za předpokladu, že mají huby rychlou odezvu (nízké zpoždění). Některé huby mají speciální (většinou výrobcem specifokovaný) port, který umožňuje jejich kombinování, a to tak, že se jednoduše propojí pomocí ethernetových kabelů. Velké sítě ale budou pravděpodobně potřebovat switche, aby se zabránilo překročení limitu.

Většina hubů má typické problémy, jako jsou například nadměrné kolize na jednotlivých portech, rozdělení portů, odpojení od sdíleného média. Ethernetové sítě založené na hubech jsou obecně robustnější než sítě postavené na koaxiálních kabelech, kde se kvůli vadnému zařízení může odpojit celý segment. Na hubu se dá pomocí jednotlivých (zhasnutých) diod určit vadné zařízení a eliminovat tak problém, popřípadě jednoduše odpojovat jedno zařízení po druhém.

Použití

jak už bylo řečeno huby jsou dnes již na ústupu, jsou nahrazovány modernějšími a chytřejšími switchi, přesto mohou být huby v některých případech užitečné:

  • Protokolový analyzér připojený ke switchi nemusí vždy přijmout všechny požadované pakety, jelikož switch odděluje porty v různých segmentech. Připojením protokolového analyzéru k hubu můžeme monitorovat veškerý provoz v segmentu. (Některé dražší switche mohou být nakonfigurovány tak, aby z jednoho portu odposlechly každý příchozí a odchozí paket a předaly ho jiného portu (např. k prozkoumání, tzv. Port mirroring).
  • Některé počítačové clustery vyžadují, aby všechny počítače v clusteru obdržely stejné pakety. K tomuto účelu je hub ideální; u switche by byly zapotřebí speciální úpravy.
  • Pokud je switch přístupný nezkušeným nebo nedbalým uživatelům (nebo i sabotérům), např. v konferenční místnosti, můžou ochromit celou síť tím, že propojí dva porty, čímž vytvoří smyčky. Pokud použijeme hub a propojíme dva porty, ochromíme pouze uživatele připojené k hubu, ne uživatele v celé síti. Existují i switche, které dokážou rozpoznat smyčky a potlačit je (např. použitím Spanning Tree protokolu)
  • Hub s 10BASE2 konektorem je pravděpodobně nejsnadnější a nejlevnější cestou, jak připojit zařízení, které podporují pouze standard 10BASE2, s moderní sítí (Switche tento konektor většinou nemají). Totéž platí i pro spojování starých sítích, které používaly AUI port.

Viz také


Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Hub“