Hradčany (okres Přerov)

Z Multimediaexpo.cz


Hradčany jsou obec ležící v okrese Přerov. Mají 257 obyvatel a jejich katastrální území má rozlohu 533 ha.
Hradčany jsou malebná vesnička, patřící geograficky i kulturně do oblasti zvané Lipenské Záhoří. Je to kraj zhruba mezi Hostýnskými vrchy a řekou Bečvou – Moravskou bránou. Obec leží v údolí, kterým protéká potok zv. Šišemka v nadmořské výšce 245 m. První písemná zmínka o obci, která se nachází asi 12 km východně od Přerova, je z roku 1160. Vzhled obce je díky nově upraveným komunikacím a výsadbě veřejné zeleně velmi příjemný. Dominantou celé návsi je nově zbudovaná kaple Sv. Antonína Paduánského s původní zvonicí a socha Sv. Panny Hostýnské.

Obsah

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1160 Historii obce dokládají dvě kroniky; jedna, Kronika obce Hradčan, vyobrazuje život na vesnici mezi lety 1957 - 1963, druhá, Kronika obecné školy, nastiňuje situaci v hradčanské škole od roku 1892 až do roku 1963, kdy škola zanikla, a děti začaly navštěvovat školu v Pavlovicích u Přerova. Kronika obce Hradčan zachycuje velmi podrobně pouhý kousek historie obce, i tak ale poskytne široké spektrum informací o každodenním životě v obci i politických událostech v tehdejší Československé republice. Ke kronice obecné školy je přiloženo i školní fotoalbum, které zhotovil p. Karel Vosyka, tehdejší řídící učitel. Školní kroniku, jež zachycuje 81 let činnosti školy v Hradčanech, psalo celkem 11 mužů, většinou správců školy (řídících učitelů) a ti velmi pečlivě zaznamenávali události jak školní a obecní, tak i významné státní.. Obě kroniky jsou uváděny shrnutím historie vesničky a vzniku jejího jména, ve školní kronice jsou pak pečlivě zaznamenány i zvyklosti lidí na přelomu 20. století. V současné době jsou obě kroniky i fotoalbum uloženy ve Státním archivu v Henčlově. V lednu roku 2010 byly pořízeny fotokopie obou kronik a nyní jsou k nahlédnutí na obecním úřadě, později budou snad umístěny v knihovně.

Pamětní kniha obecné školy v Hradčanech

Přehled správců obecné školy (řídících učitelů) a jejich působení František Zacpal 1891 - 1910
Jan Janečka 1910 - 1914
František Růžička 1914 - 1915
Vendelín Mašíček 1915 - 1925
Vojtěch Ležák 1925 - 1930
Ladislav Vymětal 1930 - 1931
František Nádvorník 1931 - 1935
František Košina 1935 - 1936
Karel Vosyka 1936 - 1948
Stanislav Oharek 1948 - 1958
Josef Ondračka 1958 - 1963
Citace kroniky:
Hradčany leží při okraji silnice, kteráž vede od Lipníka k Dřevohosticím, pod lesem Záhořím na 49°26‘ sev. šířky.
Od okresního města Bystřice pod Hostýnem jest ves vzdálena asi 11 km. Má 372 (z r. 1980) obyvatelů národnosti české, náboženství katolického v 67 domech. Domy dosti výstavné, kamenem kryté, stojí téměř vodorovně ve dvou řadách, chaloupky na konci vesnice jsou většinou kryté slámou. Statků jest 20, 2 čtvrti a ostatní jsou chaloupky a chalupy.
Skoro uprostřed podlouhlé návsi stojí zvonice. Byla až donedávna dřevěná a stálo kol ní 8 mohutných topolů.
Teprv asi před 40 léty postavena místo sešlé, dřevěné zvonice zděná, a při ní později - před 20 lety zbudována šopa na obecní stříkačku. A když nedávno byl zakoupen obecní kočár, byla nízká šopa zvýšena, aby krytý kočár mohl se v ní otvírati.
Na severozápadním konci dědiny stával veliký dřevěný kříž, postavený v r. 1831; vrchnost dřevohostická darovala naň dub, a tesař Cagaš z Domaželic ho zhotovil. Když pak Marie Skálova z č. (chybí) zemřela v mladém věku, postaven jejím nákladem na místo dřevěného kříže v r. 1870 důkladný kříž kamenný, a starý kříž dřevěný umístěn na jihozápadní straně opodál vesnice při silnici, kdež posed stojí. U nového kříže kamenného postavena r. 1890 nová jednotřídní škola obecná.
Okolí vsi Hradčan během času podstatně se změnilo. Tak nynější louky, „Rybník“ na jihozápadní straně bývaly kdysi skutečnými rybníky. V tutéž stranu položená pole „Hék“ byla ještě před krátkým časem lesem nevelikým, posud jsou tam zbytky jeho. Jména některých rozsáhlejších tratí jsou: Díly, Kráčiny, Padělky vrchní, dolní a černé, Díly přední a zadní, Sedlíšťka, Vobenikovo aj. Ves Hradčany - dle díla „Okr. hejtmanství Holešovské“ - má jméno své po Hradčanech, tj. lidech, kteří v ohrazeném místě bydleli. Vzpomíná se již roku 1160; mívala původně svou vlastní vrchnost, ale od r. 1558 náležela k panství Dřevohostickému. Roku 1398 a ještě roku 1523 jmenuje se tu tvrz, která stála nepochybně nad osadou v blízkém lese Záhoří, kde říká se dosud na Zámčiskoch. Zaznamenávám ještě věrohodnosti postrádající jakous tradici, jakoby jména „Hradčany“ dostalo se vsi naší někdy později, když snad blízcí osadníci, při potoku od vrchnosti usazení, rybám z panských rybníků zahrazovati měli cestu, aby nemohly po potoku nahoru. Tak mohlo býti ovšem za časů nedávných, ale odporuje tomu číselný pořad stavení. Dle tradice vzpomenuté mohly býti nejstarší chalupy právě při potoku - nyní Zavadilova a Zicháčkova. A přece nejstarší čísla i ráz mají chaloupky „v hulici od Šišmy“.
Stavení sama teprv po posledních ohních pohodlněji a dle potřeb hospodářských byla upravována. Tak - dle pamětníků ještě - ve staveních dřevěných, vně i uvnitř hlinou namazaných, bývala ve statku jedna světnice. Vstupme do takové jizby, jak v ní bylo před 50ti lety… Z jizby vedly dveře do síně a do maštale, ze síně do komory dolní. V dolní komoře složeny bývaly zemáky, bečky zelí - 20 věder obyčejně, truhly čeládky se šatstvem a moučnice. Z jizby - jak shora pravena - šlo se též do maštale, tam stávalo 4-5 tažných koní. Ostatní dobytek měl své oddělené chlévy. Bylyť obyčejně ve statku 2 krávy, 2 jalovice, 2-3 bachyně, menších vepřů tolikéž a 2-3 hříbata… Práci denní ustavoval hospodář s dorozuměním s hospodyní, nebo šlo-li o něco důležitějšího se starší čeládkou. Obyčejně starší - ať syn nebo čeledín - řezával sečku, mladší nosil vodu a česal koně. Čeleď vůbec považována za člena rodiny. Mužská čeleď vstupovala do služby o novém roku, ženská ba sv. Tři krále, a bylo zvykem vydržeti na službě nejméně rok. Čeládka stravovala jako hospodáři sami, jídala s nimi při stole a spávala ve světnici na zemi na slámě.
Dědičný fojt, vrchností ustanovený, měl robotu „šestimílovou“. Měl jedině vykonávati formanky 6 mil ročně a v čas žní svolávati a odváděti robotníky na místo, kde se mělo pracovati. Za pěší robotu potírávaly také ženské na podzim vrchnosti len. Ovšem, nebyl-li robotník dosti poslušen, nebo byl-li nějak urputný, že býval bez okolků zavřen. Neposlušného nesměl také hospodář na robotu poslati, nebo byl-li takový „neposlucha“ z cizího panství, byl vypovězen. Naopak zase odměnil pán pilné a zemdlené sekáče v čas žní nějakým mázem piva, který si po práci na účet pána vypili.
Že Hradčany nepřátelskými vpády mnoho utrpěli, netřeba (zbytek textu chybí). Pan říd. uč. Zacpal nedokončil rozepsané dějiny obce. Příčina není známa.

Spolková činnost

SDH Hradčany

V současné době fungují v obci Hradčany dvě organizace, které působí na poli požární ochrany. Jedná se o Sbor dobrovolných hasičů Hradčany (SDH), což je občanské sdružení, organizační složka Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska.

Toto sdružení v naší obci pořádá kulturní akce, jako například Hasičský ples, masopustní průvod - vodění medvěda, Nohejbalový turnaj o pohár starosty SDH a Pálení Masarykových vater. Dalšími akcemi je, ve spolupráci s Centrem pro rodinu Ráj, tradiční jarní úklid obce a ve spolupráci s SK Hradčany sběr železného šrotu. Sbor se také účastní soutěží v požárním sportu, pořádaných okolními sbory. Dalšími činnostmi SDH, čímž se liší od ostatních o.s., je úkol vytipovávání nových členů Jednotky a jejich seznamování se se základy požární ochrany, hlavně prevence. Dalším podstatným úkolem SDH je dokumentace historie hasičstva.

Druhou organizací je, na základě zákona o požární ochraně zřízená, Jednotka sboru dobrovolných hasičů Hradčany (JSDH), která je organizační složkou obce. Tato zabezpečuje případný výjezd k mimořádné události (nejčastěji technická pomoc, např. čerpání vody, popř. požáry, ty však v katastru obce vznikají naštěstí nejčastěji na skládce bez ohrožení osob). Veškeré věcné prostředky (hadice, proudnice...), kterými disponuje, jsou majetkem obce.

V praxi se činnosti obou spolků kryjí a doplňují. To vyplývá i z obsazení JSDH, z jejichž devíti členů je osm členů zároveň členy SDH. Pro zamezení kompetenčním sporům je velitelem obou organizací jedna osoba.

SK Hradčany

Sportovní klub SK Hradčany vznikl v roce 1996. Jeho zakladateli byli Jaromír Václavík, Lubomír Kuča, Alois Matějíček a Vladimír Zapletal. Nejdříve byl založen oddíl ledního hokeje a v roce 1998 vznikl oddíl malé kopané. Oddíl hokeje SK Hradčany se stal v roce 1997 vyzyvatelem a zakladatelem Záhorské hokejové ligy. V I.ročníku v roce 1997 se soutěže zúčastnila jen čtyři mužstva a oddíl SK Hradčany obsadil celkově 2. místo. V letošním již VIII. ročníku hraje celkem 10 mužstev. Mužstva se utkají ve 2 kolech, po kterých bude následovat PLAY-OFF. Celkem tedy může mužstvo sehrát až 27 zápasů. V sezóně 2002-2003 se mužstvo umístilo na 1. místě a v minulém ročníku 2003-2004 skončili na bronzovém 3. místě. Záhorská hokejová liga má i své vlastní internetové stránky, které naleznete na adrese www.zhl.aktualne.cz, kde jsou k dispozici další aktuální informace. Fotbalový oddíl SK Hradčany vznikl v roce 1998 a přihlásil se do Přerovské ligy malé kopané (PLMK) , kde byl jako nováček zařazen do poslední 6.ligy. Počáteční nadšení a nesporné kvality našich fotbalistů přinesli raketový postup touto soutěží. V prvním roce působení (1998-1999) oddíl suverénně zvítězil v 6-té lize a postoupil z prvního místa do 5-té ligy. V soutěžním ročníku 1999-2000 fotbalisté navázali na úspěchy a druhým místem si zasloužili postup do ligy čtvrté. Ani v této 4-té lize se hradčanští borci příliš neohřáli a tak od ročníku 2001-2002 hrají ligu třetí. V roce 2003 vzniklo „B“ družstvo, které taktéž hraje PLMK pod názvem FC Langsam (www.langsam.wz.cz). Celkově je na soupiskách hradčanských fotbalistů 35 borců. Každý rok pořádá SK Hradčany velký fotbalový turnaj a ve spolupráci s dalšími občany dětský den. Podařilo se vybudovat solidní zázemí pro fotbalisty se zastřešenými šatnami a sociálním zařízením.


  Města a obce okresu Přerov  

Bělotín • Beňov • Bezuchov • Bohuslávky • Bochoř • Brodek u Přerova • Buk • Býškovice • Císařov • Citov • Čechy • Čelechovice • Černotín • Dobrčice • Dolní Nětčice • Dolní Těšice • Dolní Újezd • Domaželice • Dřevohostice • Grymov • Hlinsko • Horní Moštěnice • Horní Nětčice • Horní Těšice • Horní Újezd • Hrabůvka • Hradčany • Hranice • Hustopeče nad Bečvou • Jezernice • Jindřichov • Kladníky • Klokočí • Kojetín • Kokory • Křenovice • Křtomil • Lazníčky • Lazníky • Lhota • Lhotka • Lipník nad Bečvou • Lipová • Líšná • Lobodice • Malhotice • Měrovice nad Hanou • Milenov • Milotice nad Bečvou • Nahošovice • Nelešovice • Oldřichov • Olšovec • Opatovice • Oplocany • Oprostovice • Osek nad Bečvou • Paršovice • Partutovice • Pavlovice u Přerova • Podolí • Polkovice • Polom • Potštát • Prosenice • Provodovice • Přerov • Přestavlky • Radíkov • Radkova Lhota • Radkovy • Radotín • Radslavice • Radvanice • Rakov • Rokytnice • Rouské • Říkovice • Skalička • Soběchleby • Sobíšky • Stará Ves • Stříbrnice • Střítež nad Ludinou • Sušice • Šišma • Špičky • Teplice nad Bečvou • Tovačov • Troubky • Tučín • Turovice • Týn nad Bečvou • Uhřičice • Ústí • Veselíčko • Věžky • Vlkoš • Všechovice • Výkleky • Zábeštní Lhota • Zámrsky • Žákovice • Želatovice