Hostinné

Z Multimediaexpo.cz


Hostinné, německy Arnau, je město v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Hostinné leží v Krkonošském podhůří na soutoku řeky Labe a potoku Čistá. Město má necelých 5 tisíc obyvatel a rozlohu 806,15 ha.

Obsah

Historie města

Město Hostinné má dlouhou historii. Na jeho místě byla prastará osada, existující již v době hradištní. Kníže Soběslav I. na blízkém kopci zvaném Bradlo založil knížecí hrad, označovaný jako Hostin Hradec. V roce 1140 zde kníže zemřel. Vlastní město bylo založeno v kolonizační době za panování Přemysla Otakara II. Poprvé se v písemných pramenech město připomíná v roce 1270 pod názvem Arnau – Orlí hnízdo.

Král Jan Lucemburský dal město jako panský statek roku 1316 míšeňskému šlechtici Půtovi z Turgova. Turgovští měli panství v zástavě až do konce 50. let 14. století. V roce 1359 syn krále Jana Lucemburského a pozdější římský císař Karel IV. věnoval Hostinné magdeburskému purkrabímu Purkartovi, který byl jeho hofmistrem a blízkým rádcem. Ten na Hostinném vykonával vrchnostenská práva až do své smrti někdy v letech 1374 nebo 1377.

Radnice se sochami obrů.

Od roku 1418 se připomíná jako jediná vrchnost Jan Krušina z Lichtenburka. V roce 1423 se postavil na stranu Panské jednoty proti Janu Žižkovi. Ten proto po vítězství nad svými nepřáteli u České Skalice 6. ledna 1424 chtěl město dobýt, musel však odtáhnout s nepořízenou. K velké pohromě pro město Hostinné došlo v roce 1610, kdy při požáru byly zničeny budovy kostela, zámku, školy, fary, radnice, pivovaru a spolu s tím i mnohé měšťanské domy. Tehdejší pán a majitel města šlechtic Jan Kryštof z Valdštejna dal velmi rychle obnovit všechny nejdůležitější budovy ve městě a použil k tomu služeb italského stavitele Carlo Valmadiho. Ten se podílel i na vybudování hostinského zámku, tehdy bohatě zdobeného sgrafity.

V období pobělohorských konfiskací získal Hostinné Albrecht z Valdštejna, císařský vojevůdce a úspěšný podnikatel. Za jeho vlády se panství stalo součástí frýdlantského vévodství a to na dobu více než sedmi let.

Po Valdštejnově zavraždění získal v roce 1634 Hostinné od královské komory plukovník Vilém Lamboy, který rok předtím koupil i Nové Zámky. Vilém založil jezuitskou rezidenci, kterou však pro skrovné ekonomické podmínky mniši roku 1659 opustili. Jeho syn Lambert dal základ k františkánskému klášteru, jenž však byl dobudován až v roce 1677. Jezuitská rezidence se dostala obci, která v ní zřídila školu.

V dalších obdobích se na hostinském panství vystřídala řada významných českých rodů. K důležité změně došlo však až v roce 1835, kdy byla budova zámku bratry Kieslingovými uzpůsobena pro výrobu papíru. To se stalo prvním impulsem k tomu, aby se Hostinné stalo průmyslovým zázemím podhůří Krkonoš.

Významní rodáci

Mezi nejvýznamnější rodáky patří vynálezce hlubokotisku Karel Klíč (1841-1926), filozof a psycholog František Krejčí (1858-1934) a významný český chemik dr. Emil Votoček (1872-1950).

Demografie

Rok 1900 1930 1961 1970 1980 1991 2001 2003 2005 2006
Počet obyvatel 4193 4502 4249 4229 5016 5181 4886 4795 4759 4773

Zdroj: Český statistický úřad

Pověst o obrech

K sochám obrů umístěným na radnici se váže stará pověst. Obři, z nichž jeden je pekař a jeden řezník, za dávných časů žili v lesích v okolí města. Když dostali hlad chodívali do města krást jídlo a loupit dobytek. Zastavit je nemohly ani hradby vystavěné kolem celého města. A tak se jednou obyvatelé domluvili, namazali nad večerem hradby smolou a když pak obři hradby přelézali přilepili se. Lidé nemohoucí obry chytili a na památku je umístili na radnici.

Památky a zajímavá místa

Za pozornost stojí zejména vlastní historické jádro města s čtvercovým náměstím lemovaným podloubím. Tomu na západní straně vévodí renesanční radnice s postavami dvou obrů (výška obrů 4,8 m). Uprostřed náměstí se pak nachází barokní morový sloup postavený v roce 1678 jako ochrana města před morovou nákazou. Kousek od náměstí se nachází děkanský kostel Nejsvětější Trojice, který je současně nejstarší architektonickou památkou ve městě. V jeho těsném sousedství stojí renesanční fara z roku 1525 s fasádou zdobenou sgrafity. Za shlédnutí stojí i františkánský klášter z roku 1684. Vlastní klášter je v současnosti ve špatném stavu a není přístupný veřejnosti. Klášterní kostel však se svou dvoulodní chrámovou lodí přestavuje velice unikátní stavbu. Dnes se v prostorách klášterního kostela nachází sbírka sádrových odlitků antických soch. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Partnerská města

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Hostinné
  Města a obce okresu Trutnov  

Batňovice • Bernartice • Bílá Třemešná • Bílé Poličany • Borovnice • Borovnička • Čermná • Černý Důl • Dolní Branná • Dolní Brusnice • Dolní Dvůr • Dolní Kalná • Dolní Lánov • Dolní Olešnice • Doubravice • Dubenec • Dvůr Králové nad Labem • Hajnice • Havlovice • Horní Brusnice • Horní Kalná • Horní Maršov • Horní Olešnice • Hostinné • Hřibojedy • Chotěvice • Choustníkovo Hradiště • Chvaleč • Janské Lázně • Jívka • Klášterská Lhota • Kocbeře • Kohoutov • Královec • Kuks • Kunčice nad Labem • Lampertice • Lánov • Lanžov • Libňatov • Libotov • Litíč • Malá Úpa • Malé Svatoňovice • Maršov u Úpice • Mladé Buky • Mostek • Nemojov • Pec pod Sněžkou • Pilníkov • Prosečné • Radvanice • Rtyně v Podkrkonoší • Rudník • Stanovice • Staré Buky • Strážné • Suchovršice • Svoboda nad Úpou • Špindlerův Mlýn • Trotina • Trutnov • Třebihošť • Úpice • Velké Svatoňovice • Velký Vřešťov • Vilantice • Vítězná • Vlčice • Vlčkovice v Podkrkonoší • Vrchlabí • Zábřezí-Řečice • Zdobín • Zlatá Olešnice • Žacléř