Holovousy (okres Plzeň-sever)

Z Multimediaexpo.cz



Chalupy v Holovousích
Kříž a kaplička

Holovousy jsou malou vesnicí v severovýchodní části okresu Plzeň-sever, 9 km východně od Kralovic. Celá obec má zhruba 57 obyvatel, její katastrální území zaujímá 469 ha a PSČ všech adres je 331 43. Obec je součástí Mikroregionu Kralovicko.

Obsah

Historie

Přesný okamžik vzniku vsi není znám, původními majiteli byli páni z Hlohovic. Od Markéty, dcery Oldřicha z Hlohovic, získávají ves s 15 usedlostmi a nedaleko Studenou roku 1447 Dobeš z Modřejovic a Bohuslav z Chlumu. Po smrti Bohuslava připadl díl Holovous pánům z Kolovrat na Krakovci. V průběhu 15. a 16. století mění ves majitele, získává ji např. Oldřich Lažanský z Bukové, po něm dědí Oldřich ml. Lažanský z Bukové a od něj se Holovousy dostaly do držení Jana Týřovského z Ensidle na Hřebečníkách a Skryjích. Třicetiletá válka znamená pro ves zkázu stejně jako pro jiné obce v regionu – při vpádu vojsk plukovníka Zahrádeckého do kraje roku 1640 opouštějí obyvatelé ves a ta pustne. Po 11 letech jsou uváděny čtyři rodiny se 17 lidmi, ostatní statky jsou pusté. Roku 1654 ve vsi žijí rodiny Pavla Houdka, Václava Kašpara, Václava Hurta a Barty Pasáka. Bratři Týřovští prodali pro velké dluhy roku 1701 celé chříčské panství včetně Holovous hraběti Václavu Josefu Lažanskému za 211 tisíc zlatých a 500 zlatých klíčného. Ten osadil pusté statky a v roce 1713 se uvádí již 10 sedláků a 6 chalupníků, tj. celkem 88 obyvatel. Do roku 1785 spadala ves pod dolanskou farnost, později funkci lokálie plnila zámecká kaple sv. Jana Nepomuckého na Chříči. Holovousy byly součástí chříčského panství až do zániku patrimoniální správy v roce 1850, kdy se staly samostatnou obcí v politickém okrese Kralovice. Později patřily nakrátko pod Hlince, od konce 19. století znovu samostatnou obcí. Od 60. let 20. století spadaly pod správu MNV Chříč, v 90. letech získaly opět samostatnost.

Památky

Ze stavebních památek je zajímavá na návsi stojící čtyřboká kaple se stanovou střechou a sanktusníkem, ve kterém je umístěn zvonek pocházející pravděpodobně z kostela sv. Jana Nepomuckého ve Chříči. Bezprostředně před kaplí stojí kamenný pamětní kříž z roku 1879. Na návsi je také dochováno několik původních dřevěných chalup (č.p. 16, 19, 28), v č.p. 18 proti roubené chalupě stojí dřevěný dvoukomorový špýchar.

Okolí

Holovousy sousedí s vesnicí Slatina na severovýchodě, Chříčí na východě, Studenou na jihovýchodě, Hlinci na jihu a Všehrdy na západě. 3 km jihozápadně se v přírodním parku Hřešihlavská na ostrohu nad soutokem řeky Berounkou s Krašovským potokem vypíná zřícenina hradu Krašov.

Odkazy

Externí odkazy

Literatura

  • Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
  • Karel Rom: Představujeme obce regionu: Holovousy; In: Kronika regionu – Kralovicko, Manětínsko, Plasko, roč. 2. (2003/4), č. 3, s. 2.
  • Karel Rom: Představujeme obce regionu: Holovousy; In: Kralovicko – kronika regionu, roč. 1 (2002/3), č. 6, s. 26–27
  Města a obce okresu Plzeň-sever  

Bdeněves • Bezvěrov • Bílov • Blatnice • Blažim • Bohy • Brodeslavy • Bučí • Čeminy • Černíkovice • Čerňovice • Česká Bříza • Dobříč • Dolany • Dolní Bělá • Dolní Hradiště • Dražeň • Druztová • Heřmanova Huť • Hlince • Hněvnice • Holovousy • Horní Bělá • Horní Bříza • Hromnice • Hvozd • Chotíkov • Chříč • Jarov • Kaceřov • Kaznějov • Kbelany • Kočín • Kopidlo • Koryta • Kozojedy • Kozolupy • Kožlany • Kralovice • Krašovice • Krsy • Křelovice • Kunějovice • Ledce • Líně • Líšťany • Líté • Lochousice • Loza • Manětín • Město Touškov • Mladotice • Mrtník • Myslinka • Nadryby • Nečtiny • Nekmíř • Nevřeň • Nýřany • Obora • Ostrov u Bezdružic • Pastuchovice • Pernarec • Pláně • Plasy • Plešnice • Pňovany • Potvorov • Přehýšov • Příšov • Rochlov • Rybnice • Sedlec • Slatina • Studená • Štichovice • Tatiná • Tis u Blatna • Tlučná • Trnová • Třemošná • Úherce • Újezd nade Mží • Úlice • Úněšov • Úterý • Vejprnice • Velečín • Vochov • Všehrdy • Všeruby • Výrov • Vysoká Libyně • Zahrádka • Zbůch • Zruč-Senec • Žihle • Žilov