Henri Cartier-Bresson

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání
Henri Cartier-Bresson (1989)
Henri Cartier-Bresson (vlevo, 1974)
Bressonova výstava v Miláně

Henri Cartier-Bresson (* 22. srpna 1908, † 3. srpna 2004) byl francouzský fotograf považovaný za zakladatele moderní fotožurnalistiky. Jeho přístup k zachycení „rozhodujícího okamžiku“ ovlivnil mnoho následujících generací fotografů. Tak jako Willy Ronis a Robert Doisneau se řadí k francouzskému hnutí tzv. fotografického humanismu.

Obsah

Život a dílo

Dům Cartier-Bressona v italském Scanno, region Abruzzo

Dětství

Henri Cartier-Bresson se narodil ve městě Chanteloup-en-Brie, nedaleko Paříže, jako nejstarší z pěti dětí. Jeho otec vlastnil textilní továrnu, matčina rodina obchodovala s bavlnou a vlastnila pozemky v Normandii, kde mladý Bresson strávil i část dětství. Později jeho rodina žila v prominentní rezidenční čtvrti v Paříži a podporovala ho v jeho zájmu o umění a fotografii. Jako malý chlapec vlastnil fotoaparát Box Brownie, používal ho k fotografování prázdninových snímků, později experimentoval s 3×4 palcovým formátem.

Studia

Vystudoval École Fénelon a katolickou školu v Paříži. Postupně se u něj probouzel velký zájem o malířství, ve kterém ho podporoval jeho strýc Louis. Zasvětil ho do základů olejomalby, jeho lekce však netrvaly dlouho, protože umřel v první světové válce.

V roce 1927 jako 19letý získal Bresson stipendium na soukromé umělecké škole Lhote Academy pařížského kubistického malíře a sochaře, uměleckého kritika a velkého propagátora moderního umění Andrého Lhote. Bresson také studoval malířství u portrétisty Jacquese Emile Blanche. V této době četl Dostojevského, Shopenhauera, Rimbauda, Nietzscheho, Freuda, Prousta, Hegela, Engelse, Marxe a další. André Lhote často bral své žáky do galerie Louvre a dalších pařížských galerií, aby studovali díla klasických i moderních umělců. Ačkoliv Bresson postupně začínal nesouhlasit s Lhoteho přístupem k umění, jeho precizní teoretické znalosti mu později pomohly s kompozičními a formálními problémy ve fotografii. Ve dvacátých letech minulého století přišlo surrealistické hnutí a s ním i nové pojetí v umění a také fotografii, pro Henri Cartier-Bressona byl surrealismus fascinující. Umělecky dozrával v bouřlivém kulturním a politickém prostředí, uvědomoval si výše uvedené způsoby a teorie, ale nemohl najít cestu k jejich vyjádření ve svých obrazech. Byl frustrován svými experimenty a postupně zničil velkou část svých raných děl.

V letech 19281929 navštěvoval Univerzitu v Cambridgi, kde studoval anglické umění a literaturu. V roce 1930 nastoupil povinnou vojenskou službu v Le Bourget nedaleko Paříže.

Fascinace fotografií

První Bressonova Leica

Po absolvování vojenské služby a pod vlivem Conradovy knihy Srdce temnoty, odjel hledat dobrodružství do Afriky na Pobřeží slonoviny, zde se živil jako lovec, onemocněl však malárií, na kterou skoro zemřel. Přestože s sebou měl malý fotoaparát, menší než Box Brownie, tropické podnebí přežilo pouze 7 fotografií.

Po návratu do Francie se Bresson zotavoval v Marseille a prohloubil své vztahy se surrealisty. Velice ho ovlivnila fotografie maďarského reportéra Martina Munkácsiho „Three boys at Lake Tanganyika“[1] na níž se autorovi podařilo zachytit svobodu, spontánnost a přirozenost pohybu tří nahých afrických chlapců běhajících ve vlnách jezera. Fotografie ho inspirovala natolik, že skončil s malířstvím a začal se plně věnovat fotografii, pořídil si svůj první fotoaparát značky Leica s 50 mm objektivem a ten se mu stal společníkem na mnoho dalších let. Popisoval ho jako své další externí oko. Anonymita, kterou mu malý fotoaparát poskytoval v davu byla podstatná v překonávání zábran nebo nepřirozeného chování fotografovaných. Leica mu otevřela nové možnosti ve fotografii, schopnost zachytit svět v jeho aktuálním stavu pohybu a proměny.

Cestoval a fotografoval v Berlíně, Bruselu, Varšavě, Praze, Budapešti, Madridu. Jeho fotografie byly poprvé vystaveny v Galerii Julien Levy v New Yorku v roce 1932 a následně v Ateneo Clubu v Madridu.

V roce 1932 Bresson potkal mladého polského intelektuála a fotografa Davida Szymina, nazývaného “Chim” (jeho jméno bylo těžko vyslovitelné, proto si později jméno změnil na David Seymour). Tito dva měli mnoho společného, prostřednictvím Chima se Bresson seznámil i s maďarským fotografem Endré Friedmannem, který si později změnil jméno na Robert Capa. V té době sdíleli společný fotoateliér.


Prvních 10 000 fotografií je nejhorších.[2]


V roce 1934 odjel do Mexika s etnografickou expedicí a v roce 1935 vystavoval své fotografie společně s Manuelem Alvarezem Bravo v Palacio de Bellas Artes de Mexico. Část roku 1935 trávil v USA a poprvé fotografoval New York. V USA také poprvé experimentoval s filmem, jako asistent Paula Stranda. V roce 1936 se již podílel jako 2. asistent na filmu Jeana Renoira „A Day in the Country“.[3] V roce 1937 natočil svůj první dokumentární film z prostředí španělských nemocnic o lékařích a zraněných v době španělské občanské války „Return to Life“.

V roce 1937 se Henri Cartier-Bresson oženil s tanečnící jávského původu Ratnou Mohini.[4] V letech 1937 až 1939 pracoval jako fotograf pro francouzský komunistický večerník Ce Soir. Společně s Chimem a Capou se sice cítili jako levičáci, ale do komunistické strany nikdy nevstoupili.

Do jeho osudu citelně zasáhla válka. Vstoupil do francouzské armády, ale v roce 1940 ho zajali Němci a strávil 35 měsíců v zajateckém táboře. V únoru 1943 se mu podařilo na třetí pokus uprchnout ze zajetí a po návratu do Francie aktivně pracoval pro MNPGD, tajnou organizaci poskytující pomoc zajatcům a uprchlíkům. Spolu s dalšími fotografy dokumentoval osvobození Paříže. Po uzavření příměří byl požádán Americkým úřadem pro válečné informace o natočení dokumentu „The Return“ o návratu válečných vězňů a uprchlíků.

Pro edici Braun pořídil sérii fotografických portrétů známých umělců a spisovatelů (Matisse, Picassa, Braqua, Bonnarda, Claudela, Rouaulta a dalších). Během roku 1946 spolupracoval na přípravě retrospektivní výstavy svých prací pro Muzeum moderního umění (MoMA) v New Yorku (retrospektivní proto, že byl v USA po válce považován za mrtvého) a cestoval po USA společně s Johnnem Malcolmem Brinninem.

Agentura Magnum

Na jaře roku 1947 založil společně s Robertem Capou, Davidem Seymourem (Chimem), Williamem Vandivertem a Georgem Rodgerem uměleckou reportážní agenturu Magnum Photos, která se stala pověstnou institucí zaměstnávající mnohé velké talenty. Magnum dodávalo pro světový tisk aktuální reportážní fotografie. Léta 1948-50 proto trávil cestováním po dalekém východě, Indii, Číně a Indonésii. Fotografoval Gándhího pohřeb, čínskou občanskou válku, boj o nezávislost v Indonésii. V roce 1952 vydal svoji první publikaci „The Decisive Moment“. Byl prvním fotografem západního bloku, který mohl volně fotografovat v SSSR. V roce 1955 poprvé vystavoval ve Francii v Pavillon de Marsan v Louvre a tato výstava poté putovala po celém světě. Během let 1958-67 znovu navštívil Čínu, Mexiko, poprvé také navštíví Kubu a Japonsko a vrátil se do Indie.

Návrat k malířství

V roce 1966 odešel z vedení Agentury Magnum, soustředil se na malování, ale pokračoval i ve fotografování portrétů a krajin. V roce 1967 se rozvedl se svojí první ženou tanečnicí Ranou “Elie” a v roce 1970 si vzal o 30 let mladší fotografku Martine Franck, v květnu 1972 se jim narodila dcera Melanie a Bresson se definitivně věnoval pouze malování. V roce 1975 poprvé vystavoval svoje obrazy v Carlton Gallery v New Yorku. V roce 2000 společně se svojí ženou Martine Franck a dcerou Mélanie plánovali založení nadace Henriho Cartier-Bressona, která by spravovala jeho dílo a zároveň poskytovala výstavní prostor a zázemí ostatním umělcům.

V roce 2003 byla nadace Henri Cartier-Bressona slavnostně ustavena. Henri Cartier-Bresson umřel 3. srpna 2004 v Céreste ve věku 95 let.

Henri Cartier-Bresson – fotograf

Henri Cartier-Bresson používal výhradně fotoaparát Leica, formát 35 mm s objektivem 50 mm. To, že fotografuje, chtěl mnohokrát skrýt a aby na sebe příliš neupozorňoval, přelepil si lesklé části na těle fotoaparátu černými páskami. Nikdy nefotografoval s bleskem, tvrdil, že je to stejné jako přijít na koncert s pistolí v ruce. Fotografoval především na černobílý materiál. Věřil v utváření fotografie ve fotoaparátu a ne ve fotokomoře.

Jeho snímky ilustrují spíše všeobecné pojmy, jako je radost, štěstí, bolest, smutek, bída, mládí, stáří, krása a podobně, a pod nimi se skrývající lidský úděl. Fotografování pro něj bylo především humanistickou disciplínou. Ani v těch nejtragičtějších situacích i uprostřed největší chudoby neztráceli bezejmenní hrdinové na jeho fotografiích svoji hrdost, důstojnost a lidskou velikost.

Mezi jeho nejznámější fotografii patří Muž, který skáče přes kaluži.[5]

Publikace

Filmografie

Henri Cartier-Bresson byl druhým asistentem režiséra Jeana Renoira

Filmy režírované Henri Cartier-Bressonem

Filmy vycházející z fotografií Henri Cartier-Bressona

Filmy o Henri Cartier-Bressonovi

Stálé expozice prací Cartier-Bressona

Výstavy

Ocenění

Cartier-Bresson je držitelem mnoha ocenění a čestných doktorátů, toto je několik z nich:

Výroky

Velká Galerie

Související články

Literatura

Reference

  1. http://graphics7.nytimes.com/images/2003/05/27/arts/design/bress3.450.jpg
  2. http://www.milujemefotografii.cz/10-citatu-o-fotografii-ktere-musite-znat
  3. http://www.rottentomatoes.com/m/day_in_the_country/
  4. http://www.artnet.com/artists/lotdetailpage.aspx?lot_id=176CB073EDAA83AF84B755CBEACC5F2A
  5. Velká obrazová všeobecná encyklopedie
  6. THE ART INSTITUTE OF CHICAGO. Featured Works [online]. USA : Art Institute of Chicago, 2009, [cit. 2009-08-11]. Dostupné online. (en) 
  7. 7,0 7,1 Popular Photography, 1974, č. 5
  8. http://www.lgp.cz/aukce/katalog100.pdf
  9. MRÁZKOVÁ, Daniela. Co je fotografie, 150 let fotografie. Praha : Videopress, 1989. 59-337-89. (česky) 

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Henri Cartier-Bresson
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Henri Cartier-Bresson
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace