Havran polní

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání


Havran polní (Corvus frugilegus) je velký krkavcovitý pták.

Obsah

Popis

Je velký přibližně jako vrána, dorůstá 45–47 cm, váží 200–625 g a v rozpětí křídel měří 81 - 94 cm.[1] Tělo má celé porostlé tmavým peřím, které má v jasném slunečním světle charakteristický kovově modrý nádech, nápadné jsou na jeho těle také tzv. kalhotky (odstávající opeření na končetinách) a silný, šedohnědě zbarvený zobák, jehož kořen je u dospělých ptáků světlý a neopeřený, čímž jej lze dobře odlišit od jiných středoevropských krkavcovitých pěvců. Mladí ptáci však mají až zhruba do šestého měsíce života kořen zobáku opeřený.

Rozšíření a početnost

Mapka s rozšířením havrana polního (červeně).

Havran polní má velmi rozsáhlý areál rozšíření a náleží k nejrozšířenějším a nejpočetněji zastoupeným evropským krkavcovitým ptákům (pouze evropská populace čítá asi 20–35 000 000 jedinců[2]). Vyskytuje se prakticky v celé Evropě s výjimkou severní části Skandinávie a Islandu a v širokém pásu od západní Asie až po východní pobřeží Japonska. V letech 1862-1874 byl introdukován také na Nový Zéland, kde se však v současné době vyskytuje již vzácně.[3] Je převážně tažný, v zimě se však obvykle stěhuje pouze na kratší vzdálenosti. Pravidelně a místy i v poměrně hojném počtu se po celý rok vyskytuje také v České republice, nejpočetněji je našem území zastoupen v zimě, kdy se do střední Evropy hromadně stahují ptáci z východní a severovýchodní Evropy. Každým rokem tak v České republice zimuje přibližně dva až čtyři milióny jedinců. Počet hnízdících ptáků je pak odhadována na 2 600 – 3 600 párů.[4] Všechna hnízdiště havranů v České republice se nacházejí převážně v Polabské nížině v rozmezí od dolního Ohře až po Pardubice. Jako nejstarší známá hnízdící kolonie je obvykle považována kolonie z Pátku nad Ohří, kde jsou první záznamy o hnízdících havranech doloženy již z počátku 19. století.[5] Během následujícího století však prodělala populace havrana polního v celé Evropě výrazné výkyvy početnosti způsobené zejména používáním pesticidů, preparátů na bázi rtuti a pronásledováním ze strany člověka,[6] které nakonec v Červeném seznamu České republiky vedly až k jeho zařazení mezi zranitelné druhy.[7][1]

Ekologie

Letící havran

Náleží mezi silně společenské ptáky. V mimohnízdním období se vyskytuje v početných hejnech, na společných nocovištích se mnohdy shromažďují i celé desetitisíce ptáků.[4] Je typickým všežravcem, vyhledává převážně žížaly, hmyz i jeho larvy a odpadky, v menší míře požírá i ovoce a ptačí vejce, dokáže ulovit i menší savce.[8][9] Několikrát byl již zaznamenán i u mořského pobřeží, kde loví převážně vodní hmyz a korýše. Přes zimu s oblibou navštěvuje skládky a centra měst. Havran polní je poměrně hlučný druh. Často se ozývá hlubokým „kráá-kráá“, „kro“ nebo krátkým „gag“.[4][1] Hnízdí v koloniích.[9] Objemné, neupravené hnízdo z větví staví zpravidla na vrcholech stromů a během dubna až května do něj klade 3-5 světle hnědých, 39,1 × 27,9 mm[7] velkých vajec s tmavými skvrnami. Na jejich inkubaci, která trvá přibližně 16-18 dnů, se podílí pouze samice; samec na vejcích nesedí, ale po celé inkubační období shání pro samici potravu. Mláďata jsou opeřena po 32-33 dnech a pohlavně dospívají již kolem 1. roku života. Průměrná délka života havrana polního ve volné přírodě činí více jak 15 let, zatím nejstarší volně žijící jedinec se dožil celých 22 let.[10]

Havran polní a člověk

Havrani jsou zpět - obraz od Alexeje Savrasova z roku 1871.

Podobně jako např. krkavec, kavka nebo vrána má i havran polní významné zastoupení v lidovém folklóru. Již od dávných dob často vystupuje v dobové literatuře a malířství a v minulosti byl obecně považován za symbol smůly, zkázy, blížícího se zimního období a chudoby. Podle jiných pověr havrani dokáží svým výrazným krákáním předpovědět déšť[11] nebo dokonce blížící se smrt.[12] V současné době je pro svou oblibu navštěvovat obilná pole a v početných hejnech požírat právě dozrálou úrodu považován spíše za škodný druh a v mnoha oblastech je proto pronásledován.

Poddruhy

Havran polní se vyskytuje celkem ve 2 poddruzích:[1]

Související články

Zdroje a reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8984/
  2. http://www.iucnredlist.org/details/146656
  3. Heather, B. a Robertson, H. (2005): The Field Guide to the Birds of New Zealand, Viking.
  4. 4,0 4,1 4,2 Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky; str. 218. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2
  5. http://www.ifauna.cz/rubriky/clan_show.php?id=3827&r=4
  6. http://www.env.cz/ris/ais-ris-info-copy.nsf/6d13b004071d0140c12569e700154acb/9fc6203eac60e42bc1256994006f6443?OpenDocument
  7. 7,0 7,1 http://www.prirodainfo.cz/karta.php?cislo=394.00
  8. Mullarney, K., Svensson, L., Zetterstrom, D., & Grant, P.J. (1999): Collins Bird Guide. HarperCollins Publishers Ltd, Londýn.
  9. 9,0 9,1 Lack, P. (1986): The Atlas of Wintering Birds in Britain and Ireland. T. & A. D. Poyser Ltd, Calton.
  10. http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=853/
  11. Greenoak, F. (1979): All the birds of the air; the names, lore and literature of British birds. Book Club Associates, Londýn.
  12. Bruce Wilmore, S. (1977): Crows, jays, ravens and their relatives. David a Charles (publikovatelé) Ltd, Londýn.
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Corvus frugilegus
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace