Harfa

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání



Harfa je strunný hudební nástroj, jedná se o jeden z nejstarších hudebních nástrojů vůbec. Harfy se liší od ostatních složených chordofonů tím, že jsou jejich struny na rezonátor kolmé; například kytara, housle či citera mají struny s rezonátorem rovnoběžné.

Obsah

Historie

Princip harfy objevili lidé nejspíše již při prostém drnkání na tětivu luku. Nástroje podobné harfě se objevují v Egyptě a Mezopotámii cca v roce 3000 př. n. l., tyto nástroje však ještě neměly sloup. Na sever se harfy dostaly zásluhou Keltů, kteří ji poznali na balkánském poloostrově ve 3. století př. n. l.[1] Ze Skotska a Irska, kde hru na tento nástroj pěstovali bardové, se potom rozšířila po ostatní Evropě. Ve 12. až 14. století byla oblíbeným nástrojem trubadúrů a minnesängrů a hra na ni byla jedním z požadavků dvorského vzdělání. Ve středověku vedle sebe existovaly harfy diatonicky laděné (se sedmi tóny v rozmezí oktávy) a chromaticky laděné (s dvanácti tóny v rozmezí oktávy). Nevýhodou diatonických byla možnost hrát pouze v jednom modu (stupnici), nevýhodou chromatických byl příliš velký počet strun. Velkým pokrokem bylo vynalezení háčkové harfy v 17. století v Tyrolsku – struny bylo možno předladit do požadované tóniny připravenými háčky. Každá jednotlivá struna se navíc mohla zvýšit o půltón přitisknutím prstu k malému pražci umístěnému na rezonanční desce.[2]

Stavba a technika hry

Harfistka při hře

Moderní harfa je přibližně trojúhelníkového tvaru, skládá se z opěrného sloupu zakončeného ozdobnou hlavicí, krku v podobě ležatého S a rezonanční skříně (z javorového dřeva), která se shora rozšiřuje. Na krku se nacházejí otáčivé terčíky, každý se dvěma ocelovými roubíky (systém à fourchette, čili vidličkový),[3] sloužící k přeladění strun. Nástroj při hře spočívá mezi koleny hráče a rezonanční skříní je nakloněn k pravému rameni hráče. Pravou rukou se hrají vyšší, levou nižší tóny. Tradiční velšské nebo skotské harfy se však pokládají na levé rameno (hráč tak má nástroj nad srdcem). Pro hru na harfu se používají všechny prsty s výjimkou malíčku, který je pro hraní příliš krátký a slabý, jeho pohyby jsou navíc hůře kontrolovatelné než pohyby ostatních prstů. Koncertní harfa má typicky 47 strun, váží přibližně 36 kg, na výšku měří 1,8 m, na délku 1,2 m a na konci rezonátoru je široká 55 cm. Tah strun je dohromady asi 10 000 Newtonů, čili asi 1 tuna.

Další typy harf

Existují též harfy, které mají dvě řady strun, což umožňuje hraní speciálních zvukových efektů, například rychlé opakování jednoho tónu. Obě řady mohou ale také nemusí být naladěny ve stejné tónině, často se objevuje jedna řada laděná diatonicky a druhá chromaticky.

Moderní pedálová harfa

V první polovině 18. století byla vynalezena pedálová harfa, jejíž struny bylo možno přeladit sešlápnutím pedálů (zprvu pěti). Dodnes používaná sedmipedálová harfa byla patentována v roce 1810 francouzským nástrojařem Sébastienem Érardem. Moderní sedmipedálová harfa má 47 strun, které jsou diatonicky laděné v ces dur.[4] K chromatickému zvyšování tónů slouží sedm pedálů, které jsou propojeny táhly v dutině sloupu s otáčecím mechanismem v krku; ke všem stejnojmenným strunám patří vždy jeden pedál (občas i doplňkový osmý vydržovací pedál). Pedály mají tři polohy, v horní se zvuk strun nemění. Jednoduchým sešlápnutím pedálu se zvuk struny zvýší o půltón (např. z ces na c), dvojitým sešlápnutím o dva půltóny (např. z ces na cis). Všechny struny ces jsou pro lepší orientaci nabarveny červeně, všechny struny fes modře. Tabulka níže ukazuje všechny možné polohy pedálů na harfě, levá noha ovládá 1., 2. a 3. pedál, pravá noha ovládá 4. až 7. pedál. Na fotografii jsou zobrazeny dva pedály v I. poloze.

Poloha Pedály Soubor:Harp pedals.jpg
3. 2. 1. 4. 5. 6. 7.
I. Db Cb Bb Eb Fb Gb Ab
II. D C H E F G A
III. D# C# H# E# F# G# A#

Reference

  1. MODR, A.: Hudební nástroje. Praha : Supraphon, 1982, s. 52
  2. MODR, A.: Hudební nástroje. Praha : Supraphon, 1982, s. 54
  3. MODR, A.: Hudební nástroje. Praha : Supraphon, 1982, s. 57
  4. MICHELS, U.: Encyklopedický atlas hudby. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2000, s. 45

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Harfa
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace