Geografie Ukrajiny

Z Multimediaexpo.cz

Fyzická mapa Ukrajiny

Ukrajina je stát ve východní, částečně i ve střední Evropě (na jejím území se nachází geografický střed Evropy ); je druhým největším státem Evropy (po Ruské federaci) a největším státem, jehož celé území se nachází v Evropě. Jižní hranice je tvořena Azovským a Černým mořem, mezi něž vybíhá Krymský poloostrov.

Obsah

Hranice

  • Celková délka hranic: 7340 km
  • Celková délka suchozemské hranice: 4558 km (62%)
  • Délka pobřeží: 2 782 km (38%)
  • Délka hranic s jednotlivými státy:

Vodstvo

Soubor:Dnepr Basin River Town Polski.png
mapa povodí Dněpru

Řeky

Celková délka říční sítě je okolo 170 000 km. Největší hustota je v Ukrajinských Karpatech, ve vysočině Doněcký Krjaž a na západě Polesí. Celkem 22 523 řek je delších než 4 km a z toho 117 je delších než 100 km. Většina jich patří do úmoří Azovského a Černého moře a jen 4 % území patří k úmoří Baltského moře. Hlavní vodní tepna je Dněpr s přítoky (Pripjať, Desna, Teteriv, Ros, Sula, Psjol, Vorskla a Inhulec), který protíná Ukrajinu ze severu na jih a dělí ji na dvě části. Jeho povodí tvoří severní a střední část země a zaujímá přibližně polovinu rozlohy republiky. Jihozápadní svahy Středoruské vysočiny a severní svahy Doněckého Krjaže patří k povodí Severního Donce (pravý přítok Donu). S jižních svahů Doněckého Krjaže stékají nevelké řeky do Azovského moře. Řeky na západě a jihozápadě země patří k povodím Jižního Buhu a Dněstru. Zakarpatská oblast patří do povodí Tisy (přítok Dunaje). Na území Černovické oblasti pramení řeka Prut. Na samém jihozápadě protéká po hranici s Rumunskem Dunaj (většina jeho delty náleží Rumunsku).

Řeky jižní stepní části v létě částečně vysychají (s výjimkou největších) a dolní levý břeh Dněpru (západně od řeky Moločna) postrádá povrchový odtok. Zdrojem rovinných řek jsou především tající sníh (50 až 80 %), zatímco u horských řek to jsou deště. Rovinné řeky mají jasně vyhraněné jarní zvýšení hladiny a nízké stavy v létě, nevýznamný podzimní nárůst a opět zimní snížení stavu. Průměrný roční odtok je 1 až 4 l/s z 1 km². V zimě většina řek zamrzá. Led vydrží 2 až 3,5 měsíce. Při oblevách někdy řeky v zimě rozmrzají. Velké řeky se využívají pro lodní dopravu a na mnohých řekách (Dněpr, Dněstr, Jižní Buh) jsou hydroelektrárny. Pro zavlažování a zásobování průmyslových objektů a měst vodou byly vybudovány kanály (Severní Doněc-Donbas, Dněpr-Krivoj Rog, Dněpr-Donbas a také Severokrymský kanál).

Jezera, limany, přehradní nádrže

Na Ukrajině je více než 7 000 jezer (s rozlohou 0,1 km² a větších). Jejich celková rozloha je 2 000 km². Největší rozlohu mají jezera v Budžaku v údolích Dunaje (Jalpuh, Kahul, Katlabuch), Dněpru, Děsny a Pripjati. Na pobřeží Černého a Azovského moře se rozkládají jezera Sasyk, Šahany, Alibej; v okolí Oděsy leží limany Kujalnycký, Chadžybejský a Dněsterský, který je svou rozlohou (360 km²) největší neumělou vodní plochou Ukrajiny. Ve Volyni a Polesí je mnoho krasových jezer (Sviťazské, Pulemecké). V Ukrajinských Karpatech je nejvýznamnější jezero Sinevir. Na Ukrajině je více než 21 000 rybníků a přehrad. Největší jsou Kremenčucká (2 250 km²), Kachovská (2 155 km²), Kyjevská (922 km²) a Dniprodzeržynská (567 km²).

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Geografie_Ukrajiny“