Geografie Belgie

Z Multimediaexpo.cz

Geografie Belgie

Belgie-mapa.PNG
Poloha Západní Evropa
Souřadnice 50° 50' s. š., 4° 00' v. d.
Rozloha
– souš
– moře
– vodní plochy 		32 545 km²
30 278 km²
2017 km²
250 km²
Délka hranic
– Francie
– Lucembursko
– Německo
– Nizozemsko 		1385 km
620 km
148 km
167 km
450 km
Pobřežní čára 66,5 km
Nejvyšší bod Signal de Botrange (694 m)
Nejnižší bod Severní moře (0 m)
Nejdelší řeka Šelda (200 km)
Družicový snímek Belgie
Písečná duna v Koksijde na pobřeží Severního moře
Belgická příroda (podzim)

Tento článek pojednává o geografických podmínkách Belgie.

Obsah

Poloha

Belgie se nachází v západní Evropě na pobřeží Severního moře mezi Francií a Nizozemskem. Zeměpisné souřadnice se pohybují mezi 49°30‘ a 51°30‘ s. š. a mezi 2°33‘ a 6°24‘ v. d. Společně s Nizozemskem a Lucemburskem je Belgie součástí Beneluxu. Má přibližně trojúhelníkový tvar. Brusel, hlavní a zároveň největší město Belgie, se nachází ve střední části země. Belgie je křižovatkou západní Evropy a hlavní města většiny západoevropských států leží v okruhu 1000 km od Bruselu, který je sídlem EU a NATO.

Krajní body

Geografický střed

Geografický střed Belgie leží v Nil-Saint-Vincent v obci Walhain v provincii Valonský Brabant a má souřadnice 50° 38‘ 28‘‘ s. š. a 4° 40‘ 5‘‘ v. d. Do roku 1919, kdy byly k Belgii na základě Versailleské smlouvy připojeny Východní kantony (do té doby patřící Prusku), se geografický střed Belgie nacházel v obci Ittre.

Podle IGN (Institut Géographique National) se v letech 1995-2004 v belgické obci Virionval na 50° 00‘ 33‘‘ s. š. a 4° 39‘ 59‘‘ v. d. nacházel geografický střed Evropské unie. Po rozšíření EU o deset nových členských zemí v roce 2004 se však střed unie posunul na východ do Německa.

Povrch

Území Belgie je z větší části ploché a nížinaté. Nadmořská výška a členitost terénu stoupají směrem k oblasti Arden na jihu Belgie. Z geografického hlediska se Belgie skládá ze tří oblastí – dolní Belgie (nadmořská výška do 100 m), střední Belgie (100 – 200 m n. m.) a horní Belgie (více než 200 m n. m.).

Dolní Belgie tvoří severozápadní část státu. Zahrnuje celé pobřeží, oblast polderů, Flandry a oblast Kempen (fr. Campine). Pobřeží je charakteristické písčitými plážemi a dunami. Za pásmem dun se nachází oblast polderů, která je kvůli riziku zaplavení mořem chráněna hrázemi. V oblasti polderů jsou velice úrodné půdy.

Střední Belgie se rozprostírá na území Brabantu, provincie Henegavsko a oblasti Hesbaye. Z jihu ji ohraničují řeky Mása a Sambre. Tato oblast je poměrně rovná a mírně svažitá a protkaná sítí četných vodních toků. Půdy jsou zde hlinité a nejúrodnější v Belgii. Místy je terén členitější s výskytem jeskyní a malých roklí.

Horní Belgie se nachází na jih od řek Mása a Sambre. Je to nejzalesněnější a zároveň nejřidčeji osídlená část Belgie. Skládá se z oblastí Condroz, Fagne-Famenne, Pays de Herve, Ardeny a belgické Lotrinsko. Nachází se zde nejvyšší bod Belgie Signal de Botrange (694 m).

Říční síť

Nejdelší a nejvýznamnější belgické řeky jsou Šelda (dlouhá 350 km, z toho 200 km na belgickém území) a Mása (925 km, z toho 183 km v Belgii). Obě pramení ve Francii a tečou přibližně severním směrem přes Belgii do Nizozemska, kde ústí do Severního moře. Třetí řekou, která se vlévá do Severního moře, je Yser. Tato řeka pramení ve Francii a ústí do moře v belgické obci Nieuwpoort. Šelda, Mása a Yser odvodňují převážnou část belgického území. Výjimku tvoří jižní cíp provincie Henegavsko, odvodňovaný řekou Oise, která se vlévá do Seiny, a část provincie Lucembursko, kterou odvodňuje řeka Sauer a několik dalších přítoků řeky Mosely, jež se vlévá do Rýna.

Podnebí

Belgie má mírné oceánské podnebí, které charakterizují mírné zimy, nepříliš teplá léta a vysoký úhrn srážek po celý rok. V Köppenově klasifikaci podnebí Belgie spadá do oblasti Cfb. Průměrná roční teplota v Bruselu činí 9,8 °C a roční úhrn srážek je 780,1 mm. Doba slunečního svitu je 1555 hodin ročně.

Externí odkazy


Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Geografie_Belgie“