Genetika
Z Multimediaexpo.cz
Genetika (z řeckého genno γεννώ= plodím, rodím) je biologická věda, zabývající se dědičností, geny a proměnlivostí organismů. Název souvisí též se slovem gen, které označuje jednotku dědičné informace. Název genetika byl navržen Williamem Batesonem v roce 1906, když ji definoval jako: „Studium křížení a šlechtění rostlin“ a až později se vyvinula představa o genetice jako o vědě zabývající se dědičností všech organismů.[1] Základy genetice položil Gregor Johann Mendel, když dělal pokusy na rostlinách. Snažil se je křížit a předpokládal, že část genetické informace dědí rostlina po jednom rodiči a druhou část po druhém rodiči. Zkoušel to v klášteře na hrachu. Jeho poznatky nebyly pro tehdejší společnost přijatelné a tak zůstaly na delší dobu zapomenuty.
Dědičnost a proměnlivost organismů tvoří podstatu genetiky. Lidé používali základní poznatky týkající se genetiky již od prehistorie při postupné domestikaci hospodářských zvířat a užitkových rostlin.
V současnosti již genetika poskytuje účinné nástroje jak pro vyhodnocení funkce jednotlivých genů, tak i pro pochopení její molekulární podstaty a tím mimo jiné, umožňuje kvalitativně zcela odlišnou práci v současném šlechtění a v práci s dědičností.
V každém organismu je genetická informace přechovávána v chromozómech, v nichž je reprezentována chemickou strukturou obsažených molekul DNA (deoxyribonukleové kyseliny).
Imunogenetika je poměrně mladý vědní obor, vzniklý průnikem imunologie a genetiky. Zabývá se studiem genetické podmíněnosti složek imunitního systému a genetickou regulaci imunitních reakcí.
Obsah |
Historie genetiky
V komunistickém bloku byla genetika pod vlivem sovětského politika a pseudovědce Trofima Denisoviče Lysenka označována za „buržoazní pavědu“. Její rozvoj se tak v SSSR i v zemích pod sovětským vlivem na desítky let zastavil. Zastánci genetiky byli pronásledováni a dokonce i fyzicky likvidováni (např. N.Vavilov).
Roční ceny „Le prix Lyssenko“ pojmenované po T. Lysenkovi uděluje francouzský Club de l'Horloge tomu, kdo „nejvíce přispěl k vědeckým a historickým dezinterpretacím s využitím ideologických metod a argumentů".
Členění genetiky
Dle metod studia a cíle zkoumání
- Lékařská genetika
- Veterinární genetika
- Genetika rezistence
- Imunogenetika
- Ekologická genetika
- Populační genetika
- Cytogenetika
- Evoluční genetika
- Obecná genetika
Obecné členění na oblasti
Celkově rozeznáváme tři logické oblasti genetiky.
- Klasická genetika zahrnuje výzkum v oblasti chromozomální teorie a jejích metod, což znamená klasickou mendelovskou genetiku a cytogenetiku…
- Molekulární genetika se soustředí na studium struktury, funkcí a variability nukleových kyselin. V návaznosti na to dále řeší principy a řízení genové exprese, různé metody založené na práci s DNA, genové manipulace atd…
- Evoluční genetika sleduje výskyt jednotlivých alel v populaci a jeho změny, zkoumá mechanismy evolučního vývoje, faktory genetické diverzity v populaci a další. V praxi to zahrnuje hlavně evoluční a populační genetiku.
Členění dle objektu výzkumu
- Genetika člověka
- Genetika virů
- Genetika prokaryot
- Genetika rostlin
- Genetika živočichů
- Cytogenetika
- Molekulární genetika
Externí odkazy
- http://www.genetika.wz.cz – Česky psané stránky o genetice
- Cytology and Genetics
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
Chybná citace Nalezena značka
<ref> bez příslušné značky <references/>.