Frenštát pod Radhoštěm

Z Multimediaexpo.cz

Radnice na náměstí Míru
Radnice v noci (2007)
Panorama města od kaple sv. Marka

Frenštát pod Radhoštěm (německy Frankstadt) je město v Moravskoslezském kraji. Jeho historické jádro je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Historie

Město Frenštát pod Radhoštěm leží uprostřed malebné krajiny Moravskoslezských Beskyd, mezi soutokem Lubiny a Lomné. Pro nedostatek písemných dokladů patrně nikdy nezjistíme přesné datum založení Frenštátu pod Radhoštěm ani osobu jeho zakladatele. Osídlení kotliny probíhalo zřejmě do období velké kolonizace ve 13. a 14. století, přesněji do období let 1293–1316. Vznik a rozvoj města byl zpočátku svázán se šostýnským panstvím, později pak s panstvím hukvaldským, patřícím olomouckému biskupství.

První pramenný doklad s výpovědní hodnotou připomíná existenci města až k roku 1382. Od 16. století nabývá město na důležitosti svým obchodem a trhy, uvádí se železný hamr, řemeslná výroba. Jako první z cechů se dokládá v roce 1598 cech tkalcovský. Třicetiletá válka a valašská lidová povstání postihla i Frenštát. V roce 1626 byl vypálen, roku 1646 obsazen Švédy, dvakrát jej postihl mor. Od poloviny 17. století dochází k jeho hospodářskému rozvoji. Souvislost zde nacházíme s pasekářskou a valašskou kolonizací.

Z řemesel se rozvijí a nabývá na důležitosti především tkalcovství. Krize odbytu, které toto řemeslo provázely, vedou od poloviny 19. století k početnému vystěhovalectví do Ameriky. Přesto však toto řemeslo přináší obživu většině obyvatel města až do nedávné minulosti. V roce 1781 byl Frenštátu pod Radhoštěm přiznán titul města.

Významné období pro život města nastává od druhé poloviny 19. století. Vytváří se městská samospráva, od roku 1850 je volen městský úřad se starostou. V oněch letech má své počátky místní průmysl, rukodělné tkalcovství přechází na mechanickou tovární výrobu. Z dalších průmyslových odvětví jmenujme například barvířství, punčochářství, výrobu ohýbaného nábytku. Železniční doprava (od roku 1888) a nově budované silnice výrazně přispěly k rozvoji průmyslu a obchodu. Výstavba významně pozměnila podobu města a to zejména tyto objekty:

  • chlapecká škola – v roce 1876
  • radnice – v roce 1890
  • sokolovna – v roce 1906
  • spořitelna – v roce 1931
  • kino – v roce 1932

Frenštát pod Radhoštěm byl také sídlem mnoha spolků různého zaměření, významu i délky trvání. Nejvýznamnější z nich byly:

Krásné okolí, zdravé podnebí a pohostinnost obyvatel sem lákaly nejen turisty, ale často i k trvalému pobytu řadu výtvarných umělců, spisovatelů, hudebních skladatelů a vědeckých pracovníků, především národopisců. Slibný vývoj města, pokračující ve dvou desetiletích první republiky ukončila druhá světová válka.

Během okupace položilo 40 občanů města život na popravištích, v koncentračních táborech, žalářích, v pracovních táborech a při partyzánské činnosti. Město bylo osvobozeno 6. května 1945. Boj o město si vyžádal život sovětského poručíka S. S. Rožkova. Po válce dochází k rozvoji města, probíhá velká bytová výstavba. Společně s touto výstavbou jsou budovány jesle, mateřské školy, nové prodejny, samoobsluhy, restaurace, sportovní zařízení, kulturní zařízení. Jsou budovány nové komunikace, vodovodní a kanalizační řád, je provedena plynofikace města.

Obsah

Symboly města

Znak města

Znak města má tuto podobu: v červeném štítě sedí na zlatém stolci, postaveném na třech stříbrných stupních v patě štítu, sv. Martin z Tours ve stříbrném šatě a s mitrou na hlavě. V pravé ruce drží zlatou berlu, levicí žehná. Na opěradlech stolce stojí dvě odvrácené stříbrné husy se zlatou zbrojí, hledící k biskupovi.

Legenda praví, že svatý Martin (asi 316–397 n. l.) byl původně římský voják, později misionář a biskup ve francouzském Tours. Podle legendy světec nechtěl přijmout biskupskou hodnost a schoval se mezi husy. V křesťanské ikonografii je sv. Martin nejčastěji zobrazován jako voják, který se s žebrákem dělí o plášť.

Prapor

Prapor města má tuto podobu: na červeném listu bílá postava sv. Martina z Tours se žlutou berlou v pravici, sedící na žlutém stolci a žehnající levicí. Na opěradlech odvrácené bílé husy se žlutou zbrojí, hledící k biskupovi. Tři stupně pod stolcem jsou bílé. poměr šířky k délce je 2:3.

Pečeť

Pečetním symbolem a posléze i měšťanským znakem se stal sv. Martin Tourský, jemuž je zasvěcen zdejší římskokatolický farní kostel. Kdy se tak stalo, nelze s určitostí říci, protože otisky obecních pečetidel jsou doloženy až ze 17. století. Lze však předpokládat, že svůj vlastní pečetní typář užíval Frenštát přinejmenším od udělení významných obecních výsad olomouckým biskupem Stanislavem Pavlovským v roce 1584, neboť obdobná privilegia bývala často pro představitele obce stimulem pro pořízení nového pečetidla.

První známý otisk frenštátské obecní pečeti se nachází na listině z 12. ledna 1619, již purkmistr Jan Sobota učinil nadání pro obecní špitál. V pečetním poli o průměru 33 mm je zobrazena sedící postava sv. Martina, vkomponovaná do architektury v podobě přístřešku tvořeného masivními sloupy s baňatými dříky a mohutnými podstavci, nahoře překlenutými obloukem s naznačeným členěním. Nejstarší známá pečetidla vzala za své pravděpodobně při vypálení a vydrancování Frenštátu uherskými oddíly v červnu 1680. Městečko si téhož roku pořídilo typáře nové - velký a malý. Podoba znaku prošla v minulosti mnoha úpravami.

Barvy města

Barvami města jsou červená a bílá.

Osobnosti města

Partnerská města

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Frenštát pod Radhoštěm
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Frenštát pod Radhoštěm
  Města a obce okresu Nový Jičín  

Albrechtičky • Bartošovice • Bernartice nad Odrou • Bílov • Bílovec • Bítov • Bordovice • Bravantice • Frenštát pod Radhoštěm • Fulnek • Heřmanice u Oder • Heřmánky • Hladké Životice • Hodslavice • Hostašovice • Jakubčovice nad Odrou • Jeseník nad Odrou • Jistebník • Kateřinice • Kopřivnice • Kujavy • Kunín • Libhošť • Lichnov • Luboměř • Mankovice • Mořkov • Mošnov • Nový Jičín • Odry • Petřvald • Příbor • Pustějov • Rybí • Sedlnice • Skotnice • Slatina • Spálov • Starý Jičín • Studénka • Suchdol nad Odrou • Šenov u Nového Jičína • Štramberk • Tichá • Tísek • Trnávka • Trojanovice • Velké Albrechtice • Veřovice • Vražné • Vrchy • Závišice • Ženklava • Životice u Nového Jičína

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Fren%C5%A1t%C3%A1t_pod_Radho%C5%A1t%C4%9Bm“