Florencie

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání
Florence a Santa Maria del Fiore (2009)
Panorama Florence (2013)

Florencie (italsky: Firenze) je metropole italského Toskánska, ležící na řece Arno. Ve středověku byla Florencie centrem významné městské republiky, která se za vlády rodu Medicejských přeměnila na toskánské vévodství (1531), které se později stalo toskánským velkovévodstvím (1569). V dobách republiky a především za Medicejských došlo k velkému kulturnímu rozkvětu města. V 15. století se Florencie stala kolébkou renesance a kulturním centrem severní Itálie.

Od roku 1982 je historické centrum Florencie zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Obsah

Dějiny města

Římské období

Florencie byla založena roku 59 př. n. l. na pravém břehu Arna římskými vojáky – veterány Julia Caesara a získala název Colonia Florentia - Kvetoucí. Sídlo typu vojenského tábora mělo obdélníkový tvar se čtyřmi branami na každou světovou stranu. Hradby procházely dnešním Piazza del Duomo na severu, Piazza della Signoria na jihu, Via del Tornabuoni na západě a Via del Proconsolo na východě. Do roku 150 n. l. bylo ve městě vybudováno forum (na místě dnešní Piazza della Repubblica), kapitol, chrám, lázně, akvadukt a amfiteátr. Ekonomický rozvoj antického města byl spojen s blízkostí silnice Via Cassia vedoucí z Říma do severní Itálie. Dále měla nová kolonie spojení se zdejšími etruskými městy a po Arnu také se Středozemním mořem. Díky tomu se z Florencie se stalo v prvních dvou staletích významné obchodní středisko. Ve městě se začali usazovat obchodníci přicházející z východu, kteří přinesli do kraje ve 3. století křesťanství. Nová víra se zpočátku šířila pomalu. Významnější nástup nastal až po roce 393, kdy se do Florencie uchýlil sv. Ambrož, vyhnaný z Milána. Ambrož zasvětil roku 393 nejstarší kostel na severním předměstí sv. Vavřinci (San Lorenzo) a ustavil tu biskupa. To znamená, že se San Lorenzo stal původní florentskou katedrálou. Na přelomu 4. a 5. století vznikl další kostel na levém břehu Arna - Santa Felicita (někdy bývá považován za nejstarší kostel ve městě). Po smrti prvního biskupa roku 433 bylo biskupské sídlo přeneseno do Baptisteria San Giovanni, které se poté stalo na dlouhá léta florentskou katedrálou.

Středověk

Po pádu západořímské říše byla za barbarských vpádů pustošena Florencie i celé Toskánsko a nastal zde hospodářský a politický úpadek. Ke krátkému rozmachu došlo za vlády Byzantské říše v letech 553–569. Langobardi, kteří přišli do severní Itálie roku 568, měli o zničenou Toskánu zájem pouze z obranného hlediska proti jižnějším državám Byzantinců. Toskánsko Tuscia se v té době stalo vévodstvím, rozčleněným na menší podvévodství. Nejvýznamnějším střediskem byla Lucca, kterou Langobardi zřejmě dobyli jako první toskánské město. Vedle Luccy prosperovala zřejmě i Pisa jako obchodní námořní i opěrný bod. Ostatní toskánská města byla včetně Florencie zanedbávána. V 6. století žilo ve městě sotva tisíc obyvatel, v 7. století jejich počet ještě poklesl.

Toskánsko a Florencie se začaly znovu vzmáhat v 8. století, poté co 774 dobyl langobardskou říši Karel Veliký. Došlo zde k rozvoji obchodu a měst. V polovině 9. století byla založena toskánská marka s centrem v Lucce - poprvé je v pramenech zmíněna k roku 934. V té době zde již panovaly feudální poměry a města byla v moci feudální vrchnosti, především biskupů. Roku 1032 získala markrabství hrabata z Canossy. Poslední členka rodu Matylda Toskánská se stala toskánskou markraběnkou roku 1076 po smrti svého otce a bratra a přesídlila z Luccy do Florencie. Věhlas města jako oblíbeného sídla markraběnky začal stoupat a Florencie se znovu začala přeměňovat ve kvetoucí obchodní středisko. V sporu Řehoře VII. s císařem Jindřichem IV. poskytla Florencie podporu Matyldě, která byla horlivou přívrženkyní papeže. Rivalita císařů a papežů později významně poznamenala osudy dějiny Florencie. Matylda odkázala své državy papeži. Toskánská města včetně Florencie využila po její smrti (1115) zápasu mezi císařstvím a papežstvím a emancipovala se během 12. století z moci feudálních pánů. Ve Florencii se důležitým obdobím pro formování samosprávy stalo 13. století.

Bargello – původní budova florentské radnice v dnešní podobě
Giotto di Bondone: Dante Alighieri

Renesance

Filippo Bruneleschi: Špitál neviňátek - manifest renesanční architektury
Masaccio: freska v Kapli Brancacciů
Cosimo Medici, zvaný il Vecchio
Michelangelo Buonarroti: David

Po roce 1600

Historické památky

Florentské památky jsou soustředěny do čtyř oblastí: Centrum-východ, Centrum-sever, Centrum-západ a Oltrarno.

Centrum-východ

Centrum-sever

Synagoga

Centrum-západ

Detail-palác Strozzi

Oltrarno

Umění

Opera

Ve Florencii byla a jsou operní představení uváděna na mnoha místech: palác Pitti, zahrady Boboli, Uffizi, Teatro della Pergola, Teatro Politeama Fiorentino Vittorio Emmanuele. Opera také tvoří důležitou součást každoročního festivalu Maggio Musicale (od roku 1928).

Premiéru ve Florencii měly opery Dafne (1598) a Euridice (1600) Jacopa Periho a roku 1847 Macbeth Giuseppe Verdiho.

Zemřel zde Vittorio Gui, dirigent a skladatel, který roku 1928 založil florentský orchestr Stabile a Teodulo Mabellini, skladatel a dirigent, ředitel Teatro della Pergola; narodila se zde sopranistka Medea Figner; rodákem byl italský tenorista Giuseppe Fancelli a operní skladatel Marco da Gagliano.

Sochařství

Ve Florencii působilo mnoho významných sochařů, hlavně v období renesance. Mnozí z nich byli florentskými rodáky.

Panorama

Náměstí Loggia dei Lanzi
Gigantické panorama unikátního náměstí – La Loggia della Signoria (září 2011)


Významné osobnosti


The media player is loading... Prehravac se nahrava...

Ogg video – Cityscape of Florence (360°)

Vývoj počtu obyvatel

Svátky,oslavy a festivaly

Ve Florencii probíhají oslavy různých událostí po celý rok. Část z nich je náboženského charakteru.

Reference

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Florencie
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Florencie
Toskánsko • Obce v provincii Firenze

Bagno a Ripoli • Barberino Val d'Elsa • Barberino di Mugello • Borgo San Lorenzo • Calenzano • Campi Bisenzio • Capraia e Limite • Castelfiorentino • Cerreto Guidi • Certaldo • Dicomano • Empoli • Fiesole • Figline Valdarno • Firenzuola • Florencie • Fucecchio • Gambassi Terme • Greve in Chianti • Impruneta • Incisa in Val d'Arno • Lastra a Signa • Londa • Marradi • Montaione • Montelupo Fiorentino • Montespertoli • Palazzuolo sul Senio • Pelago • Pontassieve • Reggello • Rignano sull'Arno • Rufina • San Casciano in Val di Pesa • San Godenzo • San Piero a Sieve • Scandicci • Scarperia • Sesto Fiorentino • Signa • Tavarnelle Val di Pesa • Vaglia • Vicchio • Vinci

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace