Euro

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání


Euro (symbol €, měnový kód ISO 4217: EUR) je měna eurozóny a po americkém dolaru (USD) druhý nejdůležitější reprezentant ve světovém měnovém systému. Měnová politika eurozóny je prováděna Evropskou centrální bankou ve Frankfurtu nad Mohanem. Euro je oficiálním platidlem v 16 z 27 států Evropské unie (těchto 16 států tvoří eurozónu) a v šesti dalších zemích mimo EU.

Obsah

Historie eura

Evropské země používající euro jako svou měnu

Euro platí jako kreditní peníze od 1. ledna 1999 a 1. ledna 2002 bylo zavedeno jako hotovostní peníze, a tak nahradilo dříve platné měny používané v příslušných státech eurozóny. Euro svého historicky nejsilnějšího kurzu, který představoval 1,5990 amerického dolaru za euro, dosáhlo na devizovém trhu 15. července 2008, svůj největší propad pak zaznamenalo 26. října 2000 při kurzu 0,8252 USD za euro. Průměrný kurz v období od zavedení eura 1. ledna 1999 do 31. prosince 2008 činil 1,11 USD za euro. Průměrný kurz v roce 2007 byl 1,37 amerického dolaru za euro, v roce 2008 pak 1,46 USD za euro. Postupně se zvyšuje role eura jako rezervní měny v mezinárodním měnovém systému na úkor amerického dolaru. Zatímco v roce 1999 držely centrální banky 18 % svých devizových rezerv v eurech a 71 % v USD, do roku 2007 narostl podíl eura v devizových rezervách na 26,5 %, kdežto podíl amerického dolaru poklesl na 64 %.

Euromince a eurobankovky

Euromince a eurobankovky


Jedno euro se člení na 100 centů (eurocentů). Euromince mají nominální hodnoty 1 c, 2 c, 5 c, 10 c, 20 c, 50 c, 1 € a 2 €. Ve Finsku se jednocentové a dvoucentové mince běžně nepoužívají, razí se pouze pro sběratele. Euromince jednotlivých nominálních hodnot mají shodnou lícovou stranu, na které je zobrazena mapa Evropy, a odlišnou národní rubovou stranu pro každý členský stát eurozóny (podobný systém stejné lícové strany a různých rubových stran mincí používá kapverdské escudo a CFP frank). Všechny euromince mohou být používány ve všech členských zemích eurozóny. Eurobankovky mají nominální hodnoty 5 €, 10 €, 20 €, 50 €, 100 €, 200 € a 500 €. Eurobankovky jednotlivých nominálních hodnot mají design na lícové i rubové straně shodný pro všechny členské státy eurozóny.

Členské státy eurozóny

Přepočítací koeficienty bývalých národních měn členů eurozóny k euru
Měna Zkr. Přepočítací
koeficient k euru
Koeficient
stanoven dne
Vstup do
eurozóny
Belgický frank BEF 40,3399 31.12.1998 1.1.1999
Finská marka FIM 5,94573 31.12.1998 1.1.1999
Francouzský frank FRF 6,55957 31.12.1998 1.1.1999
Irská libra IEP 0,787564 31.12.1998 1.1.1999
Italská lira ITL 1936,27 31.12.1998 1.1.1999
Kyperská libra CYP 0,585274 10.7.2007 1.1.2008
Lucemburský frank LUF 40,3399 31.12.1998 1.1.1999
Maltská lira MTL 0,429300 10.7.2007 1.1.2008
Německá marka DEM 1,95583 31.12.1998 1.1.1999
Nizozemský gulden NLG 2,20371 31.12.1998 1.1.1999
Portugalské escudo PTE 200,482 31.12.1998 1.1.1999
Rakouský šilink ATS 13,7603 31.12.1998 1.1.1999
Řecká drachma GRD 340,750 19.6.2000 1.1.2001
Slovenská koruna SKK 30,1260 8.7.2008 1.1.2009
Slovinský tolar SIT 239,640 11.7.2006 1.1.2007
Španělská peseta ESP 166,386 31.12.1998 1.1.1999


(Hvězdičkou jsou označeny státy, které zavedly euromince a eurobankovky do oběhu už v roce 2002.) Mimo Evropu jsou rozptýlena území některých členských států eurozóny, která jsou součástí Evropské unie, a tedy i eurozóny, a která tudíž používají euro jako svou měnu. V těchto oblastech žije přibližně 4 500 000 lidí. Patří mezi ně:

Státy a území mimo eurozónu používající euro

Kromě výše zmíněných členských států eurozóny používají euro i další země a území, aniž by byly členy eurozóny. Některé z těchto zemí mají o používání eura uzavřeny dohody s Evropskou unií, jiné zavedly euro jednostranně bez dohody s EU. Monako*, San Marino* a Vatikán* používají euro na základě dohod s Evropskou unií. Euro jako svou měnu zavedly s ohledem na existenci měnové unie s Francií (v případě Monaka), respektive s Itálií (v případě San Marina a Vatikánu). V Monaku euro nahradilo dříve obíhající francouzský frank a monacký frank, v San Marinu italskou liru a sanmarinskou liru a ve Vatikánu italskou liru a vatikánskou liru. Tyto tři země mohou na základě dohod s EU vydávat omezené množství euromincí se svou vlastní rubovou národní stranou. Dohody s EU o používání eura mají uzavřeny rovněž dvě francouzská zámořská společenstvíMayotte a Saint-Pierre a Miquelon. Tato francouzská území sice nejsou součástí Evropské unie, a tedy ani eurozóny, ale na základě dohod s EU používají euro jako svou měnu. Nemají však povoleno vydávat euromince se svou vlastní rubovou stranou. Jednostranně bez dohody s EU euro zavedly Andorra*, Černá Hora* a Kosovo*. V Andoře euro nahradilo francouzský frank a španělskou pesetu, v Černé Hoře a Kosovu německou marku. Andorra by chtěla podobně jako Monako, San Marino a Vatikán vydávat vlastní euromince, prozatím však k tomu nemá uzavřenu příslušnou dohodu s EU. Dohoda je ve stádiu vyjednávání. Bez formální dohody s EU se euro jako měna používá rovněž ve dvou neobydlených francouzských zámořských územích – v zámořském teritoriu Francouzská jižní a antarktická území a v soukromém vlastnictví Francie Clippertonův ostrov – a také na britských základnách Akrotiri a Dhekelia na Kypru. Zimbabwe od ledna 2009 omezilo užívání domácí měny a oficiálně místo ní povolilo užívání hlavních zahraničních měn včetně eura.

Maastrichtská kritéria

Vývoj kurzu amerického dolaru, japonského jenu a britské libry k euru od roku 1999

Maastrichtská konvergenční kritéria jsou souborem pěti ekonomických ukazatelů, které musí splnit stát usilující o zavedení jednotné evropské měny euro. Mezi kritéria patří:

Měny navázané na euro

Jazykové otázky

Oficiální geometrické parametry znaku eura

Podle evropských předpisů se v nominativu jednotného čísla ve všech úředních nebo státních jazycích zemí EU užívá tvar euro. V ostatních případech používání názvu euro plně podléhá pravidlům úředních nebo státních jazyků členských států EU.

Psaná podoba eura

V rámci celé Evropské unie se používají tři různá písma – latinka, cyrilice a řecké písmo. Název společné měny států eurozóny v jednotlivých písmech má následující podobu.

Latinka Řecké písmo Cyrilice
EURO CENT ΕΥΡΩ ΛΕΠΤΟ EBPO ЦЕНТ
Euro Cent Ευρώ Λεπτό Евро Цент
euro cent ευρώ λεπτό евро цент

Euro v českém jazyce

Z kodifikovaných pravidel českého jazyka plyne, že euro je slovo ohebné, středního rodu, skloňované standardně podle vzoru město. Cent (eurocent) je slovo ohebné, mužského rodu a skloňuje se podle vzoru hrad. Psaná podoba názvu měny euro se odlišuje od psané podoby názvu kontinentu Evropa; kromě toho se předpona euro- standardně používá pro záležitosti spojené s EU (Evropskou unií). Výslovnost psaných slov euro a cent v češtině je /eu.ro/ a /cent/. Pro používání slova euro platí následující skutečnosti. V češtině jsou správná tato užití názvu/zkratky/symbolu euro po číslovkách:

Slovo euro (po číslovkách nebo samostatně) se skloňuje takto:

Vysloveně nesprávné jsou kupříkladu tvary:

Kromě toho je nutné poznamenat, že:

Jiné snahy o „kontinentální měnu“

Galerie

Aktuální kurz

Související články

Reference

  1. http://www.africanfront.com/sheba.php
  2. http://english.chosun.com/w21data/html/news/200601/200601130018.html
  3. http://www.southasiabiz.com/2006/05/asian_currency_unit_acu_what_a.html
  4. http://www.bankresearch.org/economicpolicyblog/2006/01/single_asian_cu.html
  5. http://post.economics.harvard.edu/faculty/barro/papers/OCApaper.pdf

Externí odkazy



Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace