Epos

Z Multimediaexpo.cz

Epos (řecky: slovo, řeč, vyprávění) je takové básnické dílo v němž epika převládá nad lyrikou.

Čili jedná se o rozsáhlé skladby s bohatým dějem, sice veršované, ale rýmy a verše pouze dotvářejí a podtrhují děj. Obvykle popisují životní příběhy významných osobností a jejich výjimečné činy. Mnohé vznikaly i po staletí - byly dotvářeny, obměňovány.

Příkladem mohou být: Epos o Gilgamešovi, Homérovy eposy Ilias a Odyssea, nebo třeba staroanglický Beowulf.

Epos o Gilgamešovi – líčí osudy Mezopotámského krále Gilgameše. Ten vykonal mnohé velkolepé činy a toužil se stát nesmrtelným. Teprve na konci svého života zjišťuje, že člověk nemůže dosáhnout nesmrtelnosti, může však přežít v paměti lidu tím, co dokázal.

Rozdělení eposů

Podle povahy postav, o kterých eposy pojednávají, je můžeme rozdělit na:

  • mýtický epos – jeho představitelé jsou bozi a mýtické postavy (např. babylónský Enúma eliš)
  • hrdinský epos – pojednává o lidských hrdinech nezaznamenaných historií (např. řecká Odyssea)
  • historický epos – jeho hrdiny jsou historické postavy (např. německá Píseň o Nibelunzích)
  • dvorský epos – vypráví o životě vysoké šlechty ve 12. a 13. století (např. Tristan a Isolda)
  • duchovní epos – vychází z náboženských námětů (např. Dante: Božská komedie)
  • romantický epos – epos s fantastickou a emocionální složkou (např. Byron: Don Juan)
  • moderní epos – označení pro rozsáhlý román z moderní doby (např. Joyce: Odysseus)
  • didaktický epos – označení pro epos s poučným charakterem (např. Dante: Božská komedie - duchovně-didaktický epos)

Eposy prvních tří skupin (eposy ve vlastním slova smyslu) byly často po mnoho století předávány ústně (buď jako vyprávění anebo jako zpěv za doprovodu hudebních nástrojů) a mnohdy ani není znám autor jejich zápisu. Eposy zbylých skupin můžeme označit jako umělé - většinou je znám jejich autor a na jejich vývoji se nepodílela ústní lidová slovesnost.