Emancipace

Z Multimediaexpo.cz

Emancipace znamená vyproštění ze závislosti na někom nebo na něčem, získání svobody, společenské nezávislosti, rovných práv.

Obsah

Původ

Slovo pochází z lat. e-mancipare, propustit z područí, od manus ruka a capere, uchopit, držet.[1] V římském právu původně znamenalo propuštění dospělého syna z otcovské pravomoci (mancipium), takže se stal svobodným občanem. Později se užívalo i o propuštění otroka a podobně.[2]

Novověké emacipace

Novověký program emancipace, chápané nikoli jako propuštění, nýbrž jako vymanění se vlastní silou, začal bojem měšťanů o svobodu a politický vliv od 15. století. Později se týkal náboženských svobod pro menšiny, v 18. století zrušení nevolnictví a od počátku 19. století i emancipace národů a etnik. Už od poloviny 18. století se v Evropě prosazovala emancipace otroků (zrušení otroctví čili abolicionismus) v koloniích, jež se uskutečnila v britských koloniích do roku 1833, ve francouzských před 1858 a roku 1863 v USA. Počátkem 19. století došlo ve většině evropských zemí k emancipaci židů a roku 1829 k emancipaci katolíků v Anglii. V 19. století vzniklo hnutí za emancipaci žen, za jejich přístup na vysoké školy, do zaměstnání a za volební právo. V téže době začíná i zápas dělníků o politická práva a sociální zajištění.[3] V přeneseném smyslu se hovoří o emancipaci ve smyslu uvolnění společenských zábran a větší svobody také v literatuře a v umění.

V ekologii

V ekologii je emancipace odborný termín pro vyjádření míry nezávislosti nějakého živého organismu na okolním prostředí např. v důsledku jeho evoluce.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Literatura

Reference

  1. http://www.etymonline.com/index.php?search=emancipation&searchmode=none
  2. OSN, heslo Emancipace.
  3. OSN, heslo Emancipace