Black-Friday-2019-11CC-Multimediaexpo.png

Drnholec

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání
Broom icon.png Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl.
Broom icon.png



Městys Drnholec se nachází v okrese Břeclav, Jihomoravský kraj.

Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 1670 obyvatel.

Obsah

Historie

Prameny a literatura

A.Prameny

B.Literatura

Počátky Drnholce

S počátky Drnholce souvisí Hradisko (Burgstall), nacházející se asi 2 km západně od Drnholce. Poměrně nedávno, v roce 1991, tato lokalita poodhalila své tajemství. Zásluhou archeologa - amatéra Jaromíra Štětkaře zde byly provedeny dvě sondy, jejíž výsledky vyhodnotili archeologové Reginálního muzea Mikulov Josef Unger a Jaroslav Peška.Bylo konstatováno, že tato lokalita zřejmě náleží do skupiny poměrně málo známých mladohradištních opevnění, převážnou většinu nalezené keramiky lze datovat do 12. století. Podle zatím zjištěné situace se zdá, že zde osídlení ve 13. století nepokračovalo.Proč tomu tak bylo, lze se zatím pouze domýšlet. Pravděpodobně obyvatelé tohoto místo našli vhodnější místo k vybudování opevněného hradu, tj. v místě, kde stojí nyní zámek. Samozřejmě , že jsou známy nálezy i z jiných míst drnholeckého katastru a z různých období, avšak dosud nebyly systematicky zpracovány a vyhodnoceny.

Osudy Drnholce v raném středověku

Drnholec zeměpanským zbožím

Lichtenštejnové majiteli Drnholce

Kromě městečka se 40 lány či jejich díly je zde uvedena ještě německá ves (Deutschndrum) s 29 a česká (Behemdrum) s 11 lány a půllány. To naznačuje, že obyvatelstvo Drnholce tvořili jak Češi, tak i Němci. Kromě již uvedených láníků a pololáníků zde žili domkáři, celkem bylo v Drnholci 134 usedlostí. Jeden svobodný lán náležel k drnholeckému mostu, kounický probošt vlastnil dvůr se čtyřmi lány, Lichtensteini dvůr se dvěma lány a mlýnem , vedle toho 6 podsedků náleželo kounickému proboštství. Současně urbář uvádí povinnosti obyvatel. Například z celolánu se odvádělo o Jiřím (24. dubna) a o Václavu (28. září) po 32 groších. Kromě toho musel po celý rok dva dny týdně pracovat na panských polích a o žních svážet obilí do vrchnostenského dvora..Dále v tehdejším Drnholci bychom nalezli lázeň, masné a pekařské krámy, rybářství a rychtu. Městečko se uzavíralo dvěma branami: Horní (směrem k Litobratřicím) a dolní (směrem k Dyji). Vybíralo se tu mostné a pod drnholeckým hradem se vyvinulo tržiště. Drnholec těžil ze své polohy, neboť jím procházela důležitá obchodní cesta spojující Moravu s Rakouskem. Současně to znamenalo, že hrad i městečko trpěly vpády četných vojsk.

[Zaniklé vesnice v okolí Drnholce:

Teuffenbachové

Do životních osudů potomků Kryštofa z Teuffenbachu významně zasáhla třicetiletá válka.Fridrich se v roce 1608 postavil na stranu arciknížete Matyáše (pozdějšího císaře), když v srpnu téhož roku táhl přes Drnholec do Brna a v roce 1611 se zúčastnil tažení proti císaři Rudolfu II. Byl též předním iniciátorem odboje moravských stavů (půjčil peníze na vyplácení žoldu stavovskému vojsku, za což mu byly dány do držení olomoucké biskupské statky ve Vyškově a Pustiměři) a přispěl k vítězství Moravanů nad vojsky císařského generála Dampierra u Dolních Věstonic 5. srpna 1619. V únoru 1620 dobyl Mikulov, kde zpustošil sídlo kardinála Ditrichsteina. Po dobytí Mikulova se Fridrich, jenž trpěl těžkým revmatismem, odebral na léčení do švýcarských lázní Pfeftern. Byl zde zajat vojáky katolických kantonů, dopraven do Innsbrucku, kde byl jako úhlavní nepřítel císaře popraven 27. května 1621. Jeho bratr Zikmund, jež byl majitelem panství Veveří, byl za českého povstání proti Habsburkům zvolen na zemském sněmu zahájeném v Brně 9. prosince 1619 stavovským defensorem a 15. června 1620 zmocněncem k pečetění zápisů, které vydával zemský sněm na vypůjčené peníze. Proto po porážce stavů na Bílé hoře dolehly na něj těžkosti. Byl dokonce odsouzen k smrti a ztrátě statků, ale poněvadž jeho druhou manželkou byla Bohunka, dcera Karla st. ze Žerotína, dostal na přímluvu svého tchána u císaře milost. Po omilostnění se Zikmund věnoval správě svých statků a veřejného života se stranil, přesto jej v létě 1626 navštívil [Jan Amos Komenský], který dával v sázku vlastní svobodu a život, aby zachránil bohaté žerotínské knihovny v Náměšti a v Rosicích a připravil převoz bratrské tiskárny v Kralicích na bezpečnější místo. O rok později vychází v Amsterodamu mapa Moravy, jež zachycuje strategicky významná místa včetně říčních brodů. Nebyla však již vojensky využita při moravském tažení dánských vojsk. Lze se dohadovat, že návštěva Komenského v Drnholci mohla mít i význam výzvědný. Dne 9. března 1628 bylo s konečnou platností nařízeno pánům, rytířům měšťanům královských měst, kteří nechtěli přestoupit ke katolictví, aby prodali své statky a vystěhovali se ze země. Po vydání tohoto patentu se Zikmund , podobně jako jeho tchán Karel st. ze Žerotína chystal odejít z Moravy, poněvadž ani on, ani jeho manželka Bohunka nechtěli přestoupit ke katolictví. Žerotín odešel v roce 1629 do Vratislavi a byl by rád viděl, aby jeho zeť a dcera se tam uchýlili. Ale ti se rozhodli pro Bratislavu a opustili rodnou Moravu. Nemuseli však prodat své statky a byli svědky utrpení poddaného lidu. Oba neustále udržovali styky s emigranty. Při jedné návštěvě v Drnholci se Bohunka roznemohla, 5. dubna 1636 nechala napsat poslední vůli a o den nebo dva dni poté zemřela. Ve své závěti pamatovala na bratrské kněze v Uhrách i na všechno služebnictvo. Její manžel i otec ji chtěli pochovat v rodinné hrobce Teufenbachů v Drnholci, ale kardinál Ditrichstein císař to nepovolili. Proto byla teprve v červenci 1636 pohřbena v Dürnkrutě v Dolních Rakousích ve staré hrobce pánů z Landau, kde Zikmundův bratr, v tu dobu již císařský polní maršálek, si mohl dovolit vykázat své švagrové místo posledního odpočinku bez ohledu na církevní úřady. Do roka zemřel bez dědiců i manžel Bohunky Zikmund a Rudolf z Teufenbachu zdědil kromě jiného i drnholecké panství. Pravým opakem se vyvíjely životní osudy Rudolfa. Ten bojoval na Bílé hoře v prvních řadách jako velitel pravého křídla císařského vojska, potom sloužil pod Valdštejnem na Moravě jako důstojník, kde bojoval proti Bethelenovi. Roku 1623 přestoupil ke katolictví a podporoval pak násilnou protireformaci na Moravě. Po Valdštejnově propuštění byl jmenován polním maršálkem a působil v armádě Tillyho. Pak bojoval proti Sasům pod Arminem, roku 1631 předal velení Valdštejnovi. Po roce 1634 byl činný pouze u císařského dvora jako jeden z dvorních válečných radů a náležel k nejvlivnějším osobnostem vídeňského dvora. Měl dokonce právo udílet šlechtictví a razit vlastní minci. Jeho chtivost po penězích byla uspokojena mimořádnou císařovou laskavostí, neboť získal četné statky.


Třicetiletá válka

Povinnosti poddaných:Dolní Dunajovice platily 468 zl. jako finanční náhradu místo roboty , ze které se Dunajovičtí vykoupili v roce 1580 za stálý roční poplatek. Celkový výnos panství z peněžních dávek obcí činil 1720 zl., kromě nejméně stejného výnosu z robotních povinností poddanských obcí na panských polích a různých hospodářství na panství (lesy, rybníky, pivovar cihelna). Další platby byly v naturáliích. Např. Drnholec dodával na zámek o masopustu 120 slepic, o Velikonocích 120 vajec a beránka . Další příjmy měla vrchnost za poplatky z vinic, z výnosu pěti panských ovčínů a také za pivo z drnholeckého panského pivovaru. Výstav jedné várky se pohyboval od 40 do 60 věder piva (1 vědro = 56 litrů). Pivo museli poddaní povinně odebírat. K jeho vaření se používalo převážně divokého chmele, rostoucího na březích Dyje, pod kotli se topilo rákosím z panských rybníků, které poddaní nad rámec polní roboty sekali a dováželi v zimních měsících, stejně tak led dovážený do zámeckých sklepů. O devět panských rybníků se starali stálí zaměstnanci, kteří dostávali za den práce 7 krejcarů a dva mázy piva (1 máz = 1,4 litru). Mzda poddaného nad roboty činila 6 krejcarů a máz piva. Drnholecké panství bylo pokud se týče počtu vesnic poměrně malé, ale výnosné.

V Drnholci bylo 78 sedláků a 70 podruhů, asi 750 obyvatel. U vsí drnholeckého panství lánský rejstřík vykazuje ve srovnání s ostatními obcemi na jihu Moravy nejméně ztrát. Přesto však byla třetina gruntů pustých a další čtvrtina neosedlých. Z panství odcházeli z obavy před pronásledováním nekatolíci, počet obyvatelstva byl ale doplňován chorvatskou kolonizací.

Panství ve správě dědiců Rudolfa z Teuffenbachu

Z 26 790 měřic a 3,5 achtlu půdy obhospodařovali poddaní 87,33%, při vrchnostenských dvorech v Drnholci, Brodu nad Dyjí, Březí a Dolních Dunajovicích pak zbylých 12, 67%. Na dominikální půdě (panská půda, spravovaná a obdělávaná ve vlastní režii feudální vrchností nebo pronajímaná za určitý poplatek poddaným, byla to půda, jenž nepodléhala berni. K jejímu zdanění došlo až koncem 18. století) bylo 55,76% orné půdy a téměř třetinu zabíraly lesy podél Dyje (29,37%). Z celkové výměry půdy však lesní půda zabírala pouhých 3,74%. Na rustikálním hospodářství (půda propůjčená do užívání poddaným, kteří z ní byli povinni odvádět feudální rentu) byl podíl orné půdy výraznější a činil 70,67%. Na druhém místě byly pak vinice s 15,11%, které však výraznější podíl měly jen v Dolních Dunajovicích, kde drželi poddaní 1740 měřic 4,5 achtlu vinic z 3723 měřic 5 achtlů na celém panství(tj. 46,74%), tedy téměř polovinu. Celkem byly vinice vysázeny na 13,9% veškeré půdy. Pokud se živočišné výroby týče, ta měla k dispozici 6,05% výměry v pastvinách a z luk bylo sklízeno 1238,25 for sena a otavy. K pastvě nepochybně sloužila i lada, kterých bylo na panství relativně hodně (5,9% celkové výměry), a to zejména na rustikální půdě s 1558 měřicemi a 3,5 achtly ( tj. 6,66% výměry poddanské půdy). Na dominikální půdě leželo ladem jen 21 měřic a 4 achtly (tj.0,63%). K pastvě mohla být používána i půda pustá, které bylo na poddanském hospodářství 1,33%, Tj. 310 měřic a 5,25 achtlu. Tento údaj, i když je poměrně zanedbatelný, je však zajímavý. Drnholecké panství třicetiletou válkou téměř neutrpělo na počtu poddaných a jejich počet činil 96,95% předválečného stavu. Přesto je na panství přes 310 měřic pusté půdy. Velmi důležitým zdrojem příjmů na drnholeckém panství bylo rybníkářství. Celých 1340 kop kaprů bylo získáváno z rybníků, což byl více než dvojnásobek výnosu rybníků na sousedním panství mikulovském. V městečku napočítáno 36 měšťanských domů, 72 předměstských a 10 chalup. Bydlelo zde na 248 rodin, to jest asi 1240 obyvatel, z nichž bylo 38 rodin sedláků a 40 rodin vinařů. Na náměstí se napočítalo 45 domů, na předměstí, k němuž se počítala ulice u Dyje a vesnička (Dörfl) bylo 90 domů, většinou podsedníků, a 10 chalup. Vedle zemědělců a vinařů tu pracovalo 12 stolařů, tesařů, zedníků, 1 zámečník, 1provazník, 2 pekaři, 2 řezníci, 2 kováři, 2 bednáři, 1 tkadlec, 1 sklenář, 1 barvíř Tito byli seskupeni v cechy, z nichž přímo v Drnholci kvetl cech obuvnický, bednářský a krejčovský. Řezníci příslušeli cechem do Mikulova.

Zřízení nadačního velkostatku

Zůstaly jim však tyto povinnosti:

Za vyžadované práce panství platilo:

Devatenácté století-století změn

Byla plánována stavba železnice přes Drnholec.Obecní zastupitelstvo proti výstavbě protestuje a v roce 1866 ji zamítá s odůvodněním, že Drnholec má své ovocné trhy, týdenní trhy každou středu a formani by ztratili práci. Osudové rozhodnutí, počátek úpadku Drnholce, neboť se mu vyhnula trasa tehdy moderního dopravního prostředku, průmysl zde je v odstatě zanedbatelný.

Na polích v okolí městyse se pěstuje ječmen, oves, žito i kukuřice, avšak pouze pro vlastní spotřebu. Velmi významné bylo pěstování čočky, která byla hojně prodávána na týdenních trzích. Cukrová řepa nebyla produkována jen ze selských usedlostí, ale byla pěstována smluvně pro cukrovar. Střídavé hospodaření se stalo běžným. Pěstování zeleniny následkem jarních mrazíků a jiných škodlivých atmosférických vlivů během roku nedává žádoucí výnosy. V níže položených zahradách velmi trpí v posledních letech ovocné stromy kvůli vysokému stavu spodní vody.Významné je i vinařství. Rozšířený byl i chov koní, dobytek zůstával v zimě i v létě ve stájích. Chov dobytka byl nadproduktivní, je prodáván na zdejších trzích. Na pečlivém ošetřování skotu si dával záležet zvláště nadační velkostatek. kde bylo chováno více než 200 kusů hovězího dobytka a mléko bylo posíláno denně do Vídně. Z tohoto roku uvádíme i údaje o ulovené zvěři: 32 kusů srnčí zvěře, 1200 zajíců, 29 bažantů, 745 koroptví a 17 divokých kachen. Jako škodná padlo lovcům za oběť 33 tchořů, 26 lasic kolčav, 3 výři, 8 krahujců, 4 volavky a 72 vran.

Ve století dvacátém v novém státě

Založen Milchgenossenschaft (mlékárenské družstvo). Vklad byl 60 rakouských korun, později se o dvě třetiny zvýšil. Mléko se sváželo denně na železniční stanici do Novosedel, odtud se dopravovalo do Vídně. Po vzniku Československé republiky se vozilo nákladním autem do Brna.

Na víno byla uvalena spotřební daň ve výši 1,80 Kč za litr, druhák však zdaněn nebyl, a tak bylo možno finanční stráž podvádět.

Památník obětem první světové války byl slavnostně odhalen v neděli 28. června. Drnholec byl elektrifikován. Dne 7. prosince byla uzavřena úmluva mezi ČSR a rakouskou vládou ohledně majetku Tereziánské akademie v Drnholci. Správou drnholeckého velkostatku bylo pověřeno Ministerstvo školství a národní osvěty v Praze.

Na místním velkostatku byla prováděna první pozemková reforma, a to tak, že z 1429,67 ha veškeré půdy se dostalo drobným přídělcům 76 ha a jednomu majiteli zbytkového statku 102 ha půdy. Zbývajících 1251,67 ha veškeré půdy, z toho 837,53 ha zemědělské půdy, bylo nadaci propuštěno ze záboru podobně jako zámek s cihelnou.

V srpnu byli v Drnholci internováni čelní němečtí představitelé, včetně starosty Sogla jako rukojmí, propuštěni byli až 6. října, o dva dny později vstoupilo do Drnholce německé vojsko, které bylo nadšeně vítáno obyvatelstvem. České rodiny (četníci, pohraniční stráž, zaměstnanci nadačního velkostatku) odjeli přes Novou Ves do vnitrozemí. Jihomoravské pohraničí zabrané Německem bylo správně přičleněno ke Gau Niederdonau a rozděleno mezi nově vzniklé landráty Mikulov a Znojmo. Drnholec byl přičleněn k landrátu Mikulov. Adolf Hitler podnikl demonstrativní jízdu obsazeným jihomoravským pohraničím 28. října, v den kdy si těžce zkoušená Československá republika připomínala výročí svého vzniku. V prosinci se uskutečnily volby, v nichž všech 100% hlasů dostala Hitlerova NSDAP. Anton Sogl byl jmenován okresním vedoucím v Mikulově, v Drnholci jmenován nový starosta. Po dobu první republiky byly v Drnholci tyto veřejné funkce: 4 obecní strážníci, 3 polní hlídači, 2 obecní poslové, 1 ponocný, 2 krmiči obecních býků, 2 ohledači masa, 3 zprostředkovatelé prodeje vína, 5 cestářů, 3 poštovní doručovatelé a 4 porodní báby.

Rok 1945 - proměny kraje

První český kronikář o závěru války v Drnholci uvádí: Když 7. května 1945 vojska Rudé armády po tuhých bojích na řece Dyji vstoupila do Drnholce, byl městys dělostřelbou a leteckým bombardováním nesmírně poškozen. Jen málo bylo domů, které zůstaly úplně nepoškozeny.Poměrně nejlépe zůstala zachována jižní část obce, a to ulice Hrušovanská, Hornická, Polní, Palackého a uličky kolem mlýna. Budova radnice zůstala beze škod. Nepoškozena zůstala i škola na Hrušovanské ulici (dnešní mateřská škola).Těžce byl poškozen kostel, zvláště obě jeho věže a dílo zkázy dokonala prudká vichřice. Také zámek byl válečnými událostmi zle poškozen.Zvláště těžce byla postižena ulice Brněnská, stejně i budova školy. Při bojích byly vyhozeny do povětří mosty přes ramena řeky Dyje, zachován zůstal most přes hlavní tok a starobylý most cihlový.Drnholec byl Němci do poslední chvíle houževnatě bráněn, v pondělí 7.května byl silně bombardován. Bombardování začalo asi v 9 hodin ráno zároveň s dělostřeleckým ostřelováním, po krátké přestávce po poledni vzplanul boj znovu. Kolem páté hodiny odpolední vstoupili první ruští vojáci do Drnholce, když asi půl hodiny předtím ujížděly poslední německé tanky směrem k Hrušovanům. Boje o Drnholec si vyžádaly značné lidské oběti, přes 200 německých vojáků a stejné ztráty jsou uváděny z Pasohlávek na straně sovětské. Ztráty na civilním obyvatelstvu byly poměrně vysoké. Německé prameny uvádějí přes 30 mrtvých, kteří zahynuli buď v době bombardování, nebo v neklidné poválečné době. Dělostřeleckou palbou a leteckým bombardováním od 27. dubna až do 7. května 1945 byl Drnholec nesmírně poškozen, jen málo bylo domů, které zůstaly úplně nepoškozeny. Všude se kupily trosky, ze střech smetené křidlice, rozbité okenní tabule, ohořelé trámy, vypálené a zřícením hrozící domy a zdi, hluboké jámy po pumách a granátech. Drnholec patřil k nejvíce válkou postiženým obcím na Mikulovsku, úplně zničeno bylo 145 domů, těžce poškozeno bylo 250 obytných objektů. Málo poškozena zůstala jižní část obce (ulice Hrušovanská, Hornická, Polní, Palackého a okolí mlýna). Největší škody byly způsobeny na Brněnské ulici a v jejím nejbližším okolí, kde podle tabelárního přehledu škod způsobených válkou bylo úplně zničeno 65 domů.Podobný obraz zkázy skýtala i ulice Husova (64 domů). Zámek byl poškozen ze 30%, zničeny byly i obě věže kostela. Byly vyhozeny mosty přes ramena řeky Dyje, jen most přes hlavní tok a barokní most cihlový zůstaly zachovány. Obranu Mikulovska před postupem sovětských vojáků organizoval Josef Sogl, bývalý starosta Drnholce, který po roce 1938 se stal kreisleiterem Mikulovska. Klade se mu za vinu, že údajně s jinými SS-many zapálil v dubnu 1945 mikulovský zámek. Již druhého dne po příchodu jednotek sovětské armády se utvořil v obci revoluční národní výbor, jehož předsedou se stal Karel Novák, jeho zástupcem Julius Krupica. Výbor doplněn ještě o pět dalších osob českého původu, které prožily dobu osvobození v Drnholci, nebo přišly se sovětskými vojáky.Kronikář Eibel podává svědectví, že se mnohdy jednalo o osoby s pochybným charakterem. Bezpečnost v obci zajišťovala skupina asi 12 partyzánů. Během několika měsíců se vystřídalo ve funkci předsedy národního výboru několik osob. Současně s ustanovením tohoto výboru se v Drnholci začali objevovat první noví přistěhovalci, neboť na výzvu vlády Československé republiky přicházejí osidlovat lidé z vnitrozemí i reemigranti ze zahraničí, převážně českého a slovenského původu Je připravován odsun německého obyvatelstva. Z Drnholce bylo vystěhováno v několika transportech celkem 1595 Němců (z toho 444 mužů, 763 žen a 388 dětí).První transport odjel 6. března 1946, poslední byl vypraven 27. září téhož roku. K tomuto číslu je nutno připočítat válečné ztráty (117 padlých vojáků na frontách druhé světové války, 34 nezvěstných), dále se jedná o vojáky, kteří skončili v zajetí, též odsun nařízený německými úřady před příchodem fronty na jaře 1945 a konečně odchod některých před nařízením povinného odsunu. Jen malý počet občanů zůstal po odsunu v obci. Jednalo se převážně o osoby žijící ve smíšených manželstvích (24 rodin). Z celkem 774 rodin, které opustily Drnholec, našlo nový domov 249 rodin v Bavorsku, 236 rodin v Badensku-Würtenbersku, 127 v Rakousku, zbývající v různých jiných částech Německa. "Zvolna se začal rozvíjet hospodářský život v Drnholci a sílil proud přistěhovalců, nových usedlíků, kteří se stávali národními správci na zemědělských usedlostech", uvádí kronikář Drnholce v prvních poválečných letech.. Mnozí z nich se jen s obcí seznámili a odešli, jiní po počátečních potížích obec opustili, mnozí však vytrvali a spojili své osudy s novým domovem. A že to byly potíže nemalé, dokumentuje zápis prvního ředitele měšťanské Dobroslava Babáka ve školní kronice. Když byl pověřen otevřením a správou školy, shledal, že dveře do kabinetu v prvním poschodí byly vypáčeny, valná většina pomůcek byla rozbita, mnohé byly odcizeny. Po tomto zjištění byl kabinet uzamčen visacím zámkem, avšak po třech dnech byly dveře vypáčeny a část pomůcek vrácena. Po této události se někdo do kabinetu dobýval násilím ještě čtyřikrát. Obdobné situace s odcizením se objevovaly i v rodinných domcích. Zápisy z jednání MNV, vzpomínky nšmeckých obyvatel,publikované v následných letech usvědčují některé tehdejší nové obyvatele z nedobrého jednání až šikanování původních německých obyvatel.

Nové osídlení Drnholce

Od 1. července do konce srpna 1945 bylo obsazeno asi 80 hospodářských usedlostí, do 15. listopadu se zvýšil jejich počet na 260, z toho 32 živností. Do konce roku 1945 bylo v obci podle údajů z kroniky evidováno 360 národních správců. Do obce se přistěhovalo do konce roku 1947 245 rodin, z nichž 200 obdrželo příděly zemědělské půdy a 45 živnostenské a dělnické rodiny.Nově příchozí se stávali národními správci na zemědělských usedlostech , či převzali drobné řemeslnické podniky a živnosti. V roce 1946 byla v Drnholci provozována tato řemesla: stolař /1/, kolář /1/, kovář /2/, krejčí /2/, obuvník /1/, sklenář /1/, cementář /1/, kominík /1/, holič /2/, cukrář /1/, pekař /3/, zahradník /1/, malíř pokojů /2/, zámečník /2/, klempíř /1/, sedlář /1/, pokrývač /1/, bednář /1/, mechanik /1/, radiomechanik /1/. V městečku byly v provozu 3 hostince, 3 obchody smíšeného zboží a 1 obchod s obuví. V Drnholci bylo přiděleno celkem 324 přídělů podle paragrafu 22 zákona č.90/1947. Od tohoto čísla je nutno však odpočítat ty rodiny, které z obce odešly v letech 1946 - 1949, kdy jich odešlo 73. Toto číslo je po Mikulově (136) a Troskotovicích (88) nejvyšší na Mikulovsku. Dekrety o vlastnictví zkonfiskované půdy byly většině zemědělců předány na slavnosti konané 17. května 1946, jíž se zúčastnili zástupci ministerstva zemědělství, Zemského národního výboru v Brně a ONV v Mikulově. Naprostá většina rodin /211/ se přistěhovalo z moravských okresů. Jádro těchto přistěhovalců tvořily rodiny z okresu Uherské Hradiště /70/. Nejvíce rodin pocházelo z Horního Němčí /26/, z ostatních 13 vesnic již podstatně méně /Kudlovice -11, Hluk - 7, Halenkovice -6, Spytihněv - 6, tři rodiny přišly z Louky a Suchova, jedna či dvě rodiny z Těmic, Nedakonic, Bořic, a Ostrožské Nové Vsi./ Z okresu Hodonín se přistěhovalo 42 rodin, převládali osídlenci z Vnorov /26/, Lipova /4/, ze zbývajících 10 obcí po jedné či dvou rodinách /Sudoměřice,Rohatec, Petrov, Žeraviny, Strážnice, Nová Lhota,Dubňany, Ratíškovice,, Čejkovice, Moravská Nová Ves/. Okres Vyškov se podílí na osídlení obce 21 rodinami, nejvíce z Kobeřic u Slavkova /9/, z Nížkovic /5/, z Letonic /3/. Z Nesovic, Slavkova u Brna, Hodějic, Ivanovic na Hané a Kojátek po jedné rodině. Šestnáct rodin přichází do Drnholce z 12 různých obcí tehdejšího okresu Hustopeče /Měnín, Křepice, Nosislav, Uherčice, Boleradice, Kobylí, Uherčice, Blučina aj./ Okres Brno - venkov je zastoupen 13 rodinami z různých obcí /Troubsko, Nové Bránice, po dvou, dále Rosice, Popůvky, Bystrc, Líšeň aj./ Z okresu Kyjov odchází osidlovat Drnholec 9 rodin /Násedlovice 5, Žarošice 3, Věteřov 1/ Další moravské okresy se podílí na osídlení Drnholce menším počtem rodin : Zlín 7 /z Malenovic 3, po jedné rodině z Hvozdné, Tlumačova , Lukova a Štípy/, Kroměříž 5 /Morkovice 2, po jedné rodině z Kroměříže, Chropyně a Slížan, , Brno - město 5, Boskovice 4 /Lažany 3, Bořitov 1/, Holešov 3, Uherský Brod 2, Třebíč 2, Moravský Krumlov 2, Mikulov 2, Velké Meziříčí 2, Tišnov 2, Olomouc, Židlochovice, Dačice, Znojmo po jedné rodině. Z Čech se přistěhovaly 2 rodiny z okresu Pardubice. Slovensko je zastoupeno v poválečném osídlení Drnholce poměrně výrazně, celkem 20 rodin, nejvíce z okresu Senica /11/, všichni z obce Borský Mikuláš. Zbývající rodiny přišly přišly z okresů Skalica /3/, Trnava /2/, Malacky /2/ , Nové Mesto nad Váhom a Piešťany po jedné rodině. Reemigranti jsou zastoupeni 12 rodinami, a to z Rakouska 8 rodin / z okresu Gansendorf, z obcí Lasse, Obersulz, Fuchsenbiegel/, tři rodiny z Bulharska /z Mitropolje a Plevna/, jedna rodina z Kanady.Celkově počet obyvatel poklesl oproti roku 1930 /2896 obyvatel/ o 46,2% v roce 1947 /1558 obyvatel/. V následujících letech se usazovaly v obci další rodiny. Nejvýraznější změnou byl v roce 1950 příchod 16 rodin reemigrantů z Bulharska, vesměs z obce Vojvodovo, pro které byly připraveny volné domky. Jak uvádí místní kronika, domky byly opraveny, noví obyvatelé se stali většinou zaměstnanci státního statku. Část z nich přísluší k církvi metodistické a v Drnholci si upravili ze starého domku modlitebnu, stojící na Tyršově ulici. Tu v roce 2008 prodali .V Drnholci se také usadilo několik rodin slovenských reemigrantů z Rumunska, kteří se v obci většinou trvale usadili až po určité době pobytu v Československu (především z jižních Čech), nikoliv přímo.Dnes po více než padesáti letech, která uplynula od příchodu předků podstatné části dnešních obyvatel Drnholce, málokterý z jejich potomků ví, odkud pocházejí jeho prarodiče.

Pod vedením KSČ – léta nadějí i zklamání (1945-89)

Byl zřízen místní rozhlas, vystřídal obecního bubeníka. Místní mlýn se stal součástí Jihomoravských mlýnů a pekáren V březnu bylo ministerstvem zemědělství rozhodnuto o revizi první pozemkové reformy. Vlastníkem objektu bylo ministerstvo školství , které nesouhlasilo s revizí. Tak majetek drnholeckého statku přešlo pod rezort zemědělců až na podzim. Jednalo se celkem o 1247 ha, z toho lesní, rybničné a jiné plochy bylo 423 ha, zemědělské půdy 824 ha, ze záboru propuštěno 50 ha, celkem k převzetí bylo určeno 1197 ha půdy

Při prvním poválečném sčítání bylo zjištěno, že zde žije 324 rodin, bylo zde 364 domovních čísel, 164 rolníků (výměra polí více než 2 ha), 43 domkařů,25 živnostníků,60 dělníků, a 32 zaměstnanců Po tomto roce z Drnholce zmizelo: pila , dvě cihelny , výrobny cementového zboží a taky místní lékárenské družstvo. Nadační velkostatek se stal státním statkem

Ustanoveno spotřební a výrobní družstvo JEDNOTA se sídlem v Drnholci, do působnosti družstva spadaly vsi Pasohlávky, Dobré Pole, Jevišovka, Nový Přerov a Novosedly

Dnes úsměvná informace: V Drnholci je telefonní ústředna, která zajišťuje spojení 32 místních účastníků. Únorové mrazy toho roku dosáhly -30C, Dyje byla pokryta až 60 cm ledem, který v jarních měsících ohrožoval bezpečí obyvatel

V Drnholci je na 400 rozhlasových přijímačů, objevují se první televizory. První si pořídil Josef Plass, místní učitel. Poprvé se mohli v Drnholci podívat na televizní vysílání 13. února 1957.

Byla opravena silnice na Novou Ves, v délce 7km vyasfaltována, byl navážen kámen na opravu Lidické ulice, byly upravovány a zpevňovány oba břehy Dyje od splavu k mostu. Písek na výrobu cementových dlaždic a na úpravu byl získáván přímo z Dyje

Zanikl místní mlýn a byla zrušen pobočný závod Družstevních vinařských podniků Podle místní kroniky byl Drnholec prohlášen za částečnou městskou rezervaci, avšak toto rozhodnutí, pokud je zápis v kronice pravdivý, nebylo nikdy uvedeno v život, neboť v následujících letech byly v podstatě zbourány dva památkově chráněné domy na náměstí,zmizely sochy Herkula Prométhea, zničen bez dlouhého přemýšlení byl barokní cihlový most z konce 17. století, ze slepých ramen pod zámkem byla za souhlasu vedení statku i MNV zřízena černá skládka, macešsky se zachovali místní funkcionáři i k jiným památkám, především radnici a sýpce

JZD končí,jeho členové se většinou stávají zaměstnanci státního statku, větrolamy o rozloze asi 3,5 ha jsou po 15 letech existence zrušeny a převedeny na ornou půdu

Nájemné za byty v Drnholci se pohybovalo mezi 40 -60 Kč měsíčně

Krádeže a vloupání na denním pořádku, proto ochranný dohled nad některými mladistvými Začal geologický průzkum pro projekt Vodního díla Nové Mlýny

Dokončuje se výstavba hřiště a kabin (současné hřiště TJ Dynama), sokolovna(Turnhalle - budova z roku 1934,dnešní kulturní dům) podle kroniky nevyhovuje po stránce hygienické. Je až s podivem,jak dokázali místní zničit i ten poměrně nový(v té době pouhých 32 let starý) kulturní dům

Správcem farnosti se stává P: Josef Souchop, jehož práce byla jednoznačně kladně hodnocena.

Začal jezdit autobus Mikulov – Brno přes Drnholec

Dokončena oprava kulturního domu po pěti letech tak mají Drnholečtí příležitost kulturního vyžití

Začíná „konec starých časů“ Nenávratně je zlikvidována technická památka barokní cihlový most z roku 1690, začíná přeměna původní krajiny ve Vodní dílo Nové Mlýny. Předsedkyní VO KSČ zvolena Eva Milošová, později též ředitelka ZŠ Drnholec (do konce roku 1989)

Uskutečnil se první ročník automobilové orientační soutěže, organizovanou AMK Drnholec, jehož vůdčí osobností byl MUDr. Jan Vanýsek. V zajímavých a hodnotných doprovodných kulturních akcích vystupovali různé osobnosti té doby. Za všechny bych chtěl jmenovat známého brněnského siláka a recesisty Frantu Kocourka

Kopii renesančního kování na studnu na náměstí zhotovil Jaroslav Stavarič Místní družstvo mladých požárníků (dnes hasičů) bylo velmi úspěšné na mistrovství republiky v požárním sportu, o rok později byli úspěšní na mezinárodním poli, kdy Rakousku vyhráli

Místní organizace ČSOZ připravil pro místní občany soutěž Rozkvetlá ulice

Byla zahájena přístavba tělocvičny, byl otevřen Klub důchodců Na počest 10. výročí založení ženského pěveckého sboru se uskutečnil za účasti pěveckých sborů z okolí Svátek písní, v srpnu se uskutečnila návštěva občanů z bulharského Podemu, odkud pochází část obyvatel Jevišovky

Kostel dostal novou střechu z měděného plechu, byla zahájena výstavba nákupního střediska Jednoty

Sedmého února prošel Drnholce masopustní maškarní průvod. Tento rok byl vyhlášen Rokem životního prostředí. Základní školu navštěvovalo 490 žáků V létě se uskutečnila výměna správců římsko katolické farnosti. Po téměř deseti letech svého působení v Drnholci odchází P. Pavel Posád, na jeho místo nastupuje P.Pavel Procházka, přeložený do Drnholce z trestu.P. Posád v následujících letech stoupá v církevní hierarchii vzhůru, je jmenován biskupem v Litoměřicích, posléze přeložen do Českých Budějovic. Po událostech 17. listopadu se scházejí zhruba o dva týdny později občané Drnholce v místním kině, kde diskutují o problémech. Je to rok zvratu, kdy po 40 letech vlády jedné strany KSČ, dochází k hlubokým změnám ve společnosti. Dnes, v roce 2009, jsou mnozí lidé na rozpacích ze společenského vývoje. Přesto jsem přesvědčen, i když mnozí jsou zklamáni, tak klady vývoje společnosti a vztahů v ní převažují nad zápory.

Od ČSSR k České republice a k EU

V sousední Jevišovce se konalo setkání Charvátů, od té doby se pravidelně scházejí, vždy začátkem září

Osmého března bylo slavnostně otevřeno nákupní středisko Jednoty, o měsíc později první obchod mimo své centrum firmy MOUNTFIELD, prodávající různé stroje a příslušenství pro zahrádkáře v bývalé prodejně Pramenu. Dalším novým objektem v Drnholci, otevřeným v průběhu roku byla čerpací stanice pohonných hmot Mariánské sousoší (morový sloup) bylo doplněno čtvrtou sochou,která chyběla na svém místě od roku 1971

Na letnice se konala v místním kostele mše smíření. Na kříži u kostela byla umístěna pamětní deska na památku těch, kteří žili v Drnholci do roku 1945. Státní statek Drnholec se rozpadl, byl rozdělen mezi deset soukromých osob. K velkým změnám dochází v obchodní síti, je otevřena skládka pevného domovního odpadu, kterou spravuje frma STKO

Otevřen hotel na náměstí

Na sto domácností připadá 89 telefonních stanic, ovšem v rozvoji telekomunikací rok zlomový, neboť se začínají prosazovat mobilní telefony. Nezaměstnanost přesáhla na Drnholecku 10%

Na konci druhého tisíciletí žilo v Drnholci 1736 občanů (847 mužů a 889 žen, narodilo se 11 dětí zemřelo 12

Nenápadně do Drnholce proniká nový hospodářský subjekt AGRO Měřín, poté, co „dědici“ státního statku v převážné míře pro nedobré ekonomické výsledky končí s podnikáním. Od října jsou po mnoha a mnoha letech uvedeny do provozu věžní hodiny

Do provozu byla uvedena čistírna odpadních vod a také obyvatelé Lidické se dočkali konečně nové silnice

I když počet obyvatel Drnholce se snižuje, přesto se zde staví nové domy v lokalitách Pod Sýpkou, na Husové a na Výsluní.I když je zde nedostatek pracovních příležitostí, je zde poměrně levné bydlení a relativní blízkost Brna, Rakouska a také Pasohlávek a LVA a Mikulova,činí z Drnholce místo kespokojenému žití. I zde si začínají uvědomovat, že rozvoj vinařství , především doprovodných služeb je jednou z možností rozvoje turistiky a tím i příležitostí pracovních míst.






První písemná zmínka o obci pochází z roku 1249. Německý název obce Dürnholz.





Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[1]

Starostové obce

Pamětihodnosti

Souřadnice

Reference

  1. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Drnholec


  Města, městyse a obce okresu Břeclav  

Bavory • Boleradice • Borkovany • Bořetice • Brod nad Dyjí • Brumovice • Břeclav • Březí • Bulhary • Diváky • Dobré Pole • Dolní Dunajovice • Dolní Věstonice • Drnholec • Hlohovec • Horní Bojanovice • Horní Věstonice • Hrušky • Hustopeče • Jevišovka • Kašnice • Klentnice • Klobouky u Brna • Kobylí • Kostice • Krumvíř • Křepice • Kurdějov • Ladná • Lanžhot • Lednice • Mikulov • Milovice • Moravská Nová Ves • Moravský Žižkov • Morkůvky • Němčičky • Nikolčice • Novosedly • Nový Přerov • Pavlov • Perná • Podivín • Popice • Pouzdřany • Přítluky • Rakvice • Sedlec • Starovice • Starovičky • Strachotín • Šakvice • Šitbořice • Tvrdonice • Týnec • Uherčice • Valtice • Velké Bílovice • Velké Hostěrádky • Velké Němčice • Velké Pavlovice • Vrbice • Zaječí

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace