D (linka metra v Praze)

Z Multimediaexpo.cz

Linka D pražského metra je zamýšlenou a projektovanou čtvrtou linkou této podzemní sítě. Má být vedena ve směru severjih, částečně paralelně s linkou C, s níž je plánován přestup ve stanici Pankrác.

Obsah

První projekty

Již v projektu z roku 1968 je zmiňována existence modře značené linky D. Její realizace byla odsunována vždy na konec – jejím hlavním úkolem je propojit centrum Prahy s Modřany a Novými Dvory, což jsou oblasti, kde je městská doprava zastoupena převážně autobusy, a to relativně dostatečně. I tak by ale vybudování zcela nové linky metra sem pomohlo zkrátit jízdní doby do centra města, vedení trati pod Nuselským údolím by zase v případě výluky Nuselského mostu mohlo zajistit kontinuitu spojení centra města s jeho jižními sídlišti.

V dalším plánu na výstavbu metra, z poloviny 80. let 20. století, je harmonogram výstavby linky rozvržen do tří úseků (I. D, II. D, III. D), po jejichž dokončení by byly spojeny přímo čtvrti Žižkov, Vinohrady, Nusle, Pankrác a Nové Dvory. S výstavbou I. D se mělo začít roku 1995 a s provozem o dalších osm let později. Jižně navazující II. D, směřující do Krče, se měl budovat v období let 19992004, v Písnici pak mělo vzniknout depo (počítá se s ním stále). Severním směrem měl na úsek I. D, končící na Náměstí Míru navázat úsek III. D na Žižkov. Vzhledem ale k sametové revoluci, po níž celý tento plán byl de facto zrušen, nějakou dobu trvalo, než byly přehodnoceny plány na rozvoj metra celého. Přednost tak dostaly úseky linky A na Petřiny a linky C směrem na Severní město. To odsunulo čtvrtou trasu až k horizontu druhého desetiletí 21. století.

Současné plány

Do roku 2006 se zdálo, že stavba linky D bude zahájena po hned po dokončení trasy C do Letňan. Tento postup prosazoval mj. i Dopravní podnik (podstatným důvodem byla nutná oprava Nuselského mostu). Zahájení výstavby však začal zdržovat fakt, že stát od roku 2007 přestal plánovat ve svém státním rozpočtu spolufinancování výstavby metra.

Ještě v únoru 2007 byly zvažovány různé varianty, zda stavět lehké nebo standardní metro, v jakém pořadí stavět úseky a zda stavět depo hned zpočátku.[1]. Někteří radní (například Radovan Šteiner) prosazují výstavbu déčka jako lehkého metra, které by mohlo být i automatizované (jako například linka 14 v Paříži). Takový návrh však jiní politici a odborníci odmítají jako nevhodný, jejich hlavním argumentem proti němu je menší kapacita takovéto trati a nekompatibilita se současnou sítí metra, která bude nutná v případě plánované rekonstrukce Nuselského mostu (linka D by po tuto dobu měla částečně nahrazovat přerušenou linku C v relaci sever-jih). Náklady na budování lehkého metra jsou podle některých zdrojů o třetinu nižší než v případě podzemní dráhy klasické, avšak mají v některých parametrech vyšší provozní náklady (např. spotřeba energie při větších stoupáních a klesáních, nutnost kratších intervalů při nízkokapacitních vlacích apod.).

Současné projekty vymezují nový termín výstavby prvního úseku zhruba mezi lety 20102015. Tento projekt je zahrnut i do územního plánu hlavního města. Pro rok 2009 je v rozpočtu města 58 mil. Kč na přípravu výstavby úseku mezi Hlavním nádražím a Písnicí.[2]

Úvahy o soukromém financování stavby

V polovině srpna 2007 proběhla médii zpráva šířená ČTK, že byl radě města předložen návrh vyhlásit výběrové řízení na investora linky D, pravděpodobně soukromého, který by ji pak po dobu 20 nebo 50 let i vlastnil a provozoval. Radní Radovan Šteiner podle těchto zpráv vyjádřil přesvědčení, že rada města návrh do dvou týdnů schválí. Výstavba by měla započít nejpozději v roce 2010 a její cena se odhaduje na 44 miliard korun. Prvním úsekem má být PankrácNové Dvory, následovat má úsek Nové Dvory – Písnice a třetím úsekem má být Pankrác – Hlavní nádraží. K tomuto způsobu financování se navrhovatelé inspirovali v Kodani a Londýně, podobným způsobem byl soukromý sektor zapojen do výstavby metra i v Římě, Milánu a Dublinu. Město preferuje lehké automatické metro (bez strojvůdců).[3]

Téhož dne (15. 8. 2007) radní Radovan Šteiner i zastupitel Petr Hulínský zprávu dementovali a upřesnili, že neexistuje návrh, že by trasu D měl postavit soukromý investor.[4] Rada hlavního města Prahy 28. 8. 2007 schválila pouze zadání expertní studie financování provozního úseku metra I.D mezi stanicemi Hlavní nádraží a Písnice pomocí soukromých zdrojů formou PPP projektu (partnerství soukromého a veřejného sektoru) a zároveň porovnání výstavby a provozu klasickou metodou s variantou lehkého automatického metra.[5]

Předpokládané stanice

Úsek Písnice – Hlavní nádraží

Stávající projekt byl v únoru roku 2007 pozměněn a bude přepracován, proto zatím nelze s určitostí říci, kde se budou jednotlivé stanice nacházet ani jaká bude jejich podoba. Zde je uveden seznam předpokládaných stanic stavebního úseku I.D. Od konečné:

  • Písnice – dlouhodobě konečná stanice s jedním vestibulem v prostoru ulic Libušská a Na Okruhu. Jihovýchodně od stanice v prostoru vymezeném Kunratickou spojkou, Vídeňskou a budoucím Pražským okruhem bude vybudováno depo.
  • Libuš – stanice s jedním vestibulem v prostoru ulic Novodvorská a K Jezírku
  • Nové Dvory - stanice se dvěma vestibuly na křižovatku Libušská-Durychova a do ulice Chýnovská, kde bude P+R.
  • Nemocnice Krč – podle původního plánu měla stát stanice v lokalitě Zálesí
  • Nádraží Krč - povrchová stanice na mostní konstrukci, zajišťující přestup na linky metropolitní železnice, dva výstupy: k Jižní spojce a k nádraží Praha-Krč
  • Olbrachtova – pod ulicí Na Strži s výstupem na křižovatku s ulicemi Jeremenkova a Olbrachtova
  • Pankrác – přestup na linku C a výhledově na linku E. Výstup do ulice Na Pankráci / Pikrtova.
  • Náměstí Bratří Synků – stanice se dvěma vestibuly: na náměstí Bratří Synků a do ulice Otakarova.
  • Náměstí Míru – přestup na linku A, stanice se dvěma vestibuly: do ulice Francouzská a Sázavská.
  • Hlavní nádraží – počítá s vybudováním nové, východní haly Hlavního nádraží, stanice se dvěma vestibuly: do ulice Seifertova a Italská / U Rajské zahrady.

Podle návrhu územního plánu z roku 2008 by úsek Libuš–Písnice měl být veden povrchově.[6]

Úsek Hlavní nádraží – Vysočany

V dalších letech se počítá s prodloužením linky D přes Žižkov (etapa II.D) do Vysočan (etapa III.D) s předpokládanými stanicemi (dle platného územního plánu):

  • Prokopovo náměstí – jeden vestibul na Prokopovo náměstí
  • Basilejské náměstí – jeden vestibul na ulici Jana Želivského, později vybudování P+R severně od současného Nákladového nádraží Žižkov
  • Chmelnice – jeden vestibul do ulic Koněvova / V Zahrádkách
  • Nádraží Libeň – jeden vestibul do ulice Českomoravská před železniční stanici Praha-Libeň
  • Vysočanská – přestup na linku B, jeden vestibul v ulici Krátkého před nádraží Praha-Vysočany

Dříve se předpokládalo i další pokračování do Letňan a Kbel, avšak nakonec bylo rozhodnuto o stavbě trasy IV.C2 do Letňan a odsouhlaseno stavbu linky D dlouhodobě ukončit na Vysočanské.

Koncem roku 2008 byla zveřejněna informace, že podle projednávaného návrhu změny územního plánu by mělo být od výstavby úseku Hlavní nádraží – Vysočany upuštěno a místo toho by trať měla být ukončena ve stanici Náměstí Republiky.[6]

Větev Nemocnice Krč – Poliklinika Modřany

Návrh na rozvětvení jižní části trasy D se objevil koncem roku 2008. Do územního plánu byla navržena druhá větev tratě, která by měla ze stanice Nemocnice Krč odbočit západním směrem do stanice Poliklinika Modřany. Měla by mít celkem 4 zatím neupřesněné stanice.

Starosta Prahy 12 existenci návrhu potvrdil.[6] Zdůraznil ale, že jde o čerstvý neschválený návrh.

Alternativní projekt železnice

Připravuje se a obecně se předpokládá zásadní zvýšení významu železnice v městské a příměstské dopravě po dokončení přestavby pražského železničního uzlu. Jedna z variant studie SUDOP[7], zveřejněná na webu Nového spojení, počítá s odbočkou z železniční stanice Praha-Krč do stanic Praha-Lhotka, Praha-Nové Dvory, Praha-Libuš a Praha-Písnice, která by společně s dalšími železničními tratěmi mohla plnit roli, pro niž se původně počítalo s trasou metra D. Tato varianta však nebývá v médiích ani při jednáních orgánů města zmiňována.

Externí odkazy



Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.