Concorde

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání
Letadlo Concorde (HDR)

Aérospatiale-BAC Concorde 101/102 (z latiny: concordia, jednota, svornost) je nadzvukový dopravní letoun, který provozovaly British Airways a Air France. Symbolizoval usmíření rivality mezi Velkou Británií a Francií.

Concorde byl po 15letém vývoji zařazen do letové služby a až na neštěstí v roce 2000 nedošlo v 27-letém provozu nikdy k větším nehodám nebo problémům. Byl považován za krále vzduchu. Konstrukce byla navržena a postavená firmou Aérospatiale (dnešní EADS) a British Aircraft Corporation (dnes BAE Systems), pohonná jednotka Olympus 593 byla navržena a vyrobena firmou Rolls-Royce (Bristol-Siddley) a SNECMA. Přelet přes Atlantik trval přibližně 3 až 3,5 hodin, letová výška byla 15 km po startu a postupně stoupala na 18 km.

Obsah

Historie

Přistávající Concorde Air France
Přistávající Concorde British Airways
Detail Concordu

Concorde byl vyvinut v 60. letech a v té době vzbudil velký zájem u aerolinií. V roce 1967 i německá Lufthansa objednala tři letadla.

Naproti všem očekáváním a hlavně kvůli ropné krizi na začátku 70. let se komerční nadzvuková letadla ukázala jako nezajímavá, hlavně pro enormní provozní náklady. Všechny objednávky byly stornovány, jen letecké společnosti Air France a British Airways musely Concordy převzít. Na trasách Paríž/Londýn – New York byl dokonce dosažen značný zisk v luxusní přepravě cestujících. Koncem 70. let Concorde létal ve spolupráci s British Airways také na trasách dalších leteckých společností - Singapore Airlines a Braniff International. Jedno letadlo mělo dokonce nápis Singapore Airlines. Celkově byly vyrobeny - 2 prototypy, 2 předsériové modely, 16 sériových letadel. V roce 1979 byla výroba zastavena.

Na začátku své kariéry Concorde létal i do Ria de Janiera a Singapúru, nakonec však létal jen na lince mezi Paříží resp. Londýnem a New Yorkem. Jedním z důvodů byl krátký dolet (6 000 km) a na mnohých letištích nedostal povolení k přistání, protože byl příliš hlučný (startující Concorde byl slyšet ve vzdálenosti 8 km). Z prestižních důvodů Concorde létal chartrové lety i na jiná letiště.

Konec Concordu

Let Concordu s letkou Red Arrows

Dne 25. července 2000 se Concordu Air France při startu na letišti Charlese de Gaulla v Paříži protrhla pneumatika. Protrhl ji kovový díl, který odpadl z letounu DC-10 Continental Airlines, který startoval předtím.

Vymrštené gumové části pneumatiky prorazily elektrický kabel levého podvozku a levou spodní část křídla, které tím bylo zčásti také poškozeno. Kvůli nárazu v nádržích vznikly díry. Vytékající palivo se zapálilo na elektr. kabelu v blízkosti pohonné jednotky a postupně se zapálilo v celém levém křídle. Start se už v tomto okamžiku nedal zastavit, letoun byl pro nouzové brždění příliš rychlý. Pilot, alarmovaný palubními přístroji a řidící věží, měl jedinou možnost v pokusu o nouzové přistání. Asi jednu minutu po startu se Concord zřítil na hotel v městečku Gonesse u Paříže. Všech 109 osob na palubě a čtyři osoby v hotelu přišly o život.

Letecká společnost Air France proto zastavila provoz Concordů, a britský letecký úřad stáhl povolení na lety, které byly opět obnoveny až po početných konstrukčních změnách. Britové vyvinuli zesílení nádrží skrz vložené tkaniny z kevlarových vláken, a francouzský výrobce pneumatik Michelin vyvinul stabilnejší pneumatiky, odolné vůči prasknutí, které se budou používat i v Airbusu 380. Díky změnám, které stály okolo 100 mil. Euro, se stal Concorde těžší, což zmenšilo jeho šanci na hospodárné využití.

7. listopadu 2001 byla obnovena letecká linka mezi Paříží resp. Londýnem a New Yorkem. Ale kvůli malému zájmu ze strany cestujícich a kvůli novým bezpečnostním nedostatkům společnosti Air France a British Airways vyhlásily dne 10. dubna 2003, že v průběhu roku 2003 budou letecké linky Concordu zrušeny. Poslední let Concordu společnosti Air-France se uskutečnil 24. června 2003, British Airways ukončil lety Concordu 24. října 2003. Úplně poslední let Concordu s označením G-BOAF se uskutečnil 26. listopadu 2003 pod vedením šéfpilota Mike Bannistera z letiště Heathrow v Londýně do muzea ve Filtonu v Anglii.

Rekordy

Paluba Concordu

Od 15. do 17. srpna 1995 se Concordu podařil nejrychlejší let okolo světa za 31 hodin, 27 minut a 49 sekund. Měřil se přitom celkový čas, od startu v Paříži až po opětovné přistání v Paříži včetně všech mezipřistání. 7. února 1996 Concorde British Airways přeletěl trasu New York – Londýn za 2 hodiny, 52 minut a 59 sekund. Toto je dodnes rekord pro nejrychlejší přelet přes Atlantik v civilním letadle.

Význam pro letecký průmysl

Vývoj Concordu byl umožněn výlučně vysokými státními podporami ze strany Francie a Velké Británie. V běžném provozu Concorde přinášel zisk jen částečně. Kromě rekordních výkonů v nadzvukovém létaní je nejvýznamnějším dosaženým přínosem technologický pokrok v leteckém průmyslu - z vývoje Concordu a Tu-144 těží výrobci letadel dodnes.

Vybavení paluby pro cestující

Maximální kapacita letadla byla 144 osob. Sedadla mohla být uspořádána různě ve čtyř řadách. Paluba byla vybavena toaletami a dvěma kuchyněmi. Pod přední a zadní častí paluby byl prostor pro zavazadla. Příruční zavazadla na palubě povolena nebyla. British Airways provozoval letoun se 40místnou přední a 50místnou zadní kabinou, ve které obsluhovala šestičlenná posádka. Na palubě existovala jen jedna třída - první, letenky byly přibližně o 20 % dražší naž letenky první třídy v podzvukových letadlech. Velmi stísněný prostor na sezení byl vykompenzován koženými sedadly, vynikající kuchyní, podávanou v porcelánu a samozřejmě se šampaňským.

Letová dráha a letová výška

Kabina pilota Concordu

Při letu z Londýna do New Yorku Concorde vyletěl do výšky 8 400 m podzvukovou rychlostí, potom jižně od Bristolu zapnul přídavné spalování - forsáž a stoupal dál, aby zrychlil na nadzvukovou rychlost, které dosáhl přibližně nad ostrovem Lundy. Takto se mohl vyhnout tomu, aby zvukové vlny a zvukový náraz při překonávaní nadzvukové rychlosti zasáhly pevninu. Concorde zrychlil dál na Mach 1,7, vypnul přídavné spalování a při dosažení výšky 15 000 m dosáhl rychlosti Mach 2, během letu stoupal dál pozvolna až na 17 700 m. To trvalo až do začátku klesání při přistání. Klasická proudová letadla létala pro srovnání ve výškách 12 000 m až 13 500 m.

Kabina pilota a výhled z kabiny

Špičku Concordu tvoří hydraulicky sklápěný zobák se sklopným bočním oknem. Při rychlostech nad 460 km/h byl zobák a ochranný štít úplně vytažen kvůli aerodynamickému odporu. V této pozici měl pilot během letu omezený přední výhled. Ve výškách pod 3 000 metrů při rychlosti okolo 460 km/h byl zobák sklopen o 5°, což zabezpečovalo dobrý přední výhled. Při přistávání byl zobák sklopen o 12° a umožnil tak pilotovi optimální výhled při vysunutém podvozku. Kabina pilota v Concordu leží 11,4 m před předním podvozkem, což znamená, že při odbočení na startovací dráhu je kabina pilota daleko za hraničním trávníkem. Pilot a druhý pilot sedí v kabině vedla sebe, zatímco letový inženýr sedí na otočné židli za druhým pilotem.

Chronologie

Pohled na krásné gotické křídlo při posledním letu G-BOAF z Heathrow 26. listopadu 2003
Přistávající Concorde při posledním letu
2. března 1969 první zkušební let prototypu 001 v Toulouse
1. října 1969 po prvé byla prekročena rychlost Mach 1
4. listopadu 1970 Byla dosažena rychlost Mach 2 v délce 53 minut
21. ledna 1976 Současně startovaly dva Concordy k prvním komerčním letům(*)
1979 Byla zprovozněna první pravidelná nadzvuková linka do USA.
1979 Při startu ve Washingtonu praskly pneumatiky podvozku a jejich zbytky prorazily křídla.
To způsobilo únik paliva a vyvolalo požár. Stroj ale dokázal včas nouzově přistát.
25. července 2000 Jeden Concorde se zřítil krátce po vzlétnutí z Pařížského letiště Charles de Gaulle.
2001 Po havárii byly obnoveny komerční lety.
24. října 2003 Přistál na letišti v Londýně poslední letoun na lince z New Yorku.
Zájem o lety Concordů začal klesat a i po zlevnění letenek na polovinu (asi 240 000 Kč) se nepodařilo letadla naplnit.
26. listopadu 2003 Poslední letoun přelétl z Londýna do muzea ve Filtonu blízko Bristolu, kde byly Concordy vyráběny.

(*) Paříž - Dakar - Rio de Janeiro a Londýn - Bahrain

Specifikace

Výstup z motorů

Technické údaje

Výkony


4 x YouTube video

Concorde! Washington to London in 3 hours and 12 minutes.
Concorde! London to Washington - 2 Sunsets in One Day!


Concorde's Final Departure from JFK
Saving Concorde HD


Související odkazy

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Concorde
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Concorde
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace