Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko

Z Multimediaexpo.cz


Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko byla vyhlášena v roce 1978 na rozloze 628 km² k ochraně jedinečných společenstev vytvořených ve velmi členitém terénu podél řečiště Berounky a jejích přítoků. Jedná se o různé typy doubrav, lesostepi, stepi a společenstva skalních výchozů. Území je hodnotné i z geologického a geomorfologického hlediska. Jako přírodovědecky velmi významné území bylo Křivoklátsko zařazeno do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO a ptačích oblastí evropské soustavy Natura 2000. České ministerstvo životního prostředí připravuje změnu úrovně ochrany této oblasti na status národního parku. Správa CHKO Křivoklátsko sídlí na adrese Zbečno č. 5.

Poloha CHKO Křivoklátsko
Pohled z buližníkové skály Výrovka

Obsah

Geologie

Většina oblasti je tvořena zvrásněnými starohorními břidlicemi a droby středočeského Barrandienu s vložkami buližníků a vyvřelých hornin. V členité jihozápadní části CHKO se vyskytují výlevné vyvřeliny z období starších prvohor - andezity, ryolity a dacity. U Skryjí vystupují na povrch kambrické břidlice a slepence, které se proslavily nálezy trilobitů a dalších zkamenělin. Úzké hřbety při jihovýchodním okraji CHKO jsou tvořeny ordovickými křemenci. Podél Berounky se zachovaly štěrkopískové říční terasy.

Geomorfologie

Většina území je součástí geomorfologického celku Křivoklátská vrchovina, na severovýchod CHKO zasahuje výběžek Plaské pahorkatiny. Nejnižším bodem je údolí Berounky (220 m n. m.), nejvyšším vrcholem je Těchovín (617 m n.m.) v jihozápadní části CHKO. Mírně zvlněná vrchovina je rozčleněna hlubokým údolím Berounky a jejích přítoků. Nad okolní terén vystupují i osamocené buližníkové skalní suky, v jihovýchodní části území se nachází několik úzkých křemencových skalních hřbetů (Krušná hora, Velíz, Zámecký vrch).

Rostlinstvo

Více než 63 % území pokrývají převážně listnaté a smíšené lesy, které si na mnoha místech uchovaly přírodě blízký ráz. Na skalnatých vrcholech se vyskytují zakrslé doubravy a skalní stepi se suchomilnou vegetací, označované jako pleše.[1] Z lesních společenstev jsou pro nejnižší polohy charakteristické dubohabrové háje, ve vyšších polohách převažují bučiny a různé typy doubrav. Strmé svahy hlubokých údolních zářezů jsou porostlé druhově pestrými suťovými lesy s hojným výskytem tisu červeného.

Zakrslé doubravy

Živočišstvo

Věkově rozrůzněné lesní porosty jsou útočištěm celé řady ohrožených druhů živočichů, především měkkýšů a dalších drobných bezobratlých. Hojně jsou rozšířeni obojživelníci a plazi. Na Křivoklátsku pravidelně hnízdí celkem 120 druhů ptáků včetně vzácného výra velkého a čápa černého.[2]

Cestovní ruch

Hluboké lesy, členitý reliéf, množství historických památek a hustá síť turistických značených cest vytvářejí dobré podmínky pro pěší turistiku. Nově byly v oblasti vyznačeny cyklotrasy. Oblíbeným cílem vodáků je řeka Berounka. Strmé skalní stěny jsou oblíbeným cílem horolezců.

Návrh na zřízení národního parku Křivoklátsko

Zakleslé meandry Berounky v CHKO Křivoklátsko

V září 2008 ministerstvo životního prostředí schválilo záměr na zřízení národního parku Křivoklátsko, současně se záměrem národního parku Jeseníky.[3] V srpnu 2009 ministerstvo životního prostředí poprvé zveřejnilo územní vymezení navrhovaného národního parku, tedy jeho hranice. Rozloha navrženého území je asi 102 km², tedy asi šestina území CHKO; konečné vymezení bude však navrženo až po projednání s obcemi. Podle návrhu mají do národního parku připadnout dvě navzájem nepropojená území: okolí říčky Vůznice na levém břehu Berounky severně od Nižboru a rozsáhlejší území převážně na pravém břehu Berounky od Žloukovic ke Skryjím, přičemž jedinou vesnicí spadající do území národního parku má být Karlova Ves.[4]

Lesnický park Křivoklátsko

V Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko byl ministrem zemědělství Jakubem Šebestou 13. května 2010 vyhlášen první lesnický park v Česku.[5],[6] Jeho založení iniciovala Česká lesnická společnost.[7] Lesnický park Křivoklátsko (LPK) má rozlohou jen o něco málo větší než 160 kilometrů čtverečních a jeho hranice určují zhruba obce Zbečno, Ostrovec-Lhotka a Hudlice. Podle Jakuba Šebesty by se prostřednictvím fungujících lesnických parků mělo prokázat, že přírodní a kulturní hodnoty určité krajinné oblasti se dají účinně chránit i bez zpřísňování speciálního režimu ochrany přírody.[8] Založení Lesnického parku Křivoklátsko je podle ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Františka Pelce aktivitou namířenou proti chystanému vyhlášení národního parku v této lokalitě.[9] Lesnický park Křivoklátsko je součástí Mezinárodní sítě modelových lesů (angl. The International Model Forest Network – IMFN), projektu zaměřeném na trvale udržitelné využití krajiny.[10]

Reference

  1. Flóra CHKO Křivoklátsko; Dostupné na http://www.krivoklatsko.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=504
  2. Fauna CHKO Křivoklátsko; Dostupné na http://www.krivoklatsko.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3092
  3. Pavel Baroch: Stát chystá nové národní parky: Křivoklátsko a Jeseníky, Aktuálně.cz, 8. 9. 2008
  4. Pavel Baroch: Stát poprvé ukázal hranice národního parku Křivoklátsko, Aktuálně.cz, 16. 8. 2009
  5. Jana Elznicová: Vyhlásili Lesnický park Křivoklátsko, Rakovnický deník, 14. 5. 2010
  6. Miroslav Pecha: Lesnický park Křivoklát – Zelené srdce Evropy, Lesnická práce 10/2009
  7. Jana Káninská: Křivoklátsko je lesnickým parkem - jen lesníci vědí, co to znamená, Český rozhlas, 14. 5. 2010
  8. maš: Z Křivoklátska není národní, ale jen lesnický park, Novinky.cz, 17. 5. 2010
  9. ČTK: Pelc: Lesnický park Křivoklátsko je akcí proti národnímu parku, Ekolist.cz, 10. 5. 2010
  10. Jaroslav Jonáš: Lesnický park Křivoklátsko, Lesu zdar, 23. 2. 2010

Literatura

  • Marta Dudková: Křivoklátsko - kraj černých čápů; Asco, Praha 1996
  • Jan Němec, Vojen Ložek (editoři) a kol.: Chráněná území ČR - střední Čechy; AOPK ČR, Praha 1997, strana 264 - 266; ISBN 80-902132-0-0

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko