Broskev

Z Multimediaexpo.cz

Broskev na stromu
Broskve

Broskev je druh ovoce ze skupiny peckovice, který roste na stromu broskvoň obecná. Jedná se o měkký plod tvořený peckou, která je uprostřed. Okolo ní se nachází sladká dužnina přibližně oranžové barvy obsahující vysoký podíl vody. Ohraničena je jedlou slupkou, která má narůžovělou až načervenalou barvu, pokud je plod zralý. Často je slupka chráněna drobným chmýřím, které se odstraňuje omytím ovoce před konzumací.

Plod je obvykle ve tvaru nepravidelné koule, která je rozdělena viditelnou rýhou na dvě nestejné polovičky. Samotný plod obsahuje až 88 % vody, 9 % cukrů a je bohatým zdrojem celé řady minerálů a vitamínů jako například draslíku, vápníku, sodíku, železa, zinku či hořčíku a niacinu, které pozitivně působí na duševní pohodu člověka. Z vitamínu pak například provitamin A, vitamin C a vitamin B3.[1] Jejich konzumace není náročná na trávící soustavu, jelikož obsahují šťávy, které mají blahodárný vliv na vylučování až lehce projímací účinek díky obsahu látek, jako je například kyselina listová.[2]

Obsah

Název

Slovo broskev v češtině vzniklo spojením původního latinského názvu persica či persica malum znamenající perská švestka, či jablko se slovem brassica (brukev). Ve staročeštině se tak o broskvi hovořilo jako o břeskvi. Postupným vývojem jazyka vznikl současný název broskev. V jiných jazycích je většinou název odvozen od původního latinského názvu anebo od řeckého výrazu persikon melon.[3]

Historie

Broskve se původně začaly pěstovat v Číně přibližně před 4 tisíci lety,[1] především v provinciích Hu-peh a Š’čuan odkud se šířily do celého světa po hedvábné stezce postupně přes Persii, kde brzy zdomácněly jako kulturní ovocné dřeviny. Persie byla dlouho považována za vlast broskví, v Římě se nazývali perská jablka (mala persica). Tak také vzniklo pozdější pojmenování rodu, Persica.[4] Broskve se v Římě rychle rozšířily, Římané je rozšířili do Galie - důkazem toho jsou broskvové pecky v archeologických nálezech.[4] V 10. století se broskve dostaly do Anglie. V 17. století se broskve díky vystěhovalcům dostaly do Ameriky, kde v Texasu a v Kalifornie našli výhodné klimatické podmínky a přičinlivé pěstitele.

V současnosti je největší produkce broskví ve Středomoří státy jako jsou Itálie a Španělsko. Mezi přední producenty poslední dobou pronikají také Spojené státy americké, kde jsou broskve pěstovány převážně ve dvou státech Kalifornie a Georgie.

Původní výskyt

Květenství ze kterého vzniká broskev

Pěstování

Broskev je ovocný druh, který se vyznačuje vysokými nároky na teplo a světlo. Na pěstování broskví jsou nejvhodnější oblasti s průměrnou roční teplotou 7 až 10 °C, s průměrnými červnovými teplotami nad 18 °C a ročními srážkami do 600 mm. V podmínkách České republiky jsou nejvhodnější poloha pro pěstování broskví v nadmořské výšce okolo 200 metrů. Pro pěstování broskví nejsou vhodné stanoviště, kde se vyskytují pozdní ranní mrazíky. Nejvhodnější jsou stanovištěm jsou mírné svahovité polohy s jižní, případně jihozápadní či jihovýchodní expozicí. Broskev vyžaduje výživné, teplé a přiměřené vlhké půdy. Nesnáší jílovité, těžké a kyselé půdy. Vyhovují půdy s pH 6–7, obsah vápna v půdě má být 3 až 5 procent CaCO3.[5]

Vývoj plodu

Druhy broskví

Broskve se dělí na dvě velké skupiny:

  • oddělitelné od pecky – dužnina se dá velmi snadno separovat od pecky bez toho, aniž by se dužnina na ní zachytávala
  • neoddělitelné od pecky – dužnina se nedá snadno oddělit. Tato skupina se pak dále dělí na bělomasé, žlutomasé a červenomasé (zvané někdy také „krvavé“) broskve. Zvláštním variantou jsou broskve tvarem připomínající americkou koblihu zvané koblihová broskev.[1]

Rozdíl mezi těmito skupinami není jenom v barvě dužniny, ale také v chuti. Konzumenti tvrdí, že broskve ze skupiny bělomasých jsou chuťově bohatší, obsahují více šťávy oproti žlutomasým. Na druhou stranu je jejich pěstování náročnější, jelikož mají vyšší nároky na teplotní stabilitu, škůdce. Barva dužniny a slupky je zapříčiněna obsahem přírodního barviva karotenu, který ochraňuje plod před sluncem, jelikož zabraňuje vzniku volných radikálů.[1]

Nektarinky

Nektarinka

Jedná se o zvláštní druh tzv. nepravé broskve, která není na rozdíl od pravých broskví ochmýřená. Její povrch je naprosto bez jakéhokoliv chmýří, což je jasně rozeznatelné při pohledu i doteku.

Konzumace

Nahnilý plod

Broskve se konzumují jak ve stavu, ve kterém rostou na stromu, kdy se buď rozkrojí a vyndá se z nich pecka anebo okusováním dužniny přímo z pecky, tak i zavařené. V závislosti na stupni zralosti se pohybuje tvrdost plodu, méně zralé plody jsou tvrdší, kdežto zralejší jsou měkčí a sladší. Nezralé plody se nechávají dozrát za pokojové teploty. Zralé plody by se měly skladovat maximálně po dobu 3 až 5 dnů v chladném prostředí.[1] U některých odrůd občas dochází k tomu, že v době zralosti praskají pecky broskví, což zapříčiňuje sucho a mnoho slunce. Plody jsou často využívány i při vaření pro jejich typickou nasládlou chuť. Často se servírují s drůbežím masem, kdy jsou plátky broskví umístěny na mase.

Další využití je při výrobě kompotů, kdy se nakrájené broskve spolu se sladkým nálevem dávají do plechovky anebo zavařovací sklenice. Takto konzervované broskve mají dlouhou dobu trvanlivosti a snadno se pak transportují do cílových oblastech z míst, které by byly příliš vzdálená pro přímou dopravu.

Další využití

Broskve se také využívají jako významná aromatická složka v potravinářském průmyslu pro svojí příjemnou chuť, která je poměrně oblíbená. Využívají se například u sladkých šťáv pro ředění s vodou, jako příchutě u minerálek, či limonád, u žvýkaček, čajů atd. Využívají se i pro výrobu vůní.

V některých případech jsou využívány i v kosmetice a to jak pro aromatickou vůni tak i pro omlazující účinek v podobě pleťových masek, kdy se využívá rozmačkaná dužnina. Z jader broskví se lisuje aromatický olej.[1]

Broskev se také používá na výrobu destilátů, jako např. Persiko (obsahuje i tlučená jádra broskví), nebo Praskova, bulharský likér zlatavě žluté barvy, sladké chuti.

Průměrný obsah látek a minerálů

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v broskvích.[6]

Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Průměrný obsah Složka (mg/100g) Průměrný obsah
vodag/100 g88,9Na1vitamin C31
bílkovinyg/100 g1,0K160vitamin D0
tukyg/100 g0,1Ca7vitamin E-
cukryg/100 g7,6Mg9vitamin B60,02
celkový dusíkg/100 g0,16P22vitamin B120
vlákninag/100 g1,5Fe0,4karoten0,114
mastné kyselinyg/100 gstopyCu0,06thiamin0,02
cholesterolg/100 g 0Zn0,1riboflavin0,04
energiekJ/100 g142Mn0,1niacin0,6

Broskve v kultuře

Broskve jsou často spojovány jako symbol ženy ve velkém množství kultur, který vychází nejspíše z tvaru broskve, kdy jsou dvě části od sebe odděleny menší rýhou připomínající hýždě.[3]

V Japonsku je pohádkový hrdina Momotaro, který se údajně narodil z velké broskve.[1]

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 Broskve [online]. ABASTO, [cit. 2008-03-01]. Dostupné online.  
  2. ↑ Broskve - zavařování broskví [online]. Rádce, spol. s r.o., [cit. 2008-03-01]. Dostupné online. (česky) 
  3. ↑ 3,0 3,1 Ovoce - první část [online]. nyx.cz, 6.2.2005, [cit. 2008-03-01]. Dostupné online. (česky) 
  4. ↑ 4,0 4,1 S. Skorňakov, J. Jeník, V. Větvička, Zelená kuchyně, Lidové nakladatelství 1988, Praha, str. 292
  5. ↑ Pavol Cifranič a kol., Pomológia, nakl. Príroda 1982, Bratislava, str. 149
  6. ↑ McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Broskev
Ovoce

Ananas • Angrešt • Avokádo • Banán • Broskev • Borůvka • Brusinka • Citron • Čerimoja • Datle • Durian • Etrog • Fík • Granátové jablko • Grapefruit • Hrozny • Hruška • Indický fík • Jablko • Jahoda • Kaki • Karambola • Kdoule • Kiwi • Klikva • Kumquat • Kvajáva • Liči • Limetka • Malina • Mandarinka • Mango • Marakuja • Meruňka • Mišpule • Moruše • Naši • Oliva • Ostružina • Papája • Pawpaw • Pitahaya • Pomeranč • Pomelo • Rajčenka • Rambutan • Rybíz (bílý • červený • černý) • Švestka • Trnky • Třešně • Višně • Žakie

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Broskev“