Brodeslavy

Z Multimediaexpo.cz


Brodeslavy, dříve Prodeslav, jsou malou vesnicí v severovýchodní části okresu Plzeň-sever, 6 km jihovýchodně od Kralovic.

V obci žije zhruba 78 obyvatel a její katastrální území zaujímá rozlohu 261 ha. Obec Brodeslavy je součástí Mikroregionu Kralovicko.

Obsah

Historie

Ves je prvně zmiňována již roku 1144 a její historie je spjata s dějinami plaského cisterciáckého kláštera, mezi jehož statky patřila až do začátku husitských válek roku 1419. Plaská klášterní kronika byly Brodeslavy vysazeny opatem Jakubem roku 1344 právem zákupním klášternímu úředníku Mikuláši. Král Zikmund zapisuje roku 1420 část majetku kláštera bratřím Hanušovi a Bedřichovi z Kolovrat na Libštejně a na Krašově.

Po smrti Bedřicha z Kolovrat v roce 1432 získává Brodeslavy Hanuš, který je drží až do své smrti v roce 1450. Jeho syn a dědic Hanuš II. z Kolovrat, toho času probošt kapituly pražské a administrátor arcibiskupství, roku 1480 postupuje Brodeslavy s dalšími vesnicemi a polovinou městečka Kralovic nazpět plaskému klášteru za 1 600 kop.

Pro velké dávky vymáhané na klášteru na válku s Turky byl opat Bohuslav nucen zastavit Brodeslavy roku 1545 Kateřině ze Solopysk, matce a poručnici Viléma Svitáka ml. z Landštejna. Od roku 1559 se Brodeslavy stávají součástí kaceřovského panství mocného Floriána Gryspeka. Do majetku kláštera se vrací po konfiskaci majetku Gryspeků v roce 1623. V soupisu poddaných z roku 1651 je připomínána rodina Říhy Běšinky, Šimona Hány, Jíry Ziunky, Jiříka Sekery, Jana Papouška, Víta Unfrieda a podruhyně Schmalczkegklová a pastýř Hans. Ves zůstává v držení kláštera až do jeho zrušení Josefem II. v roce 1785, kdy přešla do správy náboženského fondu. Na začátku roku 1924 byla ves přejmenována na Brodeslavy. Ve 30. letech 20. století fungovala na okraji vsi cihelna.

Zajímavosti

V centru vsi je malý rybník a obdélná kaplička z roku 1877 se dvěma věžičkami. Vsí protéká Brodeslavský potok.

Okolí

Brodeslavy sousedí s vesnicí Všehrdy na severovýchodě, hospodářským dvorem Rohy a vsí Bohy na jihovýchodě, Kozojedy na jihu a Hodyní a Dřevcem na severozápadě. Východně od obce se na levém břehu Berounky rozkládá přírodní park Hřešihlavská, jižněji pak přírodní park Horní Berounka.

Literatura

  • Karel Rom: Představujeme obce regionu: Brodeslavy; In: Kralovicko – kronika regionu, roč. 1 (2002/3), č. 3, s. 14
  • Karel Rom: Hrad Krašov a jeho majitelé; In: Kralovicko – kronika regionu, roč. 1 (2002/3), č. 2, s. 3–4

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Brodeslavy
  Města a obce okresu Plzeň-sever  

Bdeněves • Bezvěrov • Bílov • Blatnice • Blažim • Bohy • Brodeslavy • Bučí • Čeminy • Černíkovice • Čerňovice • Česká Bříza • Dobříč • Dolany • Dolní Bělá • Dolní Hradiště • Dražeň • Druztová • Heřmanova Huť • Hlince • Hněvnice • Holovousy • Horní Bělá • Horní Bříza • Hromnice • Hvozd • Chotíkov • Chříč • Jarov • Kaceřov • Kaznějov • Kbelany • Kočín • Kopidlo • Koryta • Kozojedy • Kozolupy • Kožlany • Kralovice • Krašovice • Krsy • Křelovice • Kunějovice • Ledce • Líně • Líšťany • Líté • Lochousice • Loza • Manětín • Město Touškov • Mladotice • Mrtník • Myslinka • Nadryby • Nečtiny • Nekmíř • Nevřeň • Nýřany • Obora • Ostrov u Bezdružic • Pastuchovice • Pernarec • Pláně • Plasy • Plešnice • Pňovany • Potvorov • Přehýšov • Příšov • Rochlov • Rybnice • Sedlec • Slatina • Studená • Štichovice • Tatiná • Tis u Blatna • Tlučná • Trnová • Třemošná • Úherce • Újezd nade Mží • Úlice • Úněšov • Úterý • Vejprnice • Velečín • Vochov • Všehrdy • Všeruby • Výrov • Vysoká Libyně • Zahrádka • Zbůch • Zruč-Senec • Žihle • Žilov

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Brodeslavy“