Bitva o Kyjev

Z Multimediaexpo.cz

Bitva o Kyjev
Konflikt: Velká vlastenecká válka
Dayosh Kiev1.jpg
Boj o Kyjev
Trvání: 3. listopad 19436. listopad 1943
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: SSSR
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: Vítězství SSSR a Československa
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Flag of the Soviet Union.png SSSR
CzechoslovakiaČeskoslovensko
Flag of Nazi Germany (1933-1945).png Německo
Velitelé
Flag of the Soviet Union.png Nikolaj Vatutin
(1. Ukrajinský front)
Czechoslovakia Ludvík Svoboda
Flag of Nazi Germany (1933-1945).png Erich von Manstein
Flag of Nazi Germany (1933-1945).png Hermann Hoth
Síla
200 000 mužů, 500 tanků, 3000 děl, 1000 letadel 70 000 mužů, 250 tanků, 1100 děl, 300 letadel
Ztráty
{{{poznámky}}}
Bitva o Kyjev (3.–6. listopadu 1943) se uskutečnila v rámci mohutné ofenzívy sovětských vojsk, zvané bitva o Dněpr.

Při osvobození Kyjeva od německých okupantů hrála velkou úlohu 1. československá samostatná brigáda v SSSR.

Obsah

Přípravy

Po překročení Dněpru Rudou armádou bylo vytvořeno několik předmostí. Sovětská strana se pokoušela zaútočit na Kyjev od burkinského předmostí, ležícího asi 100 km jižně, avšak neúspěšně. Proto se rozhodla o lest. Sověti na předmostí umístili dřevěné makety tanků, děla vedla rušivou palbu, měnila stanoviště, vysílalo se z více radiostanic a vytvářel se tak dojem příprav na útok. Jednotky určené k útoku na Kyjev se v utajení přesunuly na předmostí u vesnice Ljutěž, odkud byl veden nečekaný útok. Československá brigáda se na ljutěžské předmostí přepravila v noci z 22. na 23. října, kde měla posílit obranu 38. armády a podílet se na pomocném útoku na Kyjev. Poté však došlo k radikální změně sovětského útočného plánu, a tak se českoslovenští vojáci dostali do směru hlavního úderu. Původní termín útoku 1. listopad se nepodařilo dodržet, sovětské hlavní velení trvalo na osvobození Kyjeva do 7. listopadu, což bylo výročním datem největšího sovětského svátku – VŘSR.

Bitva

Dělostřelecká příprava k sovětskému útoku byla zahájena 3. listopadu v 8 hodin a trvala spolu s leteckými nálety na přední okraj německé obrany 40 minut. K prolomení nepřátelské obrany byla poprvé soustředěna mohutná dělostřelecká síla – přes 350 děl na jeden kilometr fronty. První pásmo německé obrany přestalo prakticky existovat, avšak Němcům se podařilo jednotky stáhnou do pásma druhého. Rudá armáda postoupila první den o 10 kilometrů, další útok pokračoval 4. listopadu, kdy dokázali Sověti vytvořit v místech úderů až desetinásobnou převahu a jejich vojska tak bez obtíží prolomila německou obranu. V tomto okamžiku německé vedení rezignovalo na obranu Kyjeva a jeho hlavním úkolem bylo stažení bojeschopných jednotek pod krytím zadních sledů, zadržujících v připravených opevněních útoky sovětských vojsk. Nasazením sovětských tanků generála Rybalka a jejich průlom západně od města večer 4. listopadu rozhodl o osvobození Kyjeva. Československá brigáda stála doposud v záloze, bitvy se účastnili zatím pouze dělostřelci. Ráno 5. listopadu však dostala úkol, kterým bylo dobytí kyjevského předměstí Priorka. Koordinovaný útok brigády se zkomplikoval ve 14 hodin, kdy v důsledku opožďování sovětského souseda si byl nucen 2. prapor krýt své levé křídlo sám. V tomto okamžiku přešlo velení na střední důstojnické kádry, ovládající útok na ohniskovou obranu nepřítele. Československé tanky s výsadkem obcházely jednotlivé opěrné body, které pak likvidovali pěšáci za pomoci dělostřelců. V 16 hodin dobyli Buršíkovi vojáci továrnu Bolševik a pronikly na okraj Kyjeva. V té době pronikla rota Tesaříkových lehkých tanků do týla Němců, kteří drželi pevnůstky před 2. praporem a umožnila tak jejich postup. O hodinu později se podařilo klešťovým úderem dobýt filmové ateliéry, čímž byl v 17.45 hodin splněn denní úkol brigády. Další útok měl dle plánu pokračovat až druhý den v 6 hodin ráno, ovšem generál Jan Kratochvíl, který postupoval v řadách útočící brigády, vydal rozkaz k dalšímu útoku. Odehrávaly se noční boje, při nichž českoslovenští vojáci jako první dosáhli centra Kyjeva. Nad ukrajinskou metropolí zavlála československá vlajka. 6. listopadu ve 4 hodiny ráno byl Kyjev osvobozen.

Dohra

Českoslovenští vojáci se při bitvě o Kyjev ukázali v tom nejlepším světle. Nejenže dokázali pružně reagovat na vzniklou situaci, ale prokázali též vynikající výcvik a dobrou úroveň vedení boje. Podle plánu měly obsadit centrum Kyjeva tanky sovětského generálporučíka Kravčenka, ovšem Čechoslováci byli rychlejší a lepší. Po této bitvě byli vyznamenáni největším sovětským vyznamenáním – Hrdina Sovětského svazu – poručík Josef Buršík a podporučíci Antonín Sochor a Richard Tesařík.

Související články

Literatura

  • Petr Čornej, Pavel Bělina, Slavné bitvy naší historie, Nakladatelství Marsyas 1993


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bitva o Kyjev
Operace a bitvy na východní frontě druhé světové války

Operace Barbarossa Obrana Brestské pevnosti Bitva u Białystoku a Minsku Bitva u Brodů Bitva u Smolenska Bitva o Kyjevský kotel Bitva před Moskvou Pokračovací válka Obležení Leningradu Bitva o Sevastopol Bitva o Rostov Kerčsko-feodosijská operace Děmjanský kotel Druhá bitva o Charkov Operace Blau Bitva u Voroněže Bitva o Ržev Bitva o Kavkaz Bitva u Stalingradu Operace Uran Operace Saturn Bitva o Velikije Luki Operace Mars Mansteinova jarní ofenzíva Bitva u Sokolova Bitva u Kurska Operace Kutuzov Operace Suvorov Bitva o Dněpr Bitva o Kyjev Žytomyrsko-berdyčevská operace Leningradsko-novgorodská operace Korsuň-ševčenkovská operace Bitva u Kamence Podolského Krymská operace Operace Bagration Bitva v oblasti Tali-Ihantala Lvovsko-sandoměřská operace Jasko-kišiněvská operace Karpatsko-dukelská operace Baltická operace Bělehradská operace Budapešťská operace Viselsko-oderská operace Západokarpatská operace Východopruská operace Bitva u Jasla Boje o Liptovský Mikuláš Východopomořanská operace Operace Jarní probuzení Ostravská operace Hornoslezská operace Bratislavsko-brněnská operace Vídeňská operace Bitva o Berlín Pražská operace