Bell UH-1 Iroquois

Z Multimediaexpo.cz

Bell UH-1 Iroquois
Huey1.jpg
UH-1 Huey (1965)
Základní charakteristika
Určení vrtulník
Výrobce Bell Helicopter Company
Konstruktér
První let 22. října 1956
Zařazen 1959
Vyřazen
Výroba
Vyrobeno více než 16 000
Varianty
Uživatel USA

Bell UH-1 Iroquois (známý také pod rozšířenou přezdívkou Huey), americký víceúčelový vrtulník z druhé poloviny 50. let 20. století. První prototyp vzlétl 22. října 1956, sériová výroba začala roku 1959. Stroj je určen zejména k přepravě výsadku vojsk, k ochraně a palebné podpoře výsadkových akcí, k evakuaci raněných, k převozu proviantu a munice, k leteckému průzkumu, jako létací velitelské stanoviště, či jako školní, spojovací, záchranný nebo dopravní vrtulník.

Rozšířil se i v civilním sektoru.

Označení UH-1 je společné pro typové dvě řady, Bell Model 204 a 205. Druhý z nich má prodloužený trup, zvětšenou kabinu cestujících, nový nosný rotor s průměrem zvětšeným o 48 palců (na 48 stop), a pohánějí jej výkonnější varianty motoru Lycoming T53 (Bell UH-1D poháněl motor T53-L-13 s max. výkonem 1400 hp).

Obsah

Verze vrtulníku

Záchranná verze vrtulníku
  • UH-1A - základní verze (Bell 204)
  • UH-1B - zdokonalená verze (Bell 204B) s výkonnějšími motory
  • UH-1C - modernizovaná verze
  • UH-1D - Bell 205
    • verze s vyšší přepravní kapacitou
    • pohon turbohřídelovým motorem T53-L-11 nebo -13 (1100 nebo 1400 hp)
    • přepracovaná palivová soustava se zvýšenou kapacitou
    • první vzlet (YUH-1D) 16. 8. 1961
    • první sériové stroje převzaty 9. 8. 1963
  • UH-1E - verze pro USMC (Bell 204)
  • UH-1F - verze pro USAF
  • UH-1H - zvětšená modernizovaná verze (Model 205),
    • vychází z verze UH-1D
  • UH-1M - verze pro noční akce
  • UH-1N Twin Huey
    • dvoumotorová zvětšená verze (Bell 212), vycházející z modelu 205
    • poháněn kanadskými turbohřídelovými motory Pratt & Whitney of Canada PT6T Twin Pac
    • (jde o zdvojenou turbohřídelovou verzi turbovrtulového motoru PWC PT6, o celkovém výkonu 1800 hp)
  • HH-1H - záchranná verze
  • HH-1K - záchranná verze
  • HH-1N - záchranná verze
  • NU-1B - testovací verze

Uživatelé

Hlavní technické údaje

Bell UH-1C (Bell 204)

  • Osádka: 2 muži
  • Přepravní kapacita: 7-9 cestujících
  • Pohonná jednotka: turbohřídelový motor Lycoming T53-L-11
    • o výkonu: 1100 hp (820 kW)
  • Průměr nosného rotoru: 13,411 m
    • Plocha rotorového disku: 141,26 m²
  • Šířka: 2,59 m
  • Vzletová hmotnost: 3855 kg
  • Maximální rychlost: 230 km/h
  • Dynamický dostup: 3048 m
  • Dolet: 615 km

Bell UH-1D (Bell 205)

  • Osádka: 2 muži
    • Přepravní kapacita: max. 16 cestujících, nebo
    • 12 plně vyzbrojených vojáků, nebo
    • 6 nosítek s raněnými a ošetřovatel, nebo
    • max. 1814 kg nákladu
  • Pohonná jednotka: turbohřídelový motor Lycoming T53-L-13
    • o výkonu: 1400 hp (1044 kW)
  • Průměr nosného rotoru: 14,63 m
    • Plocha rotorového disku: 168,11 m²
  • Celková délka: 17,391 m
  • Šířka: 2,59 m
  • Rozpětí stabilizátoru: 2,852 m
  • Výška: 4,475 m
  • Hmotnost prázdného stroje: 2365 kg
  • Vzletová hmotnost: 4309-4763 kg
  • Maximální rychlost: 222 km/h
  • Cestovní rychlost 204 km/h
  • Dynamický dostup: 4300 m
  • Dolet: 512 km

Výzbroj

Některé zbraňové systémy, používané či zkoušené na vrtulnících Bell UH-1 Iroquois

  • M2 — dva kulomety M60C ráže 7,62 mm na bocích trupu
  • M3 — dva raketomety na bocích trupu, každý s 24 kusy raket FFAR ráže 2¾ palce (70 mm)
  • M5 — 40mm granátomet M75 v otočné střelecké věži (spolu s M3)
  • M6 — 2 × 2 kulomety M60C na bocích trupu (po 1500 nábojích na zbraň)
  • XM14 — boční kontejner s kulometem M3 ráže 12,7 mm (.50"), se 750 náboji (UH-1B)
  • XM15 — systém M6 (4 kulomety M60C), dva 7hlavňové raketomety FFAR, granátomet M75
  • M18 — dva šestihlavňové kulomety M134 Minigun (GAU-2B/A) ráže 7,62 mm (zbraň s rotujícím svazkem hlavní — Gatling) na trupových závěsnících
  • XM21 — dva kulomety M134 a dva 7hlavňové raketomety XM158 (se 70mm raketami FFAR) na bočních závěsnících
  • M22 — šest PTŘS typu AGM-22B (fr. SS.11), na UH-1B
  • M23 — dva kulomety M60D v bočních dveřích, 200-600 nábojů na zbraň (UH-1D)
  • XM26 — šest kusů PTŘS typu TOW (UH-1B, -1C)
  • XM29 — jeden kulomet M60D se 600 náboji (v bočních dveřích)
  • XM31 — dva 20mm kanóny M24A na bočních závěsech, 500 nábojů na zbraň (UH-1B, -1C)
  • XM50 — kombinace systémů M5 (granátomet M75 ve věži) a XM21 (dva kulomety M60, dva 7hlavňové raketomety)
  • XM59 — dva kulomety M2HB v odsuvných bočních dveřích, s 500 náboji na zbraň (UH-1D, -1H)

Používaly či zkoušely se raketomety M157, XM158 (každý se 7 raketami FFAR), M159, XM159C a XM200 (každý s 19 raketami FFAR)

YouTube

Bell UH-1D Formationsflug Bundeswehr huey (anglicky)
Bell UH-1Y Venom (2008)


Prameny

  • Václav Svoboda: Vrtulníky, Naše vojsko, Praha, 1979
  • Patryk Janda: Bell UH-1 Iroquois, AJ-Press
  • L+K 13, ročník XLIX
  • Siegfried Wache: Bell UH-1D Luftwaffe, F-40 (1/1997)
  • Paweł Kłosiński: Śmigłowiec wielozadaniowy Bell UH-1 Iroquois (Typy Broni i Uzbrojenia 150)
  • Lubomír Popelínský, Vladimír Kodeš: Střelecká a raketová výzbroj letadel, Naše vojsko, Praha, 1997
  • Jiří Kroulík, Bedřich Růžička: Vojenské rakety, Naše vojsko, Praha, 1985


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bell UH-1 Iroquois
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bell UH-1 Iroquois