Bílé Karpaty

Z Multimediaexpo.cz


Vnější Západní Karpaty, Bílé Karpaty vyznačeny červeným polem
Červený kámen

Bílé Karpaty (slovensky Biele Karpaty) jsou geomorfologický celek a pohoří nacházející se na česko-slovenské hranici. Geograficky patří do Vnějších Západních Karpat. Tvoří nejzápadnější část karpatského horského systému. Vznik horstva byl podnícen vyvrásněním z mořských sedimentů.

Obsah

Charakteristika

Nejvyšším vrchem je zde Velká Javořina (970 m), poblíž které se nachází prales s porosty javoru, buku a jasanu. Dalšími horami jsou Velký Lopeník (911 m) či Chmeľová (925 m). Patří do povodí řek Moravy a Váh, které se vlévají do Dunaje. Bílé Karpaty se dělí na několik celků: Žalostinská vrchovina, Javořinská hornatina, Beštiny, Lopenická hornatina, Súčanská vrchovina, Kobylináč, Kýčerská hornatina, Bošácke bradlá a Vršatské bradlá. Mezi nejnavštěvovanější pozoruhodnosti patří Vršatecká bradla, Červený Kameň, Lednický hrad či unikátní květnaté louky.

Poloha

Pohoří leží na jihovýchodě Moravy i České republiky. Nachází se po obou stranách hranice se Slovenskem. Samotné pohoří začíná na jihu u Sudoměřic a končí na severu u Lyského průsmyku, který je odděluje od Javorníků. Pohoří je ohraničeno údolím řeky Váh a Dolnomoravským úvalem. Ve středověku se v této oblasti rozprostírala tzv. Lucká provincie, o kterou vedli spory vládcové Moravy a Uher.

Geologie

Z geologického hlediska se jedná o flyšové pohoří s převahou pískovců, slepenců a jílovců z období paleocénu až spodního eocénu. Výrazné zastoupení zde mají kromě pískovců a slepenců i jílovce z období vrchní křídy až paleocén. Flyšové pásmo je v oblasti Bílých Karpat tvořeno magurským příkrovem. Ten je tvořen příkrovovou bělokarpatskou jednotkou, která leží v bystrické jednotce. V reliéfu se výrazně projevují odolné vápence, které pocházejí z jurských usazenin bradlového pásma. Nejvýznamnější jsou:

Tato bradla byla odkryta po denudaci flyšových souvrství. V bradlovém pásmu Bílých Karpat se nalézá i několik jeskyní, např. :

Z geomorfologického hlediska je geomorfologický celek Bílé Karpaty součástí subprovincie Vnější Západní Karpaty a oblasti Slovensko-moravské Karpaty. Na Slovensku hraničí s následujícími geomorfologickými celky:

Vnitřně se člení na 9 geomorfologických podcelků:

Centrální části pohoří jsou chráněny ve slovenské CHKO Biele Karpaty, na kterou pak na české straně navazuje česká CHKO Bílé Karpaty.

Vodstvo

Většina území Bílých Karpat patří k povodí řek Váh a Moravy. Největšími přítoky Váhu jsou zde :

Vlára zpětnou erozí pronikla do Vizovických vrchů, kde se říčním pirátstvím zmocnila části povodí Moravy. Do Moravy z oblasti vtékají :

Flyšový charakter pohoří, který způsobuje nedostatečné vsakování podzemních vod a jejich celkově mělký oběh, způsobuje nevyrovnaný průtok vodních toků. Největší bývá v jarním období.

Flóra a fauna

V oblasti Bílých Karpat převládají listnaté lesy, ve kterých převládají buky. Na jižních úbočích pohoří se ve výškách nad 500 m n. m. nachádzejí hlavně dubohabrové lesy, ze severozápadu se zvyšuje podíl jehličnanů. Vyskytují se zde tito plazi:

  • Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara)
  • Ještěrka obecná (Lacerta agilis)
  • Slepýš křehký (Anguis fragilis)
  • Užovka obojková (Natrix natrix)
  • Užovka podplamatá (Natrix tessellata)
  • Užovka hladká (Coronella austriaca)
  • Zmije obecná (Vipera berus)

Chráněná krajinná oblast

CHKO Bílé Karpaty byla zřízena 3. listopadu 1980. Celková rozloha chráněné oblasti je 715 čtverečních kilometrů a leží v nadmořské výšce 175-970 m. CHKO zasahuje do okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín. V roce 1996 bylo zařazeno na seznam biosférických rezervací UNESCO.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Reference

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bílé Karpaty
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/B%C3%ADl%C3%A9_Karpaty“