Anna Fárová

Z Multimediaexpo.cz

PhDr. Anna Fárová (* 1. června 1928, Paříž, Francie, † 27. února 2010) byla česko-francouzská historička umění.

Vystudovala francouzské gymnázium v Praze a dějiny umění a estetiky na Filosofické fakultě UK. Specializuje se na dějiny a kritiku umělecké fotografie. Pořádá výstavy českých i zahraničních fotografů doma i ve světě a píše fotografické monografie. Napsala řadu knih o významných českých i zahraničních umělcích.

Obsah

Život a dílo

Její matka byla francouzská profesorka Anne Moussu, její otec Miloš Šafránek byl diplomat. V Paříži se setkávala s významnými umělci té doby, osobně poznala například Bohuslava Martinů, Jana Zrzavého, Josefa Šímu nebo Františka Tichého.[1] Po přesídlení do Prahy na Spořilově navštěvovala schůzky surrealistů, kde se seznámila s Karlem Teigem i svým budoucím mužem výtvarníkem Liborem Fárou (1925-1988), o kterém prohlásila:

Když jsem viděla jeho obraz Dvě tváře (Deux visage), říkala jsem si, ten bych chtěla mít - a jeho autora taky.[1]

Díky svému muži měla přístup k časopisu Verve, ve kterém byly jak barevné celostránkové reprodukce slavných obrazů, tak i velkoformátové fotografie...

Tam jsem objevila i fotografii Cartier-Bressona Kardinál Pacelli na návštěvě v Paříži. Vypadala jako barokní freska. A já byla ohromena tou sourodostí, že dobrá fotografie obstojí i obklopená starým i novým uměním různého druhu. Že je na stejné úrovni, pokud je kvalitní. A to mě strašně zasáhlo.[1]

Do roku 1970 měla svobodné povolání, od roku 1970 do roku 1976 působila na FAMU a v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Po podpisu Charty 77 propuštěna. Od té doby opět svobodné povolání. Od roku 1995 působí ve vědecké radě Uměleckoprůmyslového muzea. Přednášela na univerzitách ve Francii, USA i Velké Británii, překládá z francouzštiny. Napsala řadu knih o významných českých i zahraničních umělcích, například o Františku Drtikolovi, Josefu Sudkovi, Robertu Capovi, vůbec první monografii o Cartier Bressonovi, Werneru Bischofovi, členech agentury Magnum a dalších (Jiří Jeníček, Eugen Wiškovský, Jindřich Štyrský, Josef Koudelka, Eva Davidová). Vytvořila a uspořádala fotografickou sbírku v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. V roce 1964 organizovala výstavu 7+7, v roce 1974 výstavu Osobnosti československé fotografie I, roku 1981 organizovala výstavu 9&9 v cisterciáském klášteře v Plasích, na které vystavovalo 18 českých umělců[2] a pozvání přijali významné osobnosti světové fotografie. Za svou práci získala množství významných vyznamenání v USA, Německu a dalších zemích. Byla jmenována Rytířkou řádu umění a literatury ve Francii a roku 2002 získala české státní vyznamenání Medaili Za zásluhy[3][1]. Roku 2006 obdržela titul „Osobnost české fotografie roku" za dlouhodobý přínos fotografii“.[4] Za rekonstrukci domu na Horním náměstí ve Slavonicích, který zakoupila (Fárův dům), byla udělena cena Grand Prix Obce architektů. Má dvě dcery, sochařku Isabelu (*1961) a fotografku Gabrielu (*1963), která tvoří pod pseudonymem Gabina[1].

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 http://www.radioservis-as.cz/archiv07/03_07/03titul.htm
  2. ↑ http://www.antiqbook.com/boox/morr/00204636.shtml
  3. ↑ http://www.pohranici.cz/main.php?Cislo=638&TID=3&TUser=17
  4. ↑ http://www.artmagazin.eu/galerie-vytvarniku/osobnost-ceske-fotografie-2006-jiri-stach-a-anna-farova.htm

Literatura

  • Anna Fárová - Dvě tváře, Praha : Torst, 2009, ISBN 978-80-7215-369-5 - výbor z díla, studie o světové a české fotografii, vzpomínky, kompletní bibliografie

Externí odkazy


Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Anna_F%C3%A1rov%C3%A1“