Alija Izetbegović

Z Multimediaexpo.cz

Alija Izetbegovič

Alija Izetbegović (* 8. srpna 1925, Bosanski Šamac – 19. říjen 2003, Sarajevo) byl první prezident Bosny a Hercegoviny, zakladatel a první předseda Strany demokratické akce.

Obsah

Biografie

Když jeho rodina přišla do Sarajeva v roce 1940, Alija dokončil studium na gymnáziu. Během druhé světové války, která se v Bosně a Hercegovině rozhořela naplno v roce 1941, byl aktivní v muslimských organizacích. Po skončení konfliktu se stal členem islamistické organizace Mladi muslimani, kvůli účasti na jejích akcích byl posléze odsouzen na tři roky vězení. Po skončení trestu studoval práva a diplom získal roku 1956. Poté pracoval jako podnikový právník. V továrně "Bosna" zůstal následujících 30 let, v letech osmdesátých se pak jako autor Islámské deklarace dostává do problémů a je odsouzen za šíření islámského nacionalismu na 14 let. Celý proces, který je označen za dosti politický, přispěl k rozšíření povědomí o Izetbegovićovi, což po roce 1990 a opuštění mocenského monopolu SKJ vedlo k růstu jeho popularity. V období liberálních proměn v SFRJ byl v roce 1988 omilostněn a mohl tak opustit zenické vězení. Jako zakladatel a kandidát za Stranu demokratické akce zmobilizoval muslimské voliče a strana získala v novém parlamentu 33 % mandátů. Izetbegović se stal členem multinárodního předsednictva za Bosňáky, v oblibě mu mohl konkurovat pouze západobosenský Fikret Abdić. Izetbegović se pokoušel prosadit myšlenku neutrality Bosny a Hercegoviny se snahou vyhnout se konfliktu, který se rozhořel v červnu 1991 v sousedním Chorvatsku,[1] v tomto úsilí však úspěšný nebyl; po referendu o nezávislosti republiky na SFRJ, které skončilo jasným "pro nezávislost", se rozhořely etnické boje právě i v Bosně. Izetbegović vyjednával o budoucích podobách Bosny a Hercegoviny, mluvil spolu s Miloševićem a Tuđmanem během války o různých dohodách. Rozdělení Bosny a Hercegoviny podle národnostního klíče důsledně odmítal, prosazoval stát založený na správě centralizované. Přestože byl mezi Bosňáky velmi populární, pro Chorvaty a Srby představoval symbol války.[1] Pravomoce Izetbegoviće byly omezeny novým uspořádáním Bosny a Hercegoviny - vytvořením tříčlenného Předsednictva a ustanovením úřadu Vysokého představitele Bosny a Hercegoviny (OHR), který získal klíčové pravomoci. Izetbegović z funkce odstoupil v roce 2000 kvůli svému špatnému zdraví. Zemřel o tři roky později. Jeho ohlas však mezi Bosňáckým obyvatelstvem nebyl malý, mnozí jej přezdívali Dedo (děd).[1]

Politická orientace a vztah k islámu

Izetbegović se politicky profiloval během 60. let, kdy napsal politicko-náboženský program Islámská deklarace, v němž viděl budoucnost ve státu založeném na principu sunnitského islámu. Jednalo se o teokratický projekt, který se zakládal na revitalizaci islámských způsobu a tradic založených na šarijatském právním systému.[2] Chybná interpretace Izetbegovićevé „Islámské deklarace a islamu mezi východem a západem“ a určité postoje vytrhnuté z kontextu posloužili srbským propagandistům v šíření tendenčních dezinformací o Izetbegovićevi, obviňujicí ho z „fundamentalizmu“ a pokusů vytvořit islámský stát. Tato tvrzení byla již dříve diskreditována ze strany mnohých expertů, jako je Noel Malcolm – britský historik a autor díla: Bosnia – A short history. Izetbegović a jeho strana SDA od roku 1990 nikdy neměli v programu transformaci Bosny do fundamentálního státu. V Islámské deklaraci se sice mluví o panislámských ideích, nicméně Bosna a Hercegovina není vzpomenuta. Přesto v atmosféře 80. let, kdy se Jugoslávie rozpadala a jednotlivé antagonizmy se posilovaly, se jednalo o dílo velmi provokativní.

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 Článek na stránkách Českého rozhlasu k úmrtí Izetbegoviće
  2. ↑ MATVEJEVIC, STEVANOVIČ, DIZDAREVIČEM,. Strůjci války a míru. [s.l.] : G plus G, 2003. ISBN 80-86103-67-6.  

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Alija Izetbegović
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Alija_Izetbegovi%C4%87“