Akureyri
Z Multimediaexpo.cz
Akureyri je čtvrté největší město a také obec na Islandu, obec má však celý název Akureyrarkaupstaður. Akureyri se nachází při pobřeží fjordu Eyjafjörður a je obklopeno horami, nejvyšší z nich měří 1213 m n. m. Od severního polárního kruhu je vzdálen pouze 98 km. Při sčítání lidu v dubnu 2008 zde žilo 17 304 obyvatel.[1]
Akureyri má přezdívku Hlavní město Severního Islandu, protože je druhou největší aglomerací na Islandu po aglomeraci Reykjavíku, která se nachází na jihozápadě země. Akureyri je po městech Reykjavík, Kópavogur a Hafnarfjörður čtvrtým nejlidnatějším městem a pátou nejlidnatější obcí.
Obsah |
Historie města
Středověk a novověk
Kniha Landnámabók, která popisuje osidlování Islandu píše, že jako první zde přistál norský Viking Helgi magri Eyvindarson koncem 9. století. Po objevení jako většina ostatních Norů koncem 9. století odešel zpět do Norska.
První písemná zmínka o Akureyri pochází z roku 1526, když nějaká žena zde byla odsouzena za cizoložství. Stalo se to když jedinými budovami v Akureyri byly obchody a skladiště Dánských obchodníků. Roku 1602 byl Akureyri založen jako obchodní středisko pro dánské obchodníky. V 17. století dánští obchodníci založili svoje tábory na nynějším Akureyri, který byl jeden četných výběžků země v Pollurinnu. Důvod pro výběr tohoto místa byl klidný přírodní přístav a fakt, že Akureyri je obklopený velmi úrodnou krajinou. Dánští obchodníci zde v Akureyri nežili celý rok, v zimě zamkli jejich domy a odešli domů.
Stálou osadou se Akureyri stal až v roce 1778, kdy se zde postavil první obytný dům. Ve stejném roce bylo uděleno městskou chartou od Dánského krále a o 8 let později, roku 1786 dostal i městské právo. Ve stejném roce se Akureyri stal poprvé v historii uznaným obchodním střediskem. Osada byla dalších 100 let velmi malá a stálo zde pouze několik domů.
Král doufal, že tím zlepší živobytí Islanďanů, protože tehdy bylo město prakticky neznámé na Islandu a nemělo ani nikdy existovat. Po nějaké době byl král znepokojený se stavem v Akureyri, když v něm žilo pouze 12 obyvatel a nemohl počet zvýšit. Akureyri ztratil v roce 1836 obecní status, ale získal ho zpátky v roce 1862. Od tohoto roku se počet obyvatel v Akureyri zvýšil, protože zde byli výborné podmínky pro kotvení lodí a kvůli výborné úrodné půdě v okolí. Továrny začali zpracovávat zemědělské výrobky a tím se město začalo rychle rozrůstat. V Akureyri byla roku 1881 postavena meteorologická stanice.
Moderní dějiny
| 1901 | 1347 |
|---|---|
| 1910 | 2084 |
| 1920 | 2575 |
| 1930 | 4198 |
| 1940 | 5564 |
| 1950 | 7188 |
| 1960 | 8835 |
| 1970 | 10 755 |
| 1980 | 13 420 |
| 1990 | 14 174 |
| 1997 | 15 289 |
| 2003 | 16 228 |
| 2004 | 16 450 |
| 2005 | 16 736 |
| 2006 | 16 822 |
| 2007 | 17 253 |
| 2008 | 17 304 |
Za druhé světové války zde byla základna pro létající lodě Catalina z norsko-britským číslem 330 Squadron RAF, která sloužila na ochranu konvojů ze Spojených států amerických k Velké Británii a Murmansku před německými ponorkami.
Ve 20. století nastával hromadný přesun obyvatelstva Islandu z venkova do městských center, migrace zvyšuje počet obyvatel Akureyri. Rostl i obchodní průmysl a průmysl služeb, ale zpracovatelský průmysl začínal klesat v 90. letech 20. století. V roce 1987 zde byla založena Univerzita v Akureyri (islandsky: Háskólinn á Akureyri).
Na začátku 21. století se rybářský průmysl stává velice důležitým v Akureyri. Dvě hlavní rybářské společnosti na Islandu se měli stát více důležitým zdrojem příjmu a v následujících letech se očekával další vzrůst.
1. srpna 2004 byla venkovská obec Hríseyjarhreppur (Hrísey), která se nachází 35 km severně od města na ostrově ve Eyjafjörðuru připojena k obci Akureyrarkaupstaður (Akureyri). Koncem roku 2007 žilo celkem v obci 17 253 obyvatel, z toho 17 073 v Akureyri a 180 na ostrově Hrísey. Později se také chtělo připojit dalších osm obcí, které však po referendu v říjnu 2005 neuspěli.
Geografie
Akureyri se nachází 65°41' severní šířky a 18°06' západní délky. Název Akureyri neznamená pouze město, ale i obec v které se nachází. Leží v jihozápadní části fjordu Eyjafjörður. Je obklopen horami, z toho nejvyšší jsou Súlur měřící 1213 m.n.m. a Hlíðarfjall měřící 1116 m.n.m. Pobřeží města tvoří úzký pás ploché země před příkrým ale nízkým kopcem. Největším výběžkem země (eyri) se nazývá Oddeyri, který byl vytvořen řekou Glerá, která teče skrz město. Glerá vzniká z ledovce na poloostrově Tröllaskagi. Moře mezi Oddeyri a dolní částí fjordu je známá jako Pollurinn, ten je známý jako místo s klidným větrem a dobrým přirozeným přístavem.
Městské čtvrtě
Ve městě je celkem 6 čtvrtí. Nejstarší čtvrť města je Innbærinn nebo zkráceně Innbær. Leží v jeho jižní části. Brekkan je čtvrť, ležící na vrcholu kopce v západní části. Nejvýchodnější čtvrť města, ležící na plochém poloostrově se jmenuje Oddeyri. Naustahverfi je jižní čtvrť města. Centrum města se nazývá čtvrť Miðbær. Ve čtvrti leží náměstí Ráðhústorg, které je centrem celého Akureyri. Nachází se severovýchodně od Pollurinnu. Poslední čtvrť, Glerárhverfi leží v severovýchodní části města. Čtvrti se říká také Þorpið, což znamená v překladu vesnice.
Okolí
Okolí města je hornaté s několika fjordy a řekami a mnohými zajímavými místy:
- Húsavík – Rybářské město vzdálené 50 km vzdušnou čarou od Akureyri. U města je možno pozorovat velryby a delfíny.
- ostrov Grímsey – Ostrovem prochází severní polární kruh. Je 5,3 km² velký a žije na něm 100 obyvatel.
- jezero Mývatn – Jezero vzdálené 55 km od města. Má rozlohu 38 km² a dosahuje hloubky 4,5 m. Leží v nadmořské výšce 277 m. Vyplňuje starou ledovcovou kotlinu zahrazenou lávovým potokem. Mývatn znamená v překladu komáří jezero.
- vodopád Dettifoss – Vodopád vzdálený 85 km od města. Patří k největším v Evropě, protože je 44 m velký.
- vodopád Goðafoss – Vodopád vzdálený 30 km od Akureyri. Je 12 m velký. Název znamená v překladu vodopád bohů.
- Hlíðarfjall - 5 km vzdálená hora, na které se nachází jedna ze dvou lyžařských můstků Islandu. Také je významným lyžařským střediskem.
Podnebí
Podnebí v Akureyri je na svou vysokou polohu mírné, ale i přes sousedství moře způsobují okolní vysoké hory větší kontinentalitu podnebí, tedy teplejší léta, díky čemuž zde lze pěstovat i rostliny, pro které je zbytek ostrova nevhodný. Z okolních hor také fouká silný vítr. Průměrná roční teplota vzduchu byla v letech 1982 až 2008 okolo 4 °C.[3] Zimní teploty vzduchu se v průměru pohybují okolo 1 °C [4] přes den a -3 °C [5] v noci, letní okolo 14 °C, v noci 9 °C. Teplota moře je v zimě okolo 1 °C, ojediněle zamrzá, v létě až 10 °C. Absolutně nejnižší teplota byla naměřena v roce 1947 a to -23,2 °C, naopak nejvyšší v roce 2006 a to 28,1 °C. Srážky jsou méně vydatné než na zbytku Islandu, průměrný roční úhrn srážek je 445 mm [6], například v Reykjavíku je to 779 mm.[7] Průměrně jsou zde srážky 14 dní z 30.[8] Počet slunečných hodin je menší než 1000 za rok [9], což je typické pro severní pobřeží Islandu. Průměrná vlhkost vzduchu se celoročně pohybuje okolo 80 %.[10] Často je možno kvůli blízkosti severního polárního kruhu sledovat polární záře. Proto také je velký rozdíl v denním světlu v zimě a létě. 21. prosince [11], kdy je nejdelší noc, trvá denní světlo pouze 3 hodiny. 21. června, kdy je nejdelší den trvá 22 hodin, ale 100 km severněji třeba na ostrově Grímsey trvá denní světlo po celý den.
Kultura
V městě se nachází jeden ze tří velkých divadelních institucí Islandu a současně jediná profesionální divadelní společnost mimo Reykjavíku - Amtsbókasafnið á Akureyri, založená přibližně před stoletím (roku 1917, od roku 1973 funguje na profesionální báze). Divadlo je centrem kulturního života města, v současnosti bylo zrekonstruované a má kapacitu 210 míst na sezení. V Akureyri se nachází i několik muzeí a galerií - městské muzeum, muzeum umění (Listasafnið á Akureyri), muzeum průmyslu a letecké muzeum. Akureyri je také sídlem oblastního archívu a jedné z největších knihoven na Islandu - Amtsbókasafnið á Akureyri, založené roku 1827. Minjasafnið á Akureyri je muzeum ve vile Kirkjuhvoll a vlastní věci a fotografie z historie v Akureyri a Eyjafjörðuru. Včetně Reykjavíku se i zde nachází přírodní muzeum (Náttúrufræðistofnun Norðurlands).
Učitelé místního konservatoře jsou členy Symfonického orchestra severního Islandu (Sinfóníuhljómsveit Norðurlands).
Významné osobnosti
Z města pocházel slavný spisovatel dětských knih Jón Sveinsson (1857-1944), spisovatel detektivních románů Viktor Arnar Ingólfsson (* 1955), házenkář a trenér házené Alfreð Gíslason (* 1959) a fotbalista Heiðar Helguson (* 1977).
Kostely
Dominantou Akureyri je kostel protestantské církvi Akureyrarkirkja, navrhnutý státním architektem Guðjónem Samúelssonem roku 1940. Je nejvyšší stavbou ve městě. Guðjón Samúelsson také založil největší kostel na Islandu Hallgrímskirkja. Skleněná okna s malbami jsou napodobeninou původních skel katedrály v Coventry, zničené během náletů za druhé světové války.[12] Glerárkirkja je evangelisticko luteránský kostel, který se nachází ve čtvrti Glerárhverfi. Jeho architektem byl Svanur Eiríksson. Stavěl se od roku 1987 do 1992.[13]
Domy
Nonnahús nebo Nonnahúsið je dům proslulý Jónem Sveinssonem (1857-1944). Byl to nejznámější dětský spisovatel na Islandu. V tomto domě psal sadu románů o Islandském klukovi jménem Nonni. Nyní je dům muzeem a v něm nábytek a osobní články o autorovi z 19. století.
Davíðshús je dům spisovatele a knihovníka Davíða Stefánssona a nyní se veřejně prohlíží. Sigurhæðir je dům básníka Matthíasa Jochumssona a nyní je také dnešním muzeem. Laxdalshús je nejstarší budovou ve městě z roku 1795 a nyní je soukromým domem.
Botanická zahrada
Botanická zahrada v Akureyri (Lystigarður Akureyrar) patří k nejseverněji ležícím botanickým zahradám světa. Zároveň je nejstarší botanickou zahradou Islandu. Její rozloha činí 3,7 hektaru a nachází se v nadmořské výšce od 40 do 50 m. Akureyrský park byl otevřen pro veřejnost už v roce 1912, stal se prvním veřejným parkem na Islandu. Vlastní botanická zahrada zde vznikla v roce 1957. Posláním této botanické zahrady je uchovat a představit co nejvíce druhů rostlin Islandu a zároveň najít nepůvodní druhy, které by byly schopné přežít v drsných přírodních podmínkách ostrova, a to jak v zahradách, tak i v zemědělské kultuře a krajině. Většina pěstovaných druhů pochází z arktického a mírného pásu severní polokoule, také z velehor celého světa.
Záhony s rostlinami z Grónska, Norska a Alp byly vybudovány v šedesátých letech 20. století. Bylo to zásluhou tehdejšího ředitele zahrady Jona Rognvaldssona. Další druhy ze Skandinávie, Kanady a Alp byly získány v pozdějších letech, velkou roli v tom měla výměna semen se zahraničními botanickými zahradami. V současnosti zahrada v Akureyri spolupracuje s 330 botanickými zahradami a dalšími institucemi z Evropy, Asie, Severní i Jižní Ameriky a Nového Zélandu.
Na podzim roku 1985 byla založena nová část zahrady s islandskou flórou. Rostliny jsou zde pěstovány podle svých ekologických potřeb na speciálně upravených záhonech. Najdeme tu rostliny pobřežního pásma, arktických trávníků, sněhových i lávových polí, bažin, pramenišť i jezer. V roce 1970 zde bylo vysazeno 442 druhů islandských rostlin. Celkový počet všech pěstovaných druhů dosáhl počtu 7 tisíc.[14][15]
Doprava
Akureyri je co se týče dopravy centrem severovýchodního regionu. Je dobře spojen vzduchem, mořem i pevninou. Město leží na hlavní Islandské okružní silnici Hringvegur, která vede kolem celého Islandu a spojuje tím Akureyri s ostatními částmi na Islandu. Akureyri je jedno ze dvou měst v zemi, po Reykjavíku, kde jezdí pravidelné linky městských autobusů (isl.: "Strætisvagnar Akureyrar").[16]
Jižně od města na konci Eyjafjörðuru se nachází letiště, které se však používá pouze pro vnitrostátní lety, ale někdy jsou uskutečněny i lety mezinárodní. Z Islandské letecké společnosti Air Iceland se nejčastěji létá do Reykjavíku nebo Keflavíku, ale jsou zde i lety na ostrov Grímsey a do vesnic Vopnafjörður a Þórshöfn. V květnu 2006 zde Iceland Express uskutečnila lety do Kodaně, které však byly zrušeny. Dnes létají pouze během léta.
[17] Přístav v Akureyri je zásadním místem ve městě. Nachází se zde velká základna a v ní jejich živobytí ryby. Je to jedna z mála míst ve městě, kde se zpracovávají velké ryby. Dováží je sem rybářská loď. V letních měsících je přístav důležitý také pro turisty a pro kolemjedoucí lodě. Přístav je také důležitý pro řízení dopravy.
Sport
Ve městě se nachází zimní stadion pro bruslení a hokejové zápasy, sportovní hala, kde se hraje basketbal, volejbal, házená a bojové umění, víceúčelový stadion s kapacitou 2000 diváků, využívaný převážně na fotbalové zápasy (domácí klub Knattspyrnufélag Akureyrar se v roce 1989 stal mistrem Islandu), krytý 25 m bazén a přilehlý aquapark.
Ve městě se nachází i nejseverněji položené 18-jamkové golfové hřiště na světě, Akureyrský golfový klub je pořadatelem letního golfového turnaje Arctic Open. Sportovními kluby jsou: Knattspyrnufélag Akureyrar (fotbal, volejbal, házená, judo) [18], Skautafélag Akureyrar (lední hokej, krasobruslení) [19], Skíðafélag Akureyrar (lyžování) [20], Skákfélag Akureyrar (šachy) [21], Íþróttafélagið Þór (fotbal, basketball, házená, taekwondo), Hamrarnir (fotbal) [22], Skarfarnir (šachy) a Golfklúbbur Akureyrar (golf).[23]
Školství
Protože je Akureyri největším městem regionu, nachází se zde mnoho škol, dvě gymnázia (Menntaskólinn á Akureyri a Verkmenntaskólinn á Akureyri) a univerzita (Háskólinn á Akureyri).[24]
Administrativa
Akureyri je řízený podle městské rady. Do městské rady může být zvolena jakákoliv osoba nad 18 let, která také musí mít registrované bydliště ve městě. Městská rada má 11 členů, kteří jsou voleni každých 4 roků. Starosta je jmenován podle městské rady, obvykle je jeden z členů rady vybraný, ale někdy je také jmenován starosta, který není členem městské rady.
Zastoupení stran v Městské radě
Poslední volby se konaly 27. května 2006.[25] Zde jsou jejich výsledky:
| Strana | Počet voličů | % | Počet členů |
|---|---|---|---|
| Pokroková strana | 1427 | 15,1 | 1 |
| Strana nezávislosti | 2950 | 31,2 | 4 |
| Strana obyvatelstva | 906 | 9,6 | 1 |
| Pokroková strana aliance | 299 | 3,2 | 0 |
| Sociálně-demokratická aliance | 2190 | 23,2 | 3 |
| Hnutí levicových zelených | 1506 | 15,9 | 2 |
| Ostatní | 183 | 1,8 | 0 |
| Celkem | 9461 | 100,00 | 11 |
Starostové
Nynější starostkou Akureyri je od dne 9. ledna 2007 Sigrún Björk Jakobsdóttir, která je členem strany nezávislosti.
Seznam starostů
- 1919-1934 - Jón Sveinsson
- 1934-1958 - Steinn Steinsen
- 1958-1967 - Magnús Guðjónsson
- 1967-1976 - Bjarni Einarsson
- 1976-1986 - Helgi M. Bergs
- 1986-1990 - Sigfús Jónsson
- 1990-1994 - Halldór Jónsson
- 1994-1998 - Jakob Björnsson
- 1998-2007 - Kristján Þór Júlíusson
- 2007 - Sigrún Björk Jakobsdóttir
Partnerská města
Reference
- ↑ Počet obyvatel
- ↑ Historie počtu obyvatel
- ↑ Průměrná teplota v Akureyri
- ↑ Průměrná denní teplota vzduchu
- ↑ Průměrná noční teplota vzduchu
- ↑ Průměrné měsíční hodnoty srážek
- ↑ Průměrné měsíční hodnoty srážek v Reykjavíku
- ↑ Průměrný počet dnů se srážkami
- ↑ Průměrný počet slunečních hodin za den
- ↑ Průměrná vlhkost vzduchu
- ↑ Čas východu a západu slunce a čas východu a západu měsíce
- ↑ Oficiální strana kostela Akureyrarkirkja
- ↑ Oficiální strana kostela Glerárkirkja
- ↑ Zdroj textu o Botanické zahradě
- ↑ Oficiální strana Botanické zahrady v Akureyri
- ↑ Strana o linkách městských autobusů
- ↑ Oficiální strana přístavu
- ↑ Oficiální strana klubu Knattspyrnufélag Akureyrar
- ↑ Oficiální strana klubu Skautafélag Akureyrar
- ↑ Oficiální strana klubu Skíðafélag Akureyrar
- ↑ Oficiální strana klubu Skákfélag Akureyrar
- ↑ Oficiální strana klubu Hamrarnir
- ↑ Oficiální strana klubu Golfklúbbur Akureyrar
- ↑ Oficiální strana univerzity
- ↑ Výsledky voleb 27. května 2006
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |