Africká unie

Z Multimediaexpo.cz

Africká unie
Soubor:Flag of the African Union.png
(Vlajka Africké unie)
členové Africké unie
Úřední jazyky angličtina, arabština, Hauština, francouzština, portugalština, svahilština, španělština

Některé členské státy používají jiné úřední jazyky.

Předseda Muammar Kaddáfí (Lybie)
Plocha
 - celkem
1. na světě *
29797500 km²
Obyvatelstvo
 - celkem
 - Hustota zalidnění
3. na světě
850 000 000 (odhad 2005) *
25,7/km²
Vznik
 - OAJ
 - AU

25. května 1963
9. července, 2002
Měna členské země mají vlastní měny, některé jsou sdružené v oblastní měnové unie
Časové pásmo UTC -1 až UTC +4
Hymna Spojme se a oslavujme společně
Internetová doména země společná doména neexistuje
Telefonní předvolba Každý členský stát má vlastní předvolbu začínající na +2
* pokud vnímána jako jeden stát

Africká unie (AU) je zatím největším projektem africké integrace. Po několika desetiletích četných, leč bezvýsledných snah o africkou integraci vznikla organizace inspirovaná úspěšným integračním modelem Evropské unie reagující na současné potřeby Afriky.

Obsah

Dějiny

Hlavní článek: Dějiny Africké unie

V šedesátých letech došlo mezi novými africkými státy k ustavení několika multilaterálních organizací s různým sektorovým zaměřením. Jednou z nich byla i Organizace africké jednoty (OAJ) založená 32 státy v roce 1963 v etiopské Addis Abebě. Na základě Akčního plánu z Lagosu z roku 1980 se v osmdesátých letech začalo budovat Africké hospodářské společenství. Vrcholná schůzka představitelů OAJ v Abuje v roce 1991 určila cíl je vytvořit do roku 2000. Potřeba obnovit a dynamizovat integrační mechanismus vyvstala hlavně v 90. letech. 9. září 1999 bylo Sirtskou deklarací rozhodnuto o vytvoření Africké unie. Ustavující smlouva byla přijata v Lomé v roce 2000, Lusacký summit v roce 2001 určil časový plán vzniku Africké unie. V roce 2002 se v jihoafrickém Durbanu konalo první zasedání hlav států Africké unie, čímž byla činnost nové organizace oficiálně zahájena.

Instituce AU

Články 5 až 23 Ustavující smlouvy upravují institucionální rámec AU, který zahrnuje devět orgánů:

Ačkoliv se svou institucionální strukturou Africká unie podobá modelu Evropské unie, má řadu specifik. V základní rovině jsou jednotlivé orgány v podstatě ekvivalentem institucí EU. Shromáždění hlav států odpovídá Evropské radě, Výkonný výbor Radě Evropské unie (Radě ministrů), Komise stálých zástupců evropskému COREPERu, Hospodářská, sociální a kulturní rada evropskému Hospodářskému a sociálnímu výboru. Paralela mezi Panafrickým parlamentem, Soudním dvorem a Komisí a ekvivalentními evropskými institucemi je zjevná. Ve srovnání s Evropskou unií je však „čtyřka“ hlavních institucí (Shromáždění, Výkonný výbor, Parlament, Soudní dvůr) podstatně hierarchizovanější. Komise Africké unie postrádá autonomii a pravomoci Komise EU. Shromáždění hlav států má postavení podstatně převyšující postavení Evropské rady v rámci EU, kromě jiného zcela ovlivňuje složení a roli Komise, která plní stále spíše funkci sekretariátu nežli výkonného orgánu s pravomocí legislativní iniciativy jako je tomu v EU.

V květnu 2004 vznikla Mírová a bezpečnostní rada, která má dohlížet nad vojenskými intervenčními misemi AU. Africká unie již vyslala vojáky do Burundi a súdánského Dárfúru. Do roku 2010 by měly vzniknout sbory sil rychlé reakce AU.

Rozpočet

AU hospodaří s ročním rozpočtem přibližně 40 milionů USD (v roce 2004 to bylo 43 milionů USD). Pouze 1/4 až 1/3 těchto prostředků ovšem pochází z členských států - zejména od JAR, Nigérie, Libye, Egypta a Alžírska; nejméně rozvinuté státy příspěvky zpravidla neplatí (tj. přesouvají splátky na další léta) či si je nechávají platit od jiných zemí (takové gesto nabízí často Libye).

Běžný chod institucí je ovšem finančně mnohem náročnější a náklady mírových operací se pohybují v řádech stovek milionů USD. AU je tedy finančně závislá na finančních darech z vyspělých zemí a mezinárodních organizací.

Členství

Současná Africká unie má 53 členů. Jediným africkým státem stojícím mimo je Maroko, které AU bojkotuje kvůli připuštění a de facto uznání existence Západní Sahary (Saharské demokratické arabské republiky), jež si samo nárokuje jako součást svého území.

Flag of Algeria.png Alžírsko
Flag of Angola.png Angola
Flag of Benin.png Benin
Flag of Botswana.png Botswana
Flag of Burundi.png Burundi
Flag of Burkina Faso.png Burkina Faso
Flag of Chad.png Čad
Flag of the Democratic Republic of the Congo.png Demokratická republika Kongo
Flag of Djibouti.png Džibutsko
Flag of Egypt.png Egypt
Flag of Eritrea.png Eritrea
Flag of Ethiopia.png Etiopie
Flag of Gabon.png Gabon

Flag of The Gambia.png Gambie
Flag of Ghana.png Ghana
Flag of Guinea.png Guinea
Flag of Guinea-Bissau.png Guinea-Bissau
Flag of South Africa.png Jihoafrická republika
Flag of Cameroon.png Kamerun
Flag of Kenya.png Keňa
Flag of the Comoros.png Komory
Flag of Cape Verde.png Kapverdy
Flag of the Republic of the Congo.png Kongo
Flag of Lesotho.png Lesotho
Flag of Liberia.png Libérie
Flag of Libya (2011).png Libye
Flag of Madagascar.png Madagaskar

Flag of Malawi.png Malawi
Flag of Mali.png Mali
Flag of Mauritania.png Mauritánie
Flag of Mauritius.png Mauricius
Flag of Mozambique.png Mosambik
Flag of Namibia.png Namibie
Flag of Niger.png Niger
Flag of Nigeria.png Nigérie
Flag of Cote d'Ivoire.png Pobřeží slonoviny
Flag of Equatorial Guinea.png Rovníková Guinea
Flag of Rwanda.png Rwanda
Flag of Senegal.png Senegal
Flag of Seychelles.png Seychely
Flag of Sierra Leone.png Sierra Leone

Flag of Somalia.png Somálsko
Flag of the Central African Republic.png Středoafrická republika
Flag of Sudan.png Súdán
Flag of Sao Tome and Principe.png Svatý Tomáš a Princův ostrov
Flag of Swaziland.png Svazijsko
Flag of Tanzania.png Tanzanie
Flag of Togo.png Togo
Flag of Tunisia.png Tunisko
Flag of Uganda.png Uganda
Flag of Zambia.png Zambie
Flag of Western Sahara.png Západní Sahara
Flag of Zimbabwe.png Zimbabwe

Související články

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Africká unie