Švýcarský kanton

Z Multimediaexpo.cz

Kantony Švýcarska

Švýcarsko, Švýcarskou konfederaci, Švýcarský spolek, tvoří jeho 26 autonomních členských států, kantonů.

Obsah

Dějiny

Počet a pořadí

Dnes je zpravidla uváděno 26 kantonů, někdy ale 23. To pochází z toho, že šest kantonů – Obwalden, Nidwalden, Appenzell Innerrhoden, Appenzell Ausserrhoden, Basel-Stadt a Basel-Land – je také označováno jako takzvané "polokantony" ("polostavy"), což je historicky podmíněno a dnes už nemá vliv na kantonální autonomii (již zaniklé rozdíly formálně odstraněny ze Spolkové ústavy v její revizi 1999).

Dnešní významy této historické rovnováhy politického významu spočívají:

Zcela přesné by bylo mluvit o 26 kantonech a polokantonach a (historicky) 23 stavech.

Ve Spolkové ústavě jsou kantony uvedeny v pořadí, jak je uvedeno v následujícím přehledu. Toto pořadí je historicky podmíněno, dnes už bez jakéhokoliv jiného významu. Ve společenství, spolku Osmi starých míst totiž byla města Curych, Bern a Lucern, každý jako tzv. Vorort, v hierarchii před venkovskými kantony. Ostatní kantony jsou uvedeny v pořadí jejich přístupu ke spolku.

Přehled

Kantony v historicky podmíněním pořadí, jak jsou uvedeny ve Spolkové ústavě.[1]

ISO Znak Kanton Hlavní město Přistoupení
k federaci
Počet obyvatel [2] Rozloha [3] Hustota zalidnění [4] Počet obcí [5] Úřední jazyky
ZH znak Curychu Curych Curych 1351 1 261 100
(1)
1 729
(7)
729
(3)
171 deu
BE znak Bernu Bern Bern 1353 956 000
(2)
5 959
(2)
160
(15)
398 deu, fra
LU znak Lucernu Lucern Lucern 1332 354 800
(7)
1 493
(9)
238
(9)
103 deu
UR znak Uri Uri Altdorf 1291 35 100
(24)
1 077
(11)
33
(25)
20 deu
SZ znak Schwyzu Schwyz Schwyz 1291 136 500
(17)
908
(13)
150
(16)
30 deu
OW znak Obwaldenu Obwalden Sarnen 1291 33 300
(25)
491
(19)
68
(22)
7 deu
NW znak Nidwalden Nidwalden Stans 1291 39 500
(22)
276
(22)
143
(18)
11 deu
GL znak Glarusu Glarus Glarus 1352 38 500
(23)
685
(17)
56
(23)
27 deu
ZG znak Zugu Zug[6] Zug 1352 105 200
(18)
239
(24)
440
(5)
11 deu
FR znak Fribourgu Fribourg / Freiburg Fribourg / Freiburg 1481 249 700
(11)
1 671
(8)
149
(17)
182 fra, deu
SO znak Solothurn Solothurn Solothurn 1481 247 400
(12)
791
(16)
313
(7)
126 deu
BS znak Basel-Stadt Basilej-město Basilej 1501 186 700
(14)
37
(26)
5 046
(1)
3 deu
BL znak Basel-Land Basilej-venkov Liestal 1501 265 800
(10)
518
(18)
513
(4)
86 deu
SH znak Schaffhausenu Schaffhausen Schaffhausen 1501 73 900
(19)
298
(20)
248
(8)
33 deu
AR znak Appenzell Ausserrhoden Appenzell Ausserrhoden Herisau[7] 1513 52 800
(21)
243
(23)
217
(12)
20 deu
AI znak Appenzell Innerrhoden Appenzell Innerrhoden[8] Appenzell 1513 15 100
(26)
173
(25)
87
(20)
6 deu
SG znak St. Gallenu St. Gallen St. Gallen 1803 459 000
(5)
2 026
(6)
227
(11)
89 deu
GR znak Graubündenu Graubünden / Grigioni / Grischun Chur 1803 187 900
(15)
7 105
(1)
26
(26)
208 deu, rm, ita
AG znak Aargau Aargau Aarau 1803 565 400
(4)
1 404
(10)
403
(6)
231 deu
TG znak Thurgau Thurgau Frauenfeld 1803 233 200
(13)
991
(12)
235
(10)
80 deu
TI znak Ticina Ticino Bellinzona 1803 319 800
(8)
2 812
(5)
114
(19)
201 ita
VD znak Vaudu Vaud Lausanne 1803 657 700
(3)
3 212
(4)
205
(14)
382 fra
VS znak Valais Valais / Wallis Sion 1815 288 800
(9)
5 24
(3)
55
(24)
158 fra, deu
NE znak Neuchâtelu Neuchâtel / Neuenburg Neuchâtel / Neuenburg 1815 167 500
(16)
803
(15)
209
(13)
62 fra
GE znak Ženevy Ženeva Ženeva 1815 428 600
(6)
282
(21)
1 520
(2)
45 fra
JU znak Jury Jura Delémont 1979 69 100
(20)
838
(14)
82 83
(21)
fra
CH znak Švýcarska Švýcarsko Bern 7 418 400 41 285 174 2 773 deu, fra,
ita, rm

Reference

  1. v závorkách je uvedeno pořadí
  2. počet obyvatel k 31.12.04, údaje BFS, SSÚ
  3. rozloha v km²
  4. počet obyvatel na km², stav 2000
  5. stav k 1.1.05 (menší obce se postupně slučují, Gemeindefusion)
  6. až potud: Osm starých míst
  7. sídlo vlády a parlamentu, soudní sídlo je Trogen
  8. až potud: Třináct starých míst

Externí odkazy