Ředkvička

Z Multimediaexpo.cz

Svazek ředkviček

Ředkvička je kořenová zelenina druhu ředkev setá letní (Raphanus sativus var. sativus).Kořen je kulovitý nebo válcovitý, různě zbarvený. Barva se pohybuje od bílé až k červeným nebo fialově zabarveným. Existují i odrůdy červenobílé nebo žluté kulaté a bílé protáhlé. Dužnina bílá, u červených ředkviček někdy s nádechem do růžova, u starších kusů se skelným nádechem. Chuť ředkvičky je pálivá, někdy vodová - závisí obecně na zálivce a počasí během vegetace. Prodává se na tržištích na jaře a na podzim ve svazečcích, někdy též loupaná. Ředkvička pěstovaná volně na venkovním záhonu při dlouhých letních dnech vyhání do květu a bulva je pak malá a pálivá. Ředkvička má nízkou kalorickou hodnotu (400KJ na 500g). Pěstuje se v mírném pásu.

Jedlé jsou i listy ředkviček.

Ředkvičkám se nejlépe daří na slunném místě v písčitohlinité, mírně kyselé až neutrální (pH 6,5 až 7,0) půdě. Díky různým odrůdám jsou dostupné celoročně.

Červená kulatá a bílá protáhlá ředkvička.

Obsah

Ředkvičká bílá – Rampouch

poloraná odrůda bílé ředkvičky, vhodná především pro drobné pěstitele. Má středně velký, světle zelený až šedý list. Bulvička je dlouhá, vřetenovitě válcovitá, přechod do kořínku je pozvolný. Vyčnívá asi čtvrtinu délky nad povrch půdy. Povrch bulvičky je bílý, hladký, v nadzemní části nazelenalý.

Historie

Ředkvička pochází z Asie; jako kulturní rostlina se však hojně vyskytovala i ve Středomoří. Vedle česneku a cibule ji dobře znali a používali již staří Egypťané v době staveb pyramid. U nás se objevila poměrně pozdě, až ve druhé polovině 18. století.

Podélný řez bulvou ředkvičky.

Pěstování

Pěstování ředkviček není nijak zvlášť náročné. Velmi brzy po výsevu klíčí a během 14 dnů se mohou začít sklízet. Půda musí být pochopitelně dobře propracovaná, s dostatečnou zásobou živin. Zkušenější zahrádkáři vědí, že ředkvička je plodina krátkého dne, to znamená, že jakostní bulvičky se vytvářejí jen na jaře a na podzim, kdy je den kratší, kdežto v létě – při dlouhém dni – vytváří rostlina květní stonky a semena. Proto se v létě nepěstuje. Aby ředkvičky byly chutné a šťavnaté, musí rychle vyrůst, to znamená, že se musí hodně zalévat. Při kolísající vlhkosti začnou totiž dřevnatět.

Konzumace

Ředkvičky se dají jíst syrové, loupané, neloupané, mohou se trošku posolit, čímž se uvolní jejich palčivá chuť (palčivá chuť je intenzivnější, jsou-li kořeny nebo bulvičky napadeny škůdci), která je způsobena hořčičným olejem. Není třeba zdůrazňovat, že nejlepší ředkvička je čerstvá, tj. právě utržená. Její nevýhodou je, že se nedá dlouho skladovat, rychle totiž vadne. Ředkvičky lze použít do mnoha salátů, pomazánek, polévek nebo jako přílohu k masu atd. Zelené lístky chutnají také dobře, ze starších listů lze připravit špenát.

Léčivé učinky

Jako každá jiná zelenina i ředkvička obsahuje mnoho cenných látek – bílkovin, lipidů, také sacharidy a pochopitelně vlákninu. Z minerálních látek je to zejména vápník, fosfor, železo, síra, draslík aj. Bohatá je také na vitamin C, kyselinu listovou a obsahuje nezanedbatelné množství vitaminu B. V těle člověka působí antibakteriálně, zároveň ničí plísně ve střevech, sliznici a žaludku, usnadňuje odkašlávání (díky obsahu hořčičných olejů). Mezi její další pozitivní účinky patří snižování cholesterolu, odstranění zácpy a plynatosti.

Dále pomáhá

Kyselina listová podporuje správnou krvetvorbu a vyrovnává některé chemické procesy v mozku, čímž přispívá k udržení emoční rovnováhy.

Sirné silice ulevují od infekcí trávicího traktu a pozitivně ovlivňují střevní peristaltiku.

Draslík má příznivý vliv na zdraví srdečního svalu, vápník zase podporuje tvorbu kostí a chrupavek.

Karoten pomáhá udržet zdravé oči a přispívá ke zdravému zbarvení kůže. Bylo dokonce vědecky prokázáno, že ředkvičky dokážou působit proti vzniku kamenů ve žlučových a močových cestách.

Ředkvičky jsou také vhodné při dietách spojených s redukcí tělesné váhy.

Externí odkazy


Zelenina

Bob • Brambory • Brokolice • Celer • Cibule • Cuketa • Černý kořen • Česnek • Dýně • Hlávkový salát • Chřest • Kapusta • Kedlubna • Křen • Květák • Lilek • Meloun • Mrkev • Okurka • Paprika • Pastinák • Patizon • Petržel • Pórek • Rajče • Romanesco • Růžičková kapusta • Ředkev • Ředkvička • Špenát • Tuřín • Vodnice • Zelí (čínské • hlávkové • pekingské)

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C5%98edkvi%C4%8Dka“