Černíkovice (okres Plzeň-sever)

Z Multimediaexpo.cz



Kaplička sv. Prokopa

Černíkovice jsou malou vesnicí 6 km jihovýchodně od Kralovic v severovýchodní části okresu Plzeň-sever. Stejnojmenná obec má zhruba 70 obyvatel, její katastrální území má rozlohu 337 ha a PSČ všech adres je 331 44. Obec je součástí Mikroregionu Kralovicko.

Obsah

Historie

Ves pravděpodobně vznikla jako jedna z osad polského kmene Hedčanů následujících českého knížete Břetislava I. do Čech po jeho vítězném válečném tažení v roce 1039. První písemná zmínka je pak z roku 1250. Do roku 1346 byly Černíkovice v majetku plaského kláštera, toho roku opat Jakub ves s 8 usedlostmi a rychtou postoupil Machovi. Za husitských válek v letech 1425–1430 byla ves při dobývání hradů Krašova a Libštejna vypálena husity, pročež byly Černíkovice uváděny jako pusté; ves byla znovu postupně osídlena. Od roku 1465 patřila ves do majetku Janovi z Gutštejna na Nečtinách, následně Janovi Ješkovi ze Strojetic a Petrovi z Brodce. Po roce 1521 se ves vrátila do majetku plaského kláštera, ale brzo je opět zastavena a od roku 1535 patřila ke hradu Krašov. Roku 1545 byla krátce ve správě křivoklátského hejtmana, ale již roku 1546 získal Černíkovice Florián Gryspek. V urbáři kaceřovského panství jsou v Černíkovicích uváděny 4 usedlosti, na kterých hospodařil Bárta Hrbek, Jindra Vaňků, Vaněk Šimánek a Tůma Mikeš. Rod Gryspeků držel ves až do roku 1623, kdy se po porážce stavovského povstání opět vrátila do majetku plaského kláštera. Během třicetileté války bylo znovu zničeno několik usedlosti. Klášter držel ves až do svého zrušení Josefem II. v roce 1785, poté bylo plaské panství ve správě náboženského fondu, od kterého jej roku 1826 koupil kníže Metternich a držel jej až do reorganizace státních úřadů v letech 1848–1850. V té době Černíkovice získaly samostatnost a byl ustanoven Obecní úřad spadající pod okres Kralovice. V letech 1869–1880 patřila ves pod obec Hedčany, od roku 1921 byla opět samostatná. V roce 1926 byl v Černíkovicích vybudován vodovod, první v regionu po světové válce. V letech 19491960 patřily Černíkovice do okresu Plasy a později do okresu Plzeň-sever, od roku 1961 byly spravovány MNV ve Dřevci, později spadaly pod Kožlany a po sametové revoluci získaly opět samosprávu.

Památky

Roku 1880 byla v části vsi zvané Na vršku postavena kaplička sv. Prokopa s půlkruhovým uzávěrem a sanktusníkem. Zajímavý je také statek mezi čp. 13 a čp. 14.

Okolí

Černíkovice sousedí s Hedčany na severu, Všehrdy na jihovýchodě, Brodeslavy na jihu, Dřevcem na západě a městečkem Kožlany na severozápadě. Vsí protéká Všehrdský potok, který nad Černíkovicemi pramení.

Literatura

  • Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
  • Karel Rom: Představujeme obce regionu: Černíkovice; In: Kralovicko – kronika regionu, roč. 1 (2002/3), č. 4, s. 11

Externí odkazy


  Města a obce okresu Plzeň-sever  

Bdeněves • Bezvěrov • Bílov • Blatnice • Blažim • Bohy • Brodeslavy • Bučí • Čeminy • Černíkovice • Čerňovice • Česká Bříza • Dobříč • Dolany • Dolní Bělá • Dolní Hradiště • Dražeň • Druztová • Heřmanova Huť • Hlince • Hněvnice • Holovousy • Horní Bělá • Horní Bříza • Hromnice • Hvozd • Chotíkov • Chříč • Jarov • Kaceřov • Kaznějov • Kbelany • Kočín • Kopidlo • Koryta • Kozojedy • Kozolupy • Kožlany • Kralovice • Krašovice • Krsy • Křelovice • Kunějovice • Ledce • Líně • Líšťany • Líté • Lochousice • Loza • Manětín • Město Touškov • Mladotice • Mrtník • Myslinka • Nadryby • Nečtiny • Nekmíř • Nevřeň • Nýřany • Obora • Ostrov u Bezdružic • Pastuchovice • Pernarec • Pláně • Plasy • Plešnice • Pňovany • Potvorov • Přehýšov • Příšov • Rochlov • Rybnice • Sedlec • Slatina • Studená • Štichovice • Tatiná • Tis u Blatna • Tlučná • Trnová • Třemošná • Úherce • Újezd nade Mží • Úlice • Úněšov • Úterý • Vejprnice • Velečín • Vochov • Všehrdy • Všeruby • Výrov • Vysoká Libyně • Zahrádka • Zbůch • Zruč-Senec • Žihle • Žilov